Město kde jsme se poznali

my parents

Elisavet

Byli jsme v klubu a společně tančili.

S jeho rukama na bocích jsem se houpala do rytmu hudby.

"otíráš se o místo o který bys neměla" zašeptal mi do ucha.

"anebo měla" ušklíbla jsem se a natiskla se na něj ještě víc.

"Elisavet přestaň" zatnul zuby.

"vás kluky je tak strašně lehký dostat" usmála jsem se.

"tváříš se tak strašně nevinně, ale přitom seš tak hrozná mrcha" řekl.

Přestala jsem a odtáhla se.

"musím si odskočit. Omluv mě" uculila jsem se.

Šla jsem si zkontrolovat vlasy a trochu si opláchnout obličej.

Sledovala jsem se v zrcadle. 

"jdem domů" opřel se o futra.

"jo ?" založila jsem si ruce na prsou.

"donutím tě tahat mě za vlasy, vzdychat moje jméno a rejt prsty do matrace zatímco budu mít hlavu mezi tvejma stehnama a pomalu a dlouho tě budu přivádět k vrcholu" zavrněl mi do ucha.

"beru to jako nabídku" pousmála jsem se.

"to bys měla" řekl.

...

Položil ruku mezi mý stehna a jemně mě hladil.

"co to děláš ?" zeptala jsem se.

"nic" usmál se.

Můj telefon položil na stolek a sklonil se nade mě.

"Caline neee. Cucfleky nee" začala jsem se smát, když mi začal ocucávat krk.

"patříš mně a všichni by to měli vědět" řekl.

"moje máma mě zabije" šeptla jsem.

"postarám se o to, aby to neudělala" usmál se a spojil naše rty.

Nedalo se mu odolat. A když jo, ne na dlouho.

Jeho roztomilost je něco, čemu se vždycky poddám. Tomu jak se culí.

Vyhrnul mi tričko a polibky pokračoval na můj dekolt.

Bylo to příjemný. Moje nervová soustava pracovala snad na milion procent a můj mozek zaznamenával snad tisíc signálů potěšení během minuty.

Pokračoval níž a níž, až k lemu kraťásků, co jsem měla na sobě.

Můj tep byl milionkrát vyšší než obvykle. Všechny moje smysly pracovaly mnohem intenzivněji, než jindy. A to všechno způsoboval on.

...

Měla jsem černý rolák a společenské kalhoty.

A ano. Byla jsem opět u rodičů.

"jak jedeš domů ?" zeptal se táta.

"jede pro mě kamarád" odpověděla jsem.

Jasný Vet. Kamarád. Kamarád taky rád a kamarádka ještě radši.

"do pěti minut tu pro mě prej bude* řekla jsem.

"dobře. Je v pohodě ?" zeptala se máma.

"ano je" přikývla jsem.

"ráda jsem vás zase viděla" usmála jsem se a zvedla se.

"my tebe taky Adrianne" pousmál se táta, zvedl se semnou a dal mi pusu na čelo.