Yes Sir | h.s. (CZECH TRANSLATION)

Chapter 9 - Real

saturnsena

Když jsem se znovu probudila, bylo odpoledne. Snažila jsem se setřást ospalost z očí. Můj pohled padl na Harryho, který ležel vedle mě.

Podíval se na mě a usmál se.

Zapomněla jsem, že se mnou spal. „Proč... proč jsi tady?" Zeptala jsem se.

„Vlastně si nepamatuji, proč jsem tady." Promluví a otočil hlavou, aby se rozhlédl okolo.

Vstal z postele a protáhl se vedle ní. Obdivovala jsem jeho svaly na zádech a dívala se na jeho tepláky oděné v dolní polovině.

Mrkl po mě očima a já rychle odvrátila zrak.

„Máš hlad?" Ptá se Harry.

„Ano pane." Říkám instinktivně.

Vtáhne si ret do úst a já vzhlédnu k jeho smyslnému výrazu. Uvědomí si výraz jeho tváře a rychle ho změní.

„Já taky. Pojďme se najíst." Odchází z místnosti.

Sedím a hledám svůj svetr, ale nemohla jsem ho najít.

Rychle vstanu z postele a jdu dolů do kuchyně.

Harry se podívá do své skříně a vytáhne makaróny, z lednice kuře a další ingredience.

Začíná vařit a zatímco čekáme, až se voda uvaří a kuře se upeče, sedíme u ostrůvku v kuchyni.

Mezi tím co Harry vařil nebo na něco zrovna čekal, jsme mluvili o mé minulosti na jiných školách.

„Od té doby, co jsem začala chodit do školy, jsem byla vždy šikanovaná kvůli svému asociálnímu chování. Začalo to až poté, co můj bývalý přítel Tyler udělal. Předstíral, že mě má rád, aby mohl..." zarazila jsem se a přemítala o své minulosti, „udělat některé věci. Pak jednou ty některé věci udělal, a řekl naše tajemství ve škole. No a odtamtud šlo všechno z kopce. Věděla to každá škola, do které jsem ve svém městě přestoupila. Pak jsem se přestěhovala sem a tak se bojím, když někdo řekne mé jméno, kvůli tomu s nikým nemluvím. Nemám žádné přátele." Oznámím Harrymu.

Když to řekneš nahlas, najednou to cítíš tak...skutečně.

Slzy mi z očí, ale rychle je zatlačuju zpět.

„Nevadí ti, když se zeptám, jaké věci jsi ty a Tyler udělali, že se tak bojíš?" Vyslýchá otázkou.

Sklopím pohled a pevně zavřu oči ve snaze zapomenout na to, co se stalo.

„Uh...líbali jsme se." Červenám se.

„To jistě není vše." Usmívá se a snaží se to udělat pohodlnější.

Zachichotám se a pak si odkašlu. „No, líbali jsme se a on se mě dotkl. No víš. Pod tričkem a ve spodním prádle. Ale zastavila jsem ho, než se stalo něco vážného." Cítím horkou tvář od svého vyznání a cítím se naštvaný za věci, které jsem udělala.

Harry přikývne a vstane z ostrůvku, aby otočil kuře a přidal makaróny do vroucí vody.

„Aurelie. Neměla by ses stydět za to, co jsi udělala. Nebo za to, co ti udělali." Za chvíli se zastaví a vypadá, že váhá, zda má položit další otázku. „Líbilo se ti to?" Zeptá se.

Vytřeštila jsem oči a nevím, jestli mám na tuhle otázku odpovídat.

„No jo, ale momentálně. Teď toho moc lituji." Zavrtím hlavou a podívám se na své ruce.

Dokončení jídla trvalo asi třičtvrtě hodiny, než přede mě umístí kuře se sýrovou omáčkou a makaróny.

„Mmm." Slastně zamručím, když si ukrojím kousek kuřete a strčím si ho do úst.

Uchechtne se při pohledu na svůj talíř a dál mlčky jíme.