All The Young Dudes CZ Překlad

Kapitola 10: První rok: Historie

Sobota 23.Října 1971

,,Ty ses prostě nikdy neučil?"

Remus pokrčil rameny, unavený a frustrovaný. Byl to týden po lekci létání a Sirius ho znovu chytil samotného. Docela spokojeně seděl na posteli a listoval v jednom z Jamesových famfrpálových časopisů – pohyblivé obrázky se mu líbily, i když pořád nerozuměl pravidlům, a bylo to nejblíže k vyprávění, které měli v Bradavicích.

,,Učil jsem se." Odpověděl, otočil stránku a doufal, že Sirius pochopí nápovědu a ztratí se. Neudělal to. Remus zavřel časopis. ,,Učil jsem se." opakoval. ,,Jen jsem se pořádně nenaučil. Když se podívám na slova, nemyslím si, že vidím to, co všichni ostatní. Nedává to žádný smysl; všechna písmena neustále poskakují a mění se. Učitelé říkali, že jsem prostě tupý"

Nikdo si z jeho problémů se školními úkoly u Svatého Edmunda moc nelámal hlavu. Neměli skoro žádné domácí úkoly, protože to stejně nikdo nedělal. Spousta chlapců měla problémy; buď nemohli, nebo nechtěli být vyučováni. Nebylo to tak, že by někdo očekával mnoho.

,,Ale jak jsi to dělal ?" Sirius byl jako pes s kostí.

,,Co dělal ?!"

„No... všechno! Všechna tvoje práce tady, v Bradavicích."

Remus se na něj podíval, jako by to byl on, kdo byl hloupý,

,,Siriusi, já jsem to nedělal.  Pokud sis nevšiml, jsem každou noc po škole."

,,No, ano, samozřejmě," mávl Sirius rukou,   ,,ale onehdy jsem tě viděl na Lektvarech - nedělal sis žádné poznámky, ani se nedíval do knihy nebo na tabuli a přesto jsi dokonale připravil všechny ingredience na léčbu vředů – Křiklan ti dal pět bodů!"

Remus cítil, jak se při té vzpomínce začervenal. Nebyl zvyklý na pochvalu od učitelů.

,,Ach, to bylo snadné," zavrtěl hlavou, ,,Křikla nám v lekci předtím řekl, jak to udělat, jen jsem si na to vzpomněl."

,,K čertu, ty tedy musíš mít skvělou paměť."

Remus pokrčil rameny. Předpokládal, že je to pravda. Jeho učitelé ve Svatém Edmundovi nejednou poznamenali, že zná strašně moc slov pro někoho tak hloupého.

Sirius teď hleděl do prázdna, očividně hluboko v myšlenkách – Remus prakticky viděl, jak v jeho mysli šrotují ozubená kolečka. Někdy byl Sirius úplně uzavřená kniha. Jindy se četl tak snadno, až to bylo skoro vtipné.

,,Kdybys uměl číst, byl bys stejně dobrý jako já a James. Pravděpodobně lepší."

Remus si odfrkl,

,,Jsi skromný, Blacku."

,,No, to bys chtěl!" Sirius ten sarkasmus úplně minul, stále vypadal zamyšleně,   ,,Tvoje práce s hůlkou je mnohem přirozenější, a pokud je tvoje paměť tak dobrá, jak říkáš, že je..." kousl se do rtu,   ,,Vsadím se, že na to existuje kouzlo."

Remus se zasmál,

,,Vyléčíš mě kouzlem?"

,,Proč ne?"

Remus už o tom přemýšlel; samozřejmě že o tom přemýšlel. Ale byl si vědom omezení magie více než kdokoli jiný. Koneckonců měl jizvy, které se nezahojily, a měsíční noční můru, které nikdo nedokázal zabránit.

,,Magie takové věci nevyřeší." Odpověděl bez okolků. ,,Proč jinak James nosí brýle?"

,,Myslím, že existují kouzla pro zrak." Sirius řekl: ,,Možná prostě nestojí za námahu, nebo jsou příliš nebezpečné, složité nebo tak."