LIKE WE ARE SEVENTEEN AGAIN ✔

XVII.

Kylee na sobě měla jemné sněhově bílé šaty, které se za ní jemně táhly po podlaze. Výstřih dokonale vyjímal její dekolt a ramínka nenápadně odhalovala její tetování na zádech. Tvář jí zdobilo jemné, avšak dokonalé líčení, které jen podtrhovalo její krásu a vlasy měla sepnuté v upraveném drdolu, ze kterého úmyslně padalo pár pramenů kolem její tváře. V ruce se jí pyšnila nádherná kytice krvavě rudých růžích, což byl dokonalý kontrast k její róbě. Působila tak žensky, dospěle a hlavně nádherně. 

Nedokázala jsem vnímat nic než jí. Jako bych to byla já, ke komu kráčí. Zatajil se mi dech a veškerá slova se mi zadrhla v krku. Všichni jsme byli uchváceni její krásou. A ačkoliv bych měla odtrhnout zrak, abych se uchránila před tou bolestí, kterou jsem pociťovala, když jsem jí tam tak viděla, nedokázala jsem se pohnout. Kráčela hrdě vstříc, směrem k nám, až se naše pohledy setkaly. Nebylo to správně, měla hledět na svého budoucího manžela, místo toho upírala svůj zrak na mě. Na vteřinu se dokonce i zastavila. Sklopila zrak k zemi, pootevřela rty a hluboce se nadechla. Všichni jsme netrpělivě čekali, co se stane. Já čekala, co udělá. Doufala jsem, že si to rozmyslí, že zahodí květiny, rozeběhne se ke mně, popadne mě za ruku a společně vyběhneme ven. Místo toho jen párkrát zamrkala a znovu se vydala k Jakeovi. 

Jakmile její ruka spočinula v té jeho, sál utichl a hudbu vystřídal hlas oddávajícího, který začal mluvit o lásce. Nedokázala jsem se na ně dívat, proto jsem sklopila zrak ke svým dlaním, které se samou nervozitou potily. Nevěřila jsem, že se to opravdu děje. Že si ho vážně bere, po tom všem. Proč to dělala? Proč mi volala, říkala mi všechny ty věci, líbala mě a spala se mnou, když věděla, že si ho nakonec stejně vezme? Brala mě jen jako součástí její rozlučky se svobodou? Chtěla si jen naposledy užít náš románek a pak započít spořádaný život manželovi ženušky? 

Při všech těch slovech, jak je láska silná a velkolepá, jak překoná veškeré překážky a zahojí každé rány, se mi začalo dělat špatně. Cítila jsem, jak se můj žaludek obrací vzhůru, spolu s tím, co v něm ještě zbylo. Ve chvíli, kdy ale dostala slovo Kylee s tím, aby pronesla svůj slib, jsem to už nedokázala udržet. Mluvila o věrnosti a o tom, jak Jakea poznala. Jak ho okamžitě milovala a těší se na jejich společný život. Všechna tahle její slova včerejší večer vyvracel. Věděla jsem to jak já, tak i ona. O to víc mi z toho ale bylo šoufl. Prudce jsem se zvedla na nohy, díky čemuž jsem na sebe upoutala veškerou pozornost, včetně té Kyleeiny. Bylo mi to ale jedno, potřebovala jsem okamžitě na vzduch, protože nehodlám zvracet před všemi těmi lidmi uprostřed obřadu. Protáhla jsem se kolem Connora, který mě s Leylou ihned následoval a vyběhla jsem ven. Okamžitě jsem koleny dopadla do hlíny u keřů podél budovy a začala jsem zvracet. Leyla jen tak tak stihla zachytit mé vlasy. Zvracela jsem jen chvíli, protože tím, že jsem do sebe nedokázala dnes nic dostat, jsem měla žaludek de facto prázdný. Nakonec jsem si jen utřela ústa a uslzené oči, přijala od Connora žvýkačku a pak jsem se zahleděla na nebe. Bylo dokonalé, téměř bez mráčků. Perfektní pro dnešní den a pro jejich svatební fotky. 

Pár sekund po mém vyprázdnění žaludku se znovu rozrazily dveře a z nich vyběhli všichni hosté a hlavně novomanželé. Jake se usmíval na celé kolo, zatímco Kylee se rozhlížela kolem své osy. Svatebčané pištěli a házeli po nich rýži, což bylo naše znamení pro odchod. Na vteřinu se naše zraky střetly, jakoby se mi Kylee snažila něco říct. Já ale okamžitě uhnula a s Connorovou rukou okolo ramen jsme se vydali do připraveného vozu, který nás má rovnou odvézt na letiště. 

Cestu jsem si téměř nepamatovala, protože jsem neustále visela někde ve svých myšlenkách. Pořád jsem měla před očima včerejší noc, její tvář a výraz, jakým se na mě dívala. Byla jsem si opravdu jistá, že to v jejích očích musí být láska. Potvrzovala to i její slova, která mi šeptala u mě v posteli i polibky, které mi věnovala během celé noci. Myslela jsem, že máme opravdu naději. Že to, že mi zavolala po tolika letech něco znamenalo. Ale očividně jsem pro ní byla jen zábava na večer. Jako tomu bylo pokaždé. 

Nakonec mi Leyla dala nějaký její prášek na spaní, který jsem zapila sklenkou bílého vína, což jsem zřejmě neměla, ale alespoň mi to zajistilo prospaný let. Connor mi pak pomohl pro kufry a nakonec jsme si zavolali společné taxi, aby se ujistili, že dorazím domů v celku. Neustále se mě ptali, jestli nemají se mnou zůstat. Viděla jsem Leyle na očích, že stačí říct a ubytuje se u mě v posteli klidně na celý měsíc. Potřebovala jsem to ale zpracovat sama. To já si to zavinila a já se z toho i dostanu. Potřebuju to už konečně uzavřít a začít zase žít. Poslední roky se jen soustředím na práci, téměř nejezdím domů, jen abych ji někde nepotkala a můj soukromý život neexistoval. 

Když jsem zapadla do svého bytu, už konečně sama, jen se svými myšlenkami a hromadou špinavého prádla, měla jsem od Kylee zmeškaných asi deset hovorů, nespočet zpráv a dvě zprávy v hlasové schránce. Bez přemýšlení jsem vše smazala, aniž bych si přečetla jen jedno slovo, odstranila její číslo a ještě navíc ho zablokovala. Potřebovala jsem jí okamžitě dostat ze svého života. Měla jsem to udělat už tenkrát. Nebýt toho telefonátu, nic z toho by se nestalo a já bych si dál bez problémů žila. Místo toho jsem dala špinavé prádlo do pračky, objednala si konečně nějaké pořádné jídlo a pustila se do práce. Jestli se mám z tohohle opravdu dostat, musím přestat myslet na nějaké kdyby, vypustit tuhle část mého života z hlavy a pořádně se ponořit do věcí, na kterých vážně záleží. Třeba jednou, za pár let, budu zase schopná nějakých citů a podaří se mi navázat nějaký vztah, ale teď s tím končím. Ale hlavně končím s ní.