Kamarádova Sestra

Část 40

„Nelži Tay, oba moc dobře víme, že to nikomu nejde." Řekl jsem a podíval se na ni.

„Proč jsem se stala tvojí obětí?" zeptala se, její hlas byl smutný.

„Nejsi mojí oběť." Zaprotestoval jsem.

„Tak co jsem? Co pro tebe vlastně znamenám?" řekla a sklopila hlavu.

„Jsi všechno, co mi může život dát." Řekl jsem a uchopil její obličej.

„Už mě nenechávej samotnou." Zašeptala a objala mě, schoulila se do mojí náruče.

„Pojď je tu zima, kousek odtud bydlím." Řekl jsem a vzal ji za ruku.

„Jak to že nejsi na zkoušce?" zeptala.

„Říkal jsem, že když bude Connor na zkoušce a ty budeš doma, mohl bych tě konečně vidět a celé ti to vysvětlit." Řekl jsem jí, objal jsem jí jednou rukou a políbil do vlasů.

„Už bude všechno v pořádku." Řekl jsem a ona zavrtěla hlavou.

„Nic není v pořádku." Řekla a přitiskla se blíž ke mně.

„Vím, že je to pro tebe těžké...." Začal jsem.

„Ty jsi tam nebyl Brade. Ona mě chtěla zabít." Připomněla mi.

„Kvůli mně." Řekl jsem a podíval se na konec ulice.

„Proč jsi mi to neřekl?" celou dobu jsem čekal, až se na to zeptá.

„Nebyl čas." Odpověděl jsem.

„Ale tohle bylo důležité." Zaprotestovala.

„Myslíš, že by na tebe udělalo dojem, že se jedna dívka díky mně dostala do blázince?" zeptal jsem se jí.

„Máš pravdu, určitě bys tím dobrý dojem neudělal." Řekla a cupitala vedle mě.

„Jak se s tím vypořádáváš?" zeptal jsem se.

„Mám záchvaty." Odpověděla potichu.

„Záchvaty?" zeptal jsem se a zavrtěl hlavou.

„Dusím se." Řekla na vysvětlenou. Zastavil jsem se před velkou budovou a začal hledat klíčky. Pobídl jsem ji, aby vstoupila do haly. Zavedl jsem ji k bytu.

*******

Byla jsem zmatená, vůbec jsem nechápala, co se tady právě děje, jediné co jsem vnímala, bylo, že Brad je se mnou. Nic víc jsem nepotřebovala. Ach jo, musím si přiznat, že jsem bezhlavě zamilovaná, ale že je to nádherný pocit. Sundala jsem bundu a vyzula jsem boty, šla jsem si sednout do obyváku.

„Nesu čaj." Upozornil Brad a já cítila, jak se prohnula sedačku, když si vedle mě sedl.

„Napřáhni ruky." Řekl a já jsem je napřáhla, v ruce jsem ucítila hrnek. Napila jsem se čaje a usmála se.

„Chutná ti?" zeptal se mě Brad.

„Je moc dobrý." Odpověděla jsem a položila hrnek na stůl.

„Miluju tě." Řekl mi apřitáhl si mě. Lehce mě políbil a svalil mě na sedačku a potom mě začal líbatna krku, zajel mi pod triko rukou. Jen jsem si pomyslela, že ten čaj už vypiju studený.