Slunečnice |Stein27|

12.

"Kde je sakra Petr?"

Volala jsem mu, jenže nedovolala jsem se. Kde sakra si Petře. Mohla jsem si v hlavě nadávat jak chci. Tak jsem mu napsala a žádná reakce, tak jsem se naštvala a znovu mu zavolala. Zvedl to nějaký týpek "Petře?" Ale nebyl to Petr, za tím telefonem byl někdo jiný "halo kdo volá?" Ozval se dotyčný "jeho přítelkyně, kde je Petr?" Šla jsem rovnou k věci a bez těch dalších keců "tak doraž sem" poté mi nadiktoval adresu a já hned vyrazila do toho klubu, kde by se měl nacházet Petr. Něco mi říkalo že bych tam neměla chodit, ale nedalo mi to a šla jsem tam. Vešla jsem do klubu, rozhlížela jsem se všude kolem sebe, ale Petr nikde "kde sakra je?" Pomyslela jsem si. Přišla jsem k barmanovi, rukama jsem flakla o stůl "kde je Petr?" On jen zvedl svůj zrak na mě, podle pohledu byl arogantní "na hajzlech" jak jsem říkala, arogantní kretén. Podal mi Petrův telefon a já vyrazila směr pánské záchody. Vešla jsem dovnitř, byl tam chlap u pisoáru, já ho ignorovala a hledala jsem Petra, mezitím ten týpek přišel ke mě blíž "copak? Stratila si se?" A začal mi sahat na rameno, já mu mojí rukou strhla tu jeho "ne, hledám tu svého přítele, který je tady na hajzlu" arogantně jsem se usmála, aby mě dál neotravoval, měl nějaký řeči ještě, který mi byli úplně ukradený a šla jsem hledat dál, otevírala jsem kabinku po kabince. Zbývala poslední, u té jsem se zastavila, moje srdce bušilo jak o závod, chci ho vůbec vidět Ne. Budu toho litovat? Ano. Záleží mi na něm? Ano. Tak jsem sebrala veškerou odvahu a otevřela ty dveře, spatřila jsem Petra sedět na zemi, nejspíš v bezvědomí. Na jedné ruce držel lžíci a z té druhé mu trčela injekční stříkačka s bůhví čím. Mé oči pálily, páč mi tekly slzy proudem, v hlavě jsem měla milion otázek, proč mi to udělal? Slíbil mi že si to už nevezme. Že chce být lepším člověkem. Zavrtěla jsem hlavou a rychle jsem si vzala do ruky svůj telefon a vytočila jsem číslo na záchranku. Vím že mě Petr za to bude nenávidět, určitě ho pošlou se jít léčit. Ale nechci aby mi umřel, nechci přijít o dalšího člověka. Záchranka tu bude do dvaceti minut a já potřebuju Petra dostat přes ten dav lidí před klub, ale všimla jsem si, že Petrovi někdo volá, tak se kouknu na displej a volal mu Calin, tak jsem to zvedla, než jsem stačila cokoliv říct, Calin byl rychlejší "kde kurva si Petře? Měl si tu být na zvukovce už před půl hodinou! To radši mrdáš s tou Valerií než abys odehrál večer show?" Já koukala vykuleně "Tak hale, ne nemrdá se mnou a abys věděl, tak jsem tvýho kámoše našla na hajzlech sjetýho!" Na druhý straně bylo ticho "ježiš omlouvám se Val, nechtěl jsem to takhle nazvat, jen jsem fakt vytočený a počkat! On už zase bere?" Já si jen povzdechla "Očividně jo, hele jde si teď?" Nechtěla jsem to teď úplně řešit "kousek od Flédy, proč?" Super, tak by mohl zvednout tu svoji línou prdel a jít mi pomoct "Fajn, pošlu ti kde jsem a pomůžeš mi s ním, záchranka tu bude do deseti minut" tipla jsem to a poslala mu adresu, mezitím jsem se snažila nějak Petra zvednout. Po chvíli slyším rozražení dveří "Val?" Byl to Calin "tady jsme!" Držela jsem Péťu opřeného o zeď, nebudu vám lhát, ale je pěkně těžkej.

Pokračování příště...

Vím je to teď takový o ničem, ale v dalším díle se to rozjede 🔥