your fame is no limit to me

325 22 3
                                    

Bylo skoro sedm večer a já se konečně vracela ze školy. Venku už byla tma, takže jsem byla ráda, že už jsem skoro doma.

Vešla jsem do bytu a vyzula se z bot.

"jsem doma" řekla jsem. Ovšem mi nikdo neodpověděl a já tak šla do kuchyně, kde se svítilo.

"doufám, že máš hlad" usmál se od linky.

"ahoj zlato" přistoupil ke mně, chytil mě za boky a políbil mě na přivítanou.

"ahoj" usmála jsem se a pohladila ho po tváři.

"mám děsnej hlad" uculila jsem se nevinně.

"budou špagety, když ještě chvilku vydržíš" usmál se.

"tak to se těším" dala jsem mu pusu.

"půjdeme si pak pustit nějakej film? Chyběla jsi mi přes víkend" dal mi pusu do vlasů s rukou kolem mých ramen. Ze shows se včera vrátili až kolem desátý kvůli zácpám a to já už spala a dnes jsme se akorát chvíli viděli ráno, když se vzbudil.

"můžeme" usmála jsem se.

"voní to dokonale" spokojeně jsem si opřela hlavu o jeho rameno.

"to jsem rád, doufám, že ti to bude i chutnat" pohladil mě po ruce.

"určitě bude" uculila jsem se.

...

"kam si myslíš, že si sedáš? Ke mně pojď" usmál se, když jsem si sedla kousek od něj a přitáhl si mě k sobě.
Já se tak spokojeně uvelebila s hlavou opřenou o jeho rameno.

"jakej jsi měla den ?" zeptal se.

"bylo to celkem v pohodě. Měli jsme přednášku ohledně psychologie u umělců a tak a přes to, že jsme všichni dospělí a je nám všem nad 20 se našel ten jeden idiot co začal mít kecy o tom, že chodim s umělcem" povzdychla jsem si.

"máš to občas těžký v tomhle a já to vim. Proto si vážím toho, že se mnou po tom všem furt seš" políbil mě do vlasů.

"miluju tě a tvoje sláva není hranice, proč bych měla přestat" řekla jsem.

"taky tě miluju, prcku" šeptl mi do vlasů se smíchem. Bože, miluju jeho smích.

"já ti dám prcka" zasmála jsem se a sedla si na něj obkročmo.

"a co mi uděláš ?" začal se smát se mnou.

"spíš co ti neudělám" ušklíbla jsem se.

"jo takhle ty, jo ?" zasmál se. Během chvilinky už ovšem všechny trable byly zapomenuty a my se líbali.

"hele, hele. Klid s těma rukama" zasmála jsem se, když mě chytil za zadek a sedla si zpět vedle něj.

"nemůžu se dotýkat svý přítelkyně ?" zeptal se.

"to samozřejmě můžeš, ale v nějaký míře. Prozatím.." uculila jsem se.

Město kde jsme se poznaliحيث تعيش القصص. اكتشف الآن