Kamarádova Sestra

Část 13

Seděla jsem na posteli a přemýšlela, jak vlastně vypadá Brad, jestli se na něho holky lepí a proč se zahazuje se slepou holkou, jako jsem já. Vždy když mě vezl domů, jsem měla divný pocit, jako by mě chtěl něco říct, ale nakonec jsi to rozmyslel a neřekl. Je tak milý, jako by to byl sen o ideálním klukovi, dělá to jen se soucitu, protože jsem slepá? Opřela jsem se o radiátor, který byl studený, tenhle rok je nádherný podzim, ale zima by měla být dlouhá a chladná, nevím, jak to venku vypadá, ale znám jen chlad, který moje bunda neudrží a mně se oznámí, jako chladná sprcha.

„Nad čím přemýšlíš ségra?" vytrhl mě z myšlenek Connor.

„Lekl jsi mě." Pokárala jsem ho.

„Jak ti má říct, že jsem tady?" namítl.

„Já vím. Můžu se tě na něco zeptat?" řekla jsem, uslyšela jsem vedle sebe šustění, takže si asi Connor sedl.

„Jasně. Ptej se na cokoliv." Hlas byl blízko mě.

„Co si myslíš o Bradovi?" zeptala jsem se opatrně.

„Brad? Po něm vždy holky letěly, není tak svatý jak ho znáš. Do očí mi řekl, že by si se slepou holkou nic nezačal." Řekl pyšně a mně spadla brada, to že řekl, to je nespravedlivé a hnusné.

„Je to debil." Řekla jsem po chvilce přemýšlení.

„To je." Přitakal Connor.

„Vzal mě do skleníku jeho mámy, která se tam náhodou objevila." Řekla jsem a na chvilku se rozhostilo ticho.

„Brad nemluví zrovna nejlíp o svojí mámě." Řekl Connor.

„Zřejmě ukazuje jen svojí dobrou tvář." Řekla jsem zamyšleně.

„Sestra netrap se kvůli němu, on za to nestojí, věř mi, znám ho déle." Upozornil mě Connor.

„Nebudu se trápit." Usmála jsem se. Další lhaní, trápila jsem se a nakonec osud rozhodl, že tohle není to pravé pro mě, ať už to bude jakkoliv, nebude to zrovna lehké a bude to bolet.

*****

„Bradíčku dlouho ses tu u mě neukázal." Šibalsky se usmála Natálie.

„Neměl jsem čas." Řekl jsem automaticky.

„Neměl čas? Já že se taháš se slepou holkou." Podivila se a zamračila se.

„Tak jo, mám problém a potřebuji pomoc." Řekl jsem trochu nervózně.

„Pomoc? U mě?" zeptala se pobaveně.

„Ano od tebe." Přikývl jsem.

„O co jde?" zeptala se znuděně.

„Jak si říkala, že se tahám se slepou holkou, to je pravda, nevím, jak se to stalo, ale zamiloval jsem se do ní." Řekl jsem nervózně.

„Ty a zamilovat se? A ještě do slepé dívky? Co se to jen děje? Co ode mě chceš?" zeptala se nezaujatě.

„Je tu problém, ona je Connorova sestra."