Prodavač kamenů

Oheň - Adelaideina perspektiva

Poznámka autorky: Takhle to dopadá, když se nudím v hodině chemie. Rozhodla jsem se napsat bonusovku k bonusovce. Respektive, přepsat 1. bonusovku - Oheň do veršované podoby. Snad se vám to bude líbit!
Já vím, že to není nic moc, ale rýmovala jsem to v chemii a musela jsem si současně s tím dělat zápis o oxidech, což alibisticky servíruji jako polehčující okolnost.

P.S.: Věnováno reakat, jakožto poděkování a příspěvek do našeho včerejšího rozhovoru o poezii (a "poezii").

Oheň - veršovaný přepis (psáno z Adelaideina pohledu)

Se slovy o temnotě

s bídným rozhořčením

a koncem v poslední notě

náš osud nyní měním.

Bez falešného slitování,

bez sametových slov,

náš osud nemá stání

a já zahajuji lov.

Marná byla varování,

snad si za to můžeš sám,

teď již tě nic nezachrání,

tvému osudu nyní tečku dám.

Naděje tvá ještě dýše,

jak naivní jsi? Bože!

Oči vidí odrážet se tiše

světlo od čepele nože.

Slyším tvé srdce v nedohlednu,

prsty přejíždím po chladné skále,

z tvého žalu sama blednu

a v mysli mám tě neustále.

Konečně mě vidíš znova

a já se k tobě brodím v krvi,

smutná jsou tvá naivní slova,

jsou kuře jdoucí se lvy.

Cítím se jako v agónii,

když bez známek odporu

zášť marná přání kryjí

a ty poddáváš se netvoru...

Horká je krev barvy růže,

tvůj život se ztrácí v zář,

čepel se zatíná do tvé kůže

a mé slzy kanou na tvou tvář.

Proklínej, příteli, to své štěstí,

já proklínám sebe,

mým nožem osud tobě klestí

tvou stezku tam, do nebe.

Vítězství plná slábnu a sílím,

už pro mě není cesty zpět,

řekni, příteli, že se mýlím...?

Jenže tys už opustil náš svět.

Mou éru zazdí

úlomky ztrápené

s tvou krví na zdi

střípky kamene.

Už je po všem,

právě padá opona

zbývá mi ovšem

poslední úklona.

Úloha má snadná byla,

marně hledám v sobě změnu,

však jsem za to zaplatila

tu nejvyšší cenu.

Konec s misí netvora,

konec s misí zdárnou,

teď šeptám omluvy,

které k tobě nedosáhnou.

Dávám ti své sbohem

v ohni, který zebe,

a přesto je tu teplo,

- to pro tebe je nebe,

na mne čeká peklo.

Slyším tvůj hlas v dáli,

prolíná se s realitou,

ti démoni, co se ti zdáli,

zmizeli zbraní nenabitou.

Plameny už jak šakali

plíží se k nám kradmě,

tak adios, můj příteli,

a nezapomeň na mne.

Poznámka autorky: Mimochodem, s touhle rýmovačkou to vůbec nesouvisí, ale něco mě napadlo. Nemohla jsem to vecpat do minulého článku, protože ten už byl dlouhý dost, ale dlouho jsem nad tím přemýšlela a napadlo mě, že bych uspořádala jakýsi...uh...fanservis ("věc dělaná pro potěchu fanoušků"), ale v tomhle případě spíše autorkoservis, protože do toho mám hrozné nadšení a ačkoli je to blbost, ráda bych si to zkusila. Mluvím o věci na Wattpadu hodně rozšířené, o takzvaném "character ask" (ale já vedu válku proti anglickým frázím uprostřed češtiny, takže tomu budu vznešeně říkat třeba "tisková konference pro postavy"). Jde o to, že čtenář položí otázku nějaké postavě, a až se těch otázek nastřádá dost, autor na ně nechá v samostatném článku postavy odpovědět. Já vím, že je to taková komerční blbina, ale mně to zní vcelku jako legrace a vážně bych se tomu nebránila. Navíc, Kameny jsou (na mé poměry) vcelku složité, a nesrovnalostí je tam až až, takže si myslím, že by alespoň nějaká otázka k ději mohla někoho napadnout.

(Takže, ve zkratce. Budu dělat "character ask" - pokud se někdo přihlásí - a přijímám tudíž jakékoli otázky pro mé postavy (pro jakoukoli. Klidně na tu tiskovku přivedu i někoho ze záhrobí.). Stačí napsat do komentářů otázku, a jméno postavy, u které chcete, aby vám tu otázku zodpověděla. Ptát se můžete na všechno. Nejen na to, co vám nebylo jasné v příběhu, klidně i na jakoukoli blbůstku ohledně charakteristiky postav (i takové věci jako "oblíbená barva" se počítají za otázku) a jejich soukromých životů. Budu opravdu skákat radostí do stropu, pokud se někdo zúčastní!