Chapter 4 - Cold

455 20 0
                                    

saturnsena

Druhý den ráno se probouzím ve svém pokoji. Zachumlám se hlouběji do peřiny a otočím hlavu, abych se mohla podívat na čas.

Mé tělo vyskočilo z postele a spěchalo si dát věci dohromady. Dnes mám školu a nejspíš přijdu pozdě.

Hodím na sebe černou sukni a trochu příliš velký pastelový svetr. Obléknu si kotníkové ponožky a pastelově růžové tenisky. Potom popadnu tašku a podívám se do zrcadla na své vlasy.

Je to všechno jen nepořádek a nejde to spravit, tak popadnu motýlí sponky a připnu si kudrlinky na zátylku.

Mnohem lepší.

Seběhnu dolů a vyběhnu ze dveří. Začala jsem běžet na autobusovou zastávku. Vidím autobus blížící se k zastávce a tak soustředím veškerou svou pozornost na to, abych se k autobusu dostala včas. Slyším skřípění auta až do zastavení a skočím zpět a padám na zadek.

Auto couvalo, ale já jsem běžela a nevnímala nic jiného než autobus.

Udeřila jsem hlavou o zem a celou mou hlavou projela bolest. Mluvil ke mně hlas, a jakmile bolest ustoupila, viděla jsem, že to byl pan Styles, který nade mnou stál s obavami ve tváři.

Podívám se na něj a pak na sebe a uvědomím si, že moje sukně vyletěla nahoru a teď je moje bílé spodní prádlo odhalené. Shrnuji si sukni dolů a vnitřně se proklínám, že jsem si zapomněla vzít pod sukni kraťasy.

Moje ruka se natahuje po jeho, když mi pomáhá vstát.

„Jsi v pořádku?" Ptá se starostlivě pan Styles.

„Jo já- jsem v pořádku. Omlouvám se, že jsem nedávala pozor, jen jsem se snažila stihnout autobus." Řeknu zklamaná sama ze sebe.

„Odvezu tě. Kromě toho máš skoro zpoždění." Vede ke svému autu.

Naskočím dovnitř a moje stehna narazí na studenou klimatizovanou kůži sedadla. Moje první reakce je ucuknout.

„V pohodě?" Ptá se pan Styles.

„Jo. Jen je mi trochu zima." Říkám a tahám za konec sukně.

„Omlouvám se." Sníží trochu klimatizaci.

Položil ruku na mé odhalené stehno a mé tělo ztuhlo.

Intenzivně jsem sledovala jeho ruku, jak ji položil, a jak ji stáhnul.

„Páni, je ti opravdu zima." Podívá se na mě a trochu se zasměje.

Jen se pousměji.

Odveze mě do školy a pak mě vezme na mou první hodinu, spíš proto, že on je ten, kdo učí mou první hodinu.

Celou dobu jsem se zabývala tím, že mi položil ruku na stehno.

Yes Sir | h.s. (CZECH TRANSLATION)Where stories live. Discover now