Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
XII. Světlo ve tmě a mátový čaj
„TANJA SE TEDY NESPRÁVNĚ DOMNÍVALA, ŽE PHILIP PODVÁDĚL SVOJI SNOUBENKU S KENDROU WOODOVOU," shrnula jsem, když jsme s paní Collinsovou po našem společném obědě utíraly nádobí a debatovaly o všem možném. Pro změnu nechala ona mluvit mě a zajímaly jí veškeré podrobnosti mé práce, o nichž jsem s radostí vypravovala mezi sousty jídla. Teď jsem se ale toužila vrátit zpět k původnímu tématu.
„Drahá slečno," Cornelia zaklonila hlavu a zasmála se melodickým smíchem, „to si tehdy mysleli úplně všichni, jen jim zdvořilost bránila to říct."
„To je docela bomba," uznala jsem a zády se opřela o kuchyňskou linku, přičemž jsem nepřestávala prohánět utěrku po mokrém talíři.
„A to jsme pořád ještě na začátku," poznamenala paní Collinsová a její poslední slova se ztratila v mírném povzdechu.
„Každopádně, Kendra se dostala do hledáčku policie a Tanja si s ní šla promluvit. Bylo to oprávněné?" zeptala jsem se a myslela na Neda Raymonda, jemuž by se rozhovor těch dvou asi příliš nezamlouval.
„Nevěděla, že soukromé konverzace mezi přáteli potřebují oprávnění," odvětila Cornelia dotčeně, přičemž se natáhla k rohové přihrádce, do níž po pečlivém vyleštění vsunula čistou sklenici.
„Jak jste se tehdy cítila vy? Philipa jste znala celé roky..." podotkla jsem. Napadlo mě, že jsem se doposud zajímala o všechny, kromě mladé Cornelie Collinsové, která v celém příběhu sehrála zdánlivě nedůležitou roli. Zato však měla všechny informace z první ruky, neboť prakticky žila ve vile Prescottových.
Paní Collinsové ta otázka vymazala úsměv z tváře. Její oči se na okamžik proměnily ve studnici záhadných pocitů, než se oklepala a odpověděla: „Adrien mě potřeboval, a tak jsem se snažila stát při něm. Ale bylo to těžké pro nás všechny."
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
