Yes Sir | h.s. (CZECH TRANSLATION)

Chapter 23 - Two Hearts In One Home

saturnsena

„Děkuji mnohokrát. Za to, že jsme s vámi mohli zůstat a že se o nás staráte. Moc si toho vážíme." Liamův úsměv byl zářivý a hřejivý, když jsem mu děkovala, že nám umožnil najít útočiště v jeho krásném domě. Navzdory všem těm hádkám.

„Žádný problém, opravdu. Kdybys s Harrym někdy potřebovala ubytování, máš moji adresu a číslo. Doufám, že se znovu setkáme." Pověděl Liam, než mě pevně objal.

Vděčně jsem přikývla, než jsem zamířila k autu a čekala, až Harry zabalí všechny naše tašky do zadní části kufru. Rozhodli jsme se odejít kvůli rozruchu, který jsme způsobili v Liamově domě. I když teď, když na to myslím (a vidím Liamovo malé zamračení, když odjíždíme), nemyslím si, že by mu to až tak vadilo.

Srdce mě bolelo, když jsme odjížděli z krásné přírody. Ještě nikdy se mi tak nelíbilo bydlet někde v tak neznámém prostředí. Tohle mi určitě bude chybět.

Prozatím jsme jeli zpět domů.

—

Cítila jsem, jak se probouzím. Otevřela jsem oči a viděla Harryho krásnou tvář, jak se na mě usmívá. Stál u mých otevřených dveří auta. „Aurelie, probuď se." Zašeptal mi Harry. Promnula jsem si oči, rozhlédla se a vystoupila z auta. Podívala jsem se na oblohu a viděla miliony jasných hvězd kroužících kolem Měsíce. Harry položil přikrývku na kapotu auta.

Usmála jsem se na tu krásnou scénu přede mnou. Harry to připravil pro mě. Jeho velká ruka mě vedla ke kapotě, než mi Harry pomohl nastoupit na auto. Jakmile jsem se usadila na autě a Harry také, cítila jsem se spokojeně.

I když Harry seděl vedle mě a já zírala na tu nejkrásnější noční oblohu, jakou jsem kdy viděla, měla jsem v hrudi prázdnotu. Věděla jsem, že to bylo naposledy. Naposledy jsem s ním takhle ležela. Naposledy jsem ho mohla držet a slyšet tlukot jeho srdce u ucha.

Harry slyšel mé výdechy a tiché vzlyky přes malé větry, které kolem nás šlehaly. „Lio, bude to v pořádku. Ne každý milostný příběh končí šťastně až do smrti. Někdy jsou to, ale ty nejkrásnější příběhy." Nemohla jsem se přimět, abych se na něj podívala, a tak jsem zírala dolů na své ruce, zatímco jeho paže byla pevně ovinuta kolem mých ramen.

„Moc se omlouvám, že jsem zničila tuhle chvíli...jen...chci jen, abys věděl." Pokusila jsem se promluvit mezi vzlyky, které se tak prudce ozývaly. Už dlouho jsem tak těžce neplakala. Některé slzy byly šťastné. „Chci, abys věděl, že...jsi jediný člověk, kterému na mě kdy tolik záleželo. Byl jsi tam a ukázal jsi mi bezpodmínečnou lásku. Nikdy nebudu nikoho milovat stejně. Harry, potřebuji tě- potřebuji, abys mi slíbil, že mě nikdy neopustíš." Sevřela jsem jeho košili, když jsem konečně sebrala odvahu podívat se mu do tváře.

„Aurelie....víš, že to ti slíbit nemůžu. Snažím se tě chránit. Jestli nás chytí, nedokážu si ani představit, jak to pro nás dva dopadne."

Jeho slova mi stále hrála v hlavě. Řekl, že se mě snaží chránit. Věřila jsem mu.

Takže si dokážete představit, jak jsem se cítila, když nás hned druhý den ráno zastavovali policajti.

„Harry. Harry. Policajti jsou za námi. Kurva. Co budeme dělat?" Harry se na mě jen usmíval slzícíma očima.

„Lio. Pamatuj si, co jsem řekl minulou noc. Vždy tě ochráním. To ti můžu slíbit." Co?