Tajemné esence

12. ESENCE - RUDÉ PODSVĚTÍ

Onyxové oči,
zakroucené drápy,
blýskající se tesáky,
ševelící temnota,
co nás svedla od dobra.

Pomsta sladká,
jako čokoláda hořká,
rudá svou barvou může být jako malina,
krutostí připomíná generála.

Pýchu předchází pád,
na zem je tvrdý dopad.
Hlavu vzhůru,
pozor, ať ti neprší do nosu.

Silné údery,
sečné rány,
zanechají po sobě šrámy,
ať už na duši,
či na vizáži.

Bolí mě všechno,
je tady příšerné vedro.
Horké kotle,
polena na vysoké hromadě,
krvavé stěny,
připomínající tvé lidské vzpomínky.

Proč já?
Proč ty,
každý z nás je přece jiný.
Naše skutky nás sem dohnaly,
možná jen blouznění z horečky,
nebo z věcí,
co jsme na svém okolí napáchali.

Prudce se posadila na tvrdé posteli v temnotě, která ji děsila až do morku kostí. Strach jí obalil smysly, slova zpřeházeně proplouvala její myslí a vynořovala se do světa plného spravedlnosti. Nebo alespoň podle některých spravedlivý byl.

Noční můry, trávící se červy na jejích vzpomínkách z vězení ji pronásledovaly, ať bděla či snila. Hrůzy jejího života se míchaly se skutky jiných. Sama už ani pořádně nevěděla, co udělala a proč skončila na tak hrozném místě, jako bylo Aphoriho vězení.

Nerozuměla tomu, proč by něco tak strašného mělo trestat i ty největší zrůdy. Ona sama přece nebyla zrůdou. Sice si nevzpomínala, co udělala, jestli má rodinu nebo jak se sama jmenuje, ale něco uvnitř ní jí našeptávalo, že není zlá.

Nikdo není zlý. Nikdo si nezaslouží tu bolest, co si ve snech prožívá noc co noc. Budoucnost světa se řítila do záhuby, a toto mělo být řešení: odstranit nebezpečné - nepohodlné - a mnohdy nevinné lidi a nechat je zpytovat svědomí za činy druhých.

Něco jako spravedlnost neexistuje, přesto neodporovala u soudu, když jí sem poslali za něco, co neprovedla. Neměla sílu odporovat. Nemělo cenu bojovat.

To byl její problém. Vzdala se. A přesto se o měsíc později, kdy to vzdala podařilo vězňům získat to strašlivé místo pod svou kontrolu namísto strážných, co proti nim bojovali. Naděje umírá poslední. Ona ji zapřela, nakonec se přeci jen radovala z čerstvého vzduchu, než uviděla, jak planeta Země od lidí skončila znečištěná.