#LOVE U BETTA# L.S. FF

10

Snažil jsem se přimět své řasy, aby se netřásly a zklidnit svůj dech, což šlo ale v této situaci jen velice těžko. Nevypadalo to však, že by si Louis něčeho všimnul. Cítil jsem z jeho boku sálající teplo, které ve mně vyvolávalo zvláštní pocit.

Na rozdíl od toho snu za celou dobu nic neřekl. Jediné, co jsem slyšel, bylo jeho zoufale znějící povzdechnutí. Trápí ho snad něco ohledně mě, když teď nemyslím konkrétně naši hádku?
Proč tohle všechno? Myslel jsem, že mě taky nemůže vystát...? Alespoň na to vypadal, když mi říkal všechny ty věci. Tak co má tohle znamenat?

Jednu ruku jsem měl položenou podél těla a co jsem nečekal, pod mým zápěstím se objevily Louiho prsty. Zašimralo to, takže jsem sebou trochu cukl, ale povedlo se mi hrát hru dál. Prsty pomalu přejížděl po vnitřní straně mojí ruky a znovu to ve mně vyvolalo ten pocit, který jsem dosud nedokázal rozpoznat. Nechtěl jsem si to přiznat a ani bych to nikdy nepřiznal, nikdy, nikdy, nikdy, ale nějaká malinká část ukrytá hluboko v mém vědomí stejně moc dobře věděla, že mi ten dotyk byl příjemný.

Tak počkat. Co když...co když má Louis s tím odstěhováním se ode mě problém, protože se mu líbím? Ježiši. Ne, to je kravina. Nemůžu se nikomu líbit. A Louisovi už vůbec ne.

A proč jsem najednou ohledně něho tak nejistý? Jakoby mi na jednom rameni seděl andělíček a na druhém ďáblík a každý mi radil něco jiného. Nejprve jsem poslouchal, co mi radí ta pozitivnější část mě.

Notak, Harry, Louis není zas tak strašný. Vždyť ti vlastně nic neudělal. Dej mu ještě jednu šanci. Navíc, nenapadlo tě uvažovat nad tím, co znamená, že ti je jeho přítomnost podvědomě vlastně příjemná?

Ďábel tvrdil opak.

Ať tě ani nenapadne mu dávat nějakou druhou šanci. Ten už si žádnou nezaslouží. Je to jen hnusnej úchylák, od kterýho se musíš vzdálit co nejdřív, nebo to zajde ještě dál.

A pak jsem tu byl já, který stál uprostřed dvou těch protikladů a byl jsem naprosto zmatený. Louis mi popletl hlavu. Doteď jsem si byl stoprocentně jistý, že každého gaye nemůže ani vidět na kilometry daleko, ale on...tak moc mi to komplikuje, kurva. Jde o to, že já prostě ani nevím, co si myslím. Nesnáším ho, nesnáším, ale prostě jen...

Z mých hlubokých myšlenek mě vytrhly prsty na mém čele, kterými mi odhrnul kudrliny nahoru. Přiblížil se na vzdálenost několika centimetrů, tím jsem si byl jistý, protože jsem ucítil jeho dech.  O můj bože, tohle mě ničilo. Nevěděl jsem, jak dlouho ještě vydržím v klidu ležet.

A pak, jakoby se nechumelilo, se jeho rty setkaly s mou pokožkou a dal mi pusu na čelo a hned vzápětí druhou, na líčko. To bylo už moc. Ne. Ne. Ne. Měl jsem sto chutí otevřít oči a vrazit mu facku, aby si uvědomil, co dělá, ale nemohl jsem, prostě nemohl. Přišlo mi, že Louise to tak nějak uklidňovalo. Nezvládl bych se mu teď podívat do očí.

Po tomhle incidentu se Louis zvednul a odešel do koupelny, odkud se po několika vteřinách ozval zvuk tekoucí vody ze sprchového koutu.

Otevřel jsem oči, zamžoural, abych si přivykl na světlo a jen tak zíral do stropu. Rukou jsem přejel po místě, kde seděl. Pořád slabě hřálo. A někde v místech, kam jsem teď upíral svůj zrak, se nade mnou ještě před minutou skláněl.

Co se to právě stalo?

hojky, tak jsme tu měli takovou skoro první pusu :D ano nic moc to nebylo, ale co je důležitější, zjištujeme, že harry je z louise celý rozházený a už má problém s tím si udržet svoji nenávistnou masku :) no, uvidíme, jak dlouho svede ještě odolávat neodolatelnému louimu :D

dneska jdu ven se spolužákem, který je sice strašně super a v pohodě, ale my si sami nemáme vůbec co říct :/ jako, idk noo, třeba to bude v pohodě, ale my se fakt nemáme  o čem bavit :D

tak se mějte, nattie