Prodavač kamenů

Kapitola XIII.

Kapitola XIII.- Požírače duší

Když se Reineteril probudil, byl v místnosti sám. Zamžoural a rozhlédl se kolem sebe.

„Zase zmizela..." povzdechl si zoufale, promnul si oči a vstal. „Jasnovidko? Kde jsi?" zavolal, v naivní myšlence, že šla třeba do umývárny, nebo se schovala do skříně, či tak něco- u ní je možné všechno.

Nikdo mu neodpovídal.

Jeho hlavou proběhlo tiché „Sakra!"

Ovšem ani to nepomohlo, černovláska nebyla k nalezení.

Pak ho ale upoutala jiná věc. Na zemi pod dveřmi ležel nějaký kus papíru.

„Jestli je to dopis na rozloučenou, tak..." zaskřípal zuby, ale běžel si to přečíst.

Pár desítek minut na to jen zíral a luštil, protože ať to napsal kdokoli, škrábal jako kocour. Nakonec se ale mladíkovi povedlo tu čmáranici zhruba dešifrovat. Stálo tam:

„Dobré ráno!"

„Prosím, ať napíše, že se šla jen dolů do hospody napít..."

„Když tohle Reineteril čte, já u něj nejsem."

„Ne, na to bych bez tebe vážně nepřišel!"

„Pravděpodobně se už nikdy neuvidíme."

„To si děláš srandu!" vyjekl, ale četl dál.

„Mám pro to tři důvody- jeden obětavý, druhý středně egoistický a třetí učiněně sobecký."

„Hlavně to už vyklop! Ať tě můžu najít!"

„Obětavý důvod: Nadešel čas, aby Reineteril sám rozhodl o svém osudu."

„Chceš tím říct, že jsem to doteď nedělal?!"

„Pokud chce pokračovat v cestě se mnou a dostat se do hrobky, nechť tak učiní z vlastní vůle. Pokud nechce, nemusí se bát, že padne do otroctví. Je to chytrá hlavička, určitě nějak vymyslí, jak utéct."

„No super. Připadám si jako hrdina v nějakém levném fantasy braku."

„Sobecký důvod: Už nemůžu snášet, jak Reineterila pohlcuje Požírač duší. Jednoho dne ho vysaje úplně celého, dokud nezbude jen prázdná fyzická schránka."

K tomu se radši ani nevyjadřoval. „A kdes nechala ten ,středně egoistický' důvod?" protočil namísto toho oči.

„A teď si zahrajeme hru!"

„Čím dál lepší."

„Budeme hrát na schovku!"

„A pak půjdeme na pískoviště..." zavrčel naštvaně, ale pak mu něco došlo. „Počkat, ty ses schovala někde v okolí?!"

„Šance, že mě Reineteril najde, je jedna ku sedmi tisícům tři sta čtyřiceti pěti. Přeji dobrý lov!"

„Hele, chceš ty vůbec, abych tě našel?!"

„Ale protože je to Reineteril, může použít nápovědu. Proto jsem mu nechala svůj Požírač duší. Nápověda se zaktivuje, až na to bude Reineteril připraven."

„Tohle už tuplem zní jako z nějaké klišé knihy!"

„P.S.: Dneska je moc pěkné počasí, viď? Přesně v pravé poledne bude jeden mrak vypadat úplně jako sova!"

„Díky za užitečnou informaci."

„P.S.S.: Mimochodem, Reineteril příliš spoléhá na mou informovanost. Tak moc mi věřil, že nás vedu správnou cestou, že se ani jednou nepodíval na svou mapu."