LIKE WE ARE SEVENTEEN AGAIN ✔

II.

Když jsem se ráno probudila, poprvé ve svém bytě a ve své nové posteli, už jsem nebyla plná nadšení. Spíše zmatku. Dobrou půl hodinu jsem ještě zůstala ležet v posteli a jen tak hleděla do stropu. Musela jsem přemýšlet o tom včerejším telefonátu. Proč najednou teď? Proč na mě nedávno myslela? Už je to pět let, co jsem na ni zapomněla a najednou si nakráčí zpět do mého života a myslí si, že co? Že se z toho zblázním? Tak to ani náhodou! Já začínám nový život a pořádně si to užiju. 

Prudce jsem se zvedla do sedu, skopla ze sebe peřinu a vyskočila na nohy. V koupelně jsem ze sebe udělala člověka, pak jsem se zabořila do krabic s oblečením a vytáhla první věci, co mi přišly pod ruku a byly alespoň trochu vhodné. Nasoukala jsem se tedy do děrovaných kalhot, tílka a přehodila přes to trochu větší šedou mikinu na zip. Vyšla jsem na chodbu, zabouchla za sebou dveře, které jsem následně zamkla a seběhla dvě patra schodů. Na ulici jsem si dala do uší sluchátka a s veselou hudbou v uších se vydala do první pekárny, kde jsem si koupila snídani a horkou kávu. S tím jsem si sedla do parku k takovému menšímu jezírku a pozorovala, jak si ostatní hrají se svými psi na prostorném travnatém palouku. Když jsem dojedla, skočila jsem si domů pro auto a dojela do obchodního centra kousek od mého bytu. Nakoupila jsem si tam vše, co doma potřebuju, od různých prostředků, přes drogerii a dekoraci až po jídlo. Vše jsme to nacpala do auta, které div neprasklo a vrátila se domů. Reálně než jsem vše nanosila nahoru, zabralo mi to asi hodinu a nahoru/dolů jsem šla přesně patnáctkrát. 

Vše jsem uklidila na své místo, srovnala si celou kuchyni a kolem poledne mi přivezli sedačku s televizí. Když jsem si kolem čtvrté dala pauzu, kuchyň už byla celá poskládaná a uklizená, koupelna taky a v obýváku jsem měla sedačku, postavenou skříňku a na ní televizi. Nad sedačkou viseli dvě police, kam jsem naskládala různou dekoraci a kytky, které přepadaly přes okraj a volně visely ve vzduchu. Taky jsem přitloukla na zeď pár obrazů a fotek s přáteli. K posteli jsem sestavila noční stole, dál postavila malou knihovničku a stůl se židlí, kam jsem postavila svůj notebook a nějaké desky a psací potřeby. Šlo mi to celkem rychle, ale byla jsem poměrně brzo už unavená, proto jsem do sebe cpala jedno kafe za druhým. Kolem páté se pak ozval zvonek. Když jsem došla otevřít, Leyla se ani neptala a vtrhla mi dovnitř. Skopla z nohou tenisky a znaveně skočila na můj nový gauč. 

,,Pohodlný," Utrousila a na vteřinu zavřela oči. S pobavením jsem zavřela dveře a došla k ní, přičemž jsem si sedla do křesla naproti, které patřilo k pohovce. ,,Promiň, že jdu až teď. Po té tvé zprávě jsem se chtěla stavit už před prací, ale věděla jsem, že ještě spíš. Pak jsem si musela jít oběhat banku a doktorku, aby mi napsala další prášky. Nakonec mě ségra ještě poslala na nákup a dokonce jsem stihla jedno rychlý rande. Překonej mě." Vydechne znaveně, ale pak se svým klasickým způsobem ušklíbne a zvedne se do sedu. ,,Jedno kafe, prosím, a povídej." Roztomile se uculí a pobídne mě k tomu, abych se ji svěřila se včerejším telefonátem. 

,,No jak jste včera odešli, řekla jsem si, že ještě udělám kuchyň a koupelnu, abych toho dnes neměla tolik, ale pak mi někdo volal. Samozřejmě neznámý číslo, tak jsem to zvedla a najednou ona, že na mě nedávno myslela a napadlo ji, že bychom mohli na kafe." Převyprávím jí stručně, zatímco jí dám dělat kafe. Leyla se nad mými slovy trochu zamyslí a pak se nechápavě opět ušklíbne. 

,,Zvláštní. A co si jí na to odpověděla?" Pokračovala v konverzaci a zády se opřela o pohovku. Nohy si natáhla na konferenční stolek a z kabelky si vytáhla svou elektronickou cigaretu, kterou hned začala popotahovat. 

,,No v pondělí ve tři máme sraz v jedné naší staré kavárně." Pípnu nevině, zatímco Leyla už nade mnou začala kroutit hlavou. 

,,A jsi si jistá, že je to dobrý nápad? Já vím, že už to je pět let, což je skoro jako věčnost, ale některých citů se prostě nikdy nezbavíš. Nemyslíš si, že ti to může zase ublížit?" Její káravý výraz se rázem změnil ve starostlivý, přičemž se snažila mě přemluvit, abych tam nechodila. 

,,Já nevím, možná? Chci ale vědět, co mi chce. Nemůžu to jen tak nechat být, když vím, že na mě nedávno myslela a zřejmě mi chce něco důležitého říct." Povzdychnu si a popadnu hrnek s její kávou, který jí následně podám a sednu si zpět do křesla. Sama se pak natáhnu ke stolku, kde ležela už vystydlá a skoro hodinu stará káva a trošku si usrknu. 

,,Dobře, rozumím tvým myšlenkám, ale i tak se mi ta holka nezdá. Říkám ti, že jestli ti zas nějak posere hlavu, tak na ni vlítnu." Pronese s vražedným pohledem a vážností v hlase, ale hned na to se obě rozesmějeme. ,,A už víš, co si vezmeš na sebe?" Ušklíbne se a nepatrně mě sjede pohledem. 

,,Ne, nijak jsem nad tím nepřemýšlela. Asi něco jako tohle." Pokrčím rameny a sjedu pohledem na své džíny a šedou mikinu. Nebylo to nic světoborného, ale cítila jsem se v tom pohodlně a vlastně jsem v takovýchto věcech trávila většinu svýho času. 

,,Počkej, počkej, počkej! To nemůžeš. Je vidět, že jsi nikdy předtím nebyla na schůzce s nějakou svou bejvalou." Uchechtne se nade mnou, odloží svůj hrnek na stolek před sebou a s chytrolínským výrazem se napřímí. ,,Musíš na sobě mít to nejlepší, co vlastníš. Musíš vypadat božsky, chápeš? Nejen, že ji vyrazíš dech tím, jak ses změnila, protože děvče, viděla jsem tvoje fotky ze střední, takže vím, že to pro ní bude velkej šok, ale hlavně ji musíš dostat svým stylem. Jsi dospělá, sexy bohyně a musíš jí to vmést do tváře. Zaslouží si to a nedělej, že to nechceš udělat. Musíš přiznat, že to bude skvělej pohled na ten její vykolejenej výraz s kapkou zlosti, že ti ty kopačky kdy dala." Záludně se usměje a pobídne mě pohledem, abych ji přitakala. Nakonec za doprovodu protočení očí souhlasím. 

,,Dobře, ukaž krabice. Mrkneme na tvoje hadříky a kdyžtak ti něco půjčím." Zvedne se a hned zamíří do pokoje, kde se váleli ještě nějaké krabice s oblečením, ve kterých se bez dovolení začne přehrabovat. Musela jsem se nad ní zasmát, protože přesně taková ona byla. Bláznivá, divoká, ale naprosto skvělá kamarádka. 

Snad všichni zvládáte maturity a zkouškový:) Držím palce ;*