III.

260 15 1
                                    

Když jsem vešla do malé kavárny poblíž mého bytu, okamžitě mě zavalila vůně čerstvě umleté kávy a skořice. Na baru u oken sedělo pár lidí, někteří pracovali na svých Ipadech, jiní si povídali nebo četli. I u stolu sedělo pár lidí, ale nebylo to tu nijak přeplněné. Nervózně jsem si otřela upocené dlaně o své roztrhané modré džíny a vydala jsem se k pultu. Kylee tu ještě nebyla, proto jsem si zatím chtěla objednat jen pro sebe. Dala jsem si svou klasiku, karamelové latté s extra porcí pěny a skořice navíc. Nevydržela jsem ale stát a čekat na místě, proto jsem téměř okamžitě nejistě zapadla na záchodky a opřela se svými rozklepanými dlaněmi o pult umyvadla. Zhluboka jsem se nadechla a vzhlédla ke svému odrazu v zrcadle. Vypadala jsem dobře, lépe než obvykle. Leyla mi pomohla s trochou make-upu a i vlasy mi oživila menšími vlnami. Její černý top ladně obepínal můj pas a poodhalovat mé pracně vydřené hubené břicho. Kožená černá bunda tomu dodávala dokonalou tečku. Cítila jsem se sebevědomá, jenže kdykoliv jsem si vzpomněla na její tvář, na všechny ty city i to, jak moc mi ublížila, můj žaludek udělal snad sto kotoulů vzad.

Nakonec jsem si jen opláchla dlaně ledovou vodou, aby se mi tolik nepotily a s pohledem upřeným na sebe jsem se párkrát zhluboka nadechla. Se zatnutou čelistí jsem popadla kliku a vyšla ven. Jakmile jsem ale zvedla zrak, ozvalo se další zazvonění u dveří oznamující nového zákazníka. Opatrně jsem zrakem přejížděla od jejích nohou až k vršku její hlavy. Na vteřinu jsem si nebyla ani jistá, jestli to je opravdu ona. Byla hubenější, než jsem si pamatovala, a i vyšší, i když stále menší než já. Vlasy měla o něco tmavší, skoro až do černa, a krátké po ramena. Jen oči měla stále stejně studánkově modré. Na nose se jí třpytil malý stříbrný kamínek a několik pich ze sluníčka. Nebyla nijak namalovaná, ale i tak vypadala nádherně. Doslova se mi z její tváře tajil dech. Její černé šaty s poměrně hlubokým výstřihem, odhalující dekolt, který byl poněkud větší, než jsem si pamatovala, dosahovaly těsně nad její kolena, což dokonale zvýrazňovalo její hubená opálená lýtka.

Posunula si svou plátěnou černou tašku výš na rameno a rozhlédla se po kavárně. Nejistým pohledem přejížděla po každé osobě zde, až se konečně její zářivé oči zastavily na mně. Mé srdce se v tu chvíli zastavilo a žaludek se doslova smrskl. Řekla bych, že i Kylee cítila to samé, protože pár sekund jen stála nehybně kousek před vchodem a upírala na mě svůj nejistý a možná i překvapený výraz. Nakonec jsem to ale byla já, kdo tenhle dost divný moment prolomil a rozešla jsem se nejistými kroky k ní.

,,Změnila si se," podotkla, aniž by řekla cokoliv jiného. Je pravda, že mé vlasy byly naopak o několik odstínů světlejší, skoro do běla, v nose a jazyku se mi pyšnily mé stříbrné piercingy a přibylo mi hned několik tetování. Nepřipadala jsem si ale o tolik jiná. Jsem stále stejná Izzie se stále stejně zlomeným srdíčkem. ,,Promiň, už máš objednáno?" Jakoby se probudila z kómatu, ode mě odtrhla zrak a přesunula ho k pultu s obsluhou. Přikývla jsem, proto se sama rozešla k prodavačce a objednala si kávu pro sebe. Ta moje už byla hotová, proto jsem si jí rovnou vzala a usadila jsem se k jednomu z volných míst. Kylee ale nečekala a přisedla si ke mně, načež její kávu donesla obsluha pár minut na to.

,,Takže, jak se vede? Pět let je dlouhá doby, takže se toho událo hodně." Usrkne si ze své kávy, přičemž ke mně znovu zabodne svůj zvědavý pohled. Bylo zvláštní jí znovu vidět, ale více jsem nechápala, co ode mě chce. Proč na mě myslela? Proč se chtěla sejít? A proč mi pokládá tyhle bezvýznamné otázky?

,,Tak jako všem. Vejška byla peklo, teď konečně žiju sama a začínám ve své první pořádné práci. Dospělácký blbosti," uchechtnu se a opřu se lokty o dřevěný stolek. ,,Proč tu jsme, Kylee?" Vyhrknu, aniž bych čekala, že mi teď začne vyprávět ona o svém životě. Má otázka ji ale nijak z míry nevyvedla, zřejmě ji čekala. Znovu se velice dlouze napila, jakoby si promýšlela tu správnou odpověď a pak své oči zabodla do těch mých.

LIKE WE ARE SEVENTEEN AGAIN ✔Where stories live. Discover now