Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
X. Vražda na jachtě
„CHÁPU TO SPRÁVNĚ, ŽE TANJA PRESCOTTOVÁ VZBUDILA VE VINCENTOVI JISTÝ ZÁJEM?" optala jsem se, přičemž jsem si krapet poposedla na židli.
„Ne," usmála se na mě, „myslím, že to nechci nazývat milostným zájmem, protože to byla spíš magnetická síla, která je k sobě přitahovala."
Paní Collinsová se na okamžik odmlčela a natáhla se ve svém křesle. Z téhle polohy jsem jí viděla rovnou do obličeje. Na svůj věk byla skutečně mimořádně krásná, možná nejpůvabnější stará dáma, kterou jsem kdy potkala. Bylo vidět, že se o sebe umí starat.
Z toho mála, co jsem od ní zatím vyslechla, jsem mohla s jistotou říci, že byla velkou vypravěčkou. Vzbuzovala otázky a nic neprozradila v nesprávný čas. Ačkoliv jsem do ní zprvu nevkládala velké naděje, mluvit s ní mě docela bavilo.
„Takže Tanja našla v lese závoj patřící Lindě a z toho vyvodila, že došlo k únosu," prohlásila jsem.
„Přesně tak."
Z okna obýváku jsem zahlédla velký modrozelený autobus plný dychtivých výletníků s jejich cihlově červenými obličeji a úděsnými klobouky, v oparu obvyklého, příliš hlučného veselí.
„Co se dělo dál?" zajímala jsem se, zatímco jsem pozorovala, jak autobus se skřípěním zastavil u krajnice a vyskákalo z něj asi šest lidí obtěžkaných nacpanými zavazadly.
„Tanja udělala to, co by udělal snad každý, kdo má všech pět pohromadě; šla všechno ohlásit na policii," odvětila a pokrčila útlými rameny, až drobné korálky na lemech purpurového kaftanu zaťukaly o sebe.
„Snad ne za Nedem Raymondem?" zeptala jsem se.
„Ano, bohužel za ním."
Autobus se dal konečně do pohybu a prohnal se okolo domu paní Collinsové s řevem a v oblaku prachu, který Allen Street neopustil ještě dlouhou dobu poté.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
