Kamarádova Sestra

Část 24

„Co dělá Tay?" snažil jsem se překřičet hudbu.

„Nevím, je sama doma." Křičel na mě Connor.

„Sama?" zeptal jsem se, protože jsem ho špatně slyšel.

„Jo." Odpověděl mi.

„Já za ní jedu." Vykřikl jsem.

„Blázníš?" vytřeštil oči Connor.

„Je sama doma, možná ti ani neotevře." Dokončil.

„Za pokus to stojí." Řekl jsem.

„Radši běž, ty blázne." Zasmál se Connor. Prodíral jsem se davem kde dveřím a v tom mě zachytila nějaká ruka.

„Kam jdeš?" zahulákala na mě Natálie.

„Musím ještě za někým jet." Odpověděla jsem.

„Takže jdeš za ní." Řekla chladně.

„No jo." Připustil jsem.

„Užijte si to." Procedila mezi zuby, hned jak mi pustila ruku, jsem se dral ke dveřím. Moc jsem se těšil, že Tay překvapím. Skoro týden jsem s ní nemluvil, nechtěl jsem jí volat, dávám přednost osobním střetům, ale jen u Tay. Ostatním holkám jsem řekl, že jim zavolám, ale to už se nikdy nestalo, nebylo jim proč volat. Byly pro mě nudné a nezáživné a nechtěl jsem je ani poznat. Překvapilo by mě, kdybych si pamatoval některá jejich jména, ale to už by bylo na mě moc. Naučil jsem se, že holky chodí za mnou a ne já za nimi. Nasedl jsem do svého auta a přemýšlel jsem, co vlastně dělám, jen jsem se zamyslel nad tím, co říkal Connor, mohl bych ji vyděsit. Nastartoval jsem a vyjel k jejímu domu. Před domem jsem se ještě zastavil a přemýšlel, jestli mám.

Je tu nová kapitola, je kratší, ale za to ta další bude delší.