Slunečnice |Stein27|

22.

"Až na mě Péťa klepal s tím, jestli jsem pořádku. Vyjdu ze sprchy, hodím na sebe Petrovo tričko a jdu se podívat na ten test. Nevěřila jsem svým očím. JÁ JSEM ASI TĚHOTNÁ. TOHLE SE PETR NESMÍ DOZVĚDĚT ZATÍM, NEŽ TO BUDE NA 100% JISTÉ."

Další den jsem zavolala doktorce, abych se k ní objednala na prohlídku, aby mi řekla, zda je pravda že jsem těhotná nebo ne. Jdu k ní za týden, takže do té doby nic neřeknu Péťovi. I kdybych byla v tom. Tak Petr ho určitě nebude chtít, myslím že na to ještě máme času dost. Je mi teprve 20! Můj táta by mě zabil.
S Petrem se díváme na film v ložnici, když v tom ucítím Petrovu ruku na svém stehni, ruku posouvá blíž k mému rozkroku. V zápětí si mě přesune na jeho klín, sedím na něm tím pádem obkročmo. Koukám se do těch jeho modrých očí, do kterých bych se mohla dívat furt. Oba jsme nahý a já ležím pod ním, Petr mi chytne jednou rukou za moji tvář a tou druhou se přidržuje, aby nespadl na mě "princezno neber to špatně, dám ti u toho facku, v nočním stolku mám sníh a ptám se tě teď na otázku jdeš do toho se mnou i přesto že to bude bolet?" Věděla jsem, přesně co má na mysli a já mu na to jen kývla. S ním půjdu kamkoliv, kam půjde on. Protože on je moje jediná naděje.

O 14 dní později

Právě vycházím z bytu a jdu za Marinem. Dlouho jsem se s ním neviděla a hlavně on byl vždycky takovej můj bráška. Pomohl mi se vším. Mohla jsem se mu svěřit fakt o všem, i co se týče Péti. Znal ho až moc dobře. Petr je v nahrávacím studiu a pak má pro mě přijet kolem třetí a teď je jedna hodina odpoledne. Zazvonila jsem mu na zvonek a po chvíli vyšel ven před dům "ahoj kotě" pořádně si mě přitáhl do objetí "čau Sculino" on nenávidí, když mu tak říkám. Marek mi dal ale jen pohlavek a oba jsme se tomu zasmáli. Vejdu k němu do bytu, má to tu fakt nádherné. Sednu si na gauč a on stojí mezi dveřmi "dáš si něco k pití?" Jo dala, ale nevím co tu máš haha. Mám chuť na kafe "třeba kafe si dám" on jen kývne a na patě se otočí směr kuchyně. Po chvíli nám přinesl kafíčka a sedl si kousek dál ode mě na gauč. Chtěl abych mu řekla všechny co se mi za tu dobu co jsme se neviděli stalo. Všechno jsem mu řekla, ale o tom že jsem v tom. ANO SLYŠÍTE DOBŘE, JSEM TĚHOTNÁ. Tak zatím říkat nebudu. On jen koukal vykuleně. Nedivím se mu ani. Pak mi začal povídat o sobě, bylo fajn si zase s někým pokecat. Bylo chvíli po třetí a Petr nikde, zkoušela jsem mu volat a psát, jenže bez reakce. Začala jsem se bát o něj. Marin volal klukům do studia, jestli o něm něco neví a prý nic. Jen jim řekl, že jede pro mě. Zkoušela jsem mu zase volat, už to konečně zvedl "ahoj Petře, jsi v pořádku?" Usmála jsem se, byla jsem ráda že to zvedl "dobrý den, tady Brněnská Nemocnice" počkat, co se stalo? To je v hajzlu "dobrý den, co se stalo? Je něco mému příteli?" Můj úsměv z tváře spadl a Marek na mě koukal zmateně "váš přítel měl těžkou autonehodu, právě ho operují" v tu chvíli se mi zastavil svět. Nemůžu o něj přijít a už vůbec ne, když s ním čekám dítě. Naše dítě.
Markovi jsem všechno řekla a já mu brečela do hrudi "nemůžu o něj přijít" on mě hladil po zádech "nepřijdeš to se neboj" dal mi pusu do vlasů a utěšoval mě "nemůže nás tu nechat" on se odtáhl "jak nás nechat?" Zamračil se "já s ním čekám dítě" řeknu mezi vzlyky "dí-dítě?" Já jen přikývla a pousmála se.

Poté jsme jeli do nemocnice, na recepci nám řekli, kde Petr leží a jak na tom je. Mohl za ním jen jeden člověk a tak Marek čekal v čekárně. Já pomalu chytnu kliku ode dveří a vejdu do místnosti, kde spatřím nehybného spícího Petra, který leží na tom lůžku, kolem sebe má přístroje a na ruce kanilu. Jdu k němu blíže, dám mu pusu na líčko. Chytnu ho za ruku a hladím mu ji tam, kde má kanilu "prosím neopouštěj mě" začínají mi palet oči "neopouštěj nás Petře, budeme mít dítě" rozbrecim se a stoupnu si, když přejdu k oknu. Dám si ruku před pusu a bulim jak želvička "princezno?" Řekne za mnou chraplavým hlasem. Já se na něj hned otočím "Petře!" Řeknu potichu, jdu k němu a chytnu ho zpátky za ruku...

Pomalu, ale jistě se blížíme ke konci! Ale už chystám novou knihu s Péťou, takže se máte na co těšit. Ta kniha bude delší a napínavější hehe. Byee<3