little things | cz ✔

3.

druhý prosinec se ve třetí proměnil jako mrknutím oka. 
venku nepřestaly poletovat nádherné sněhové vločky, každá jiná, svá a originální. a všechny nádherné, třpytivé jako malé diamanty. lehce dopadaly na okenní parapet nemocničního pokoje, v němž strávil Sebastian svou první noc.
otevřel oči a všude kolem sebe viděl bílo. bílé zdi, bílá postel, bílá podlaha, zkrátka všechno postrádalo nějakou veselou barvu. po pár vteřinách mu došlo, kde je a proč tam je.
nevěděl, jak se zabavit, pozorování stropu -taktéž samozřejmě bílého- ho po několika minutách přestalo bavit. z pohledu na nástěnné hodiny, které jako jedny z mála věcí zde byly černé s velkými čísly a sytě oranžovými ručičkami, zjistil, že prospal tolik, jako jindy za celý týden. jenže on věděl, že na času příliš nezáleží, jelikož ho stejně neměl kdo navštívit. rodiče a sourozence postrádal, zbytek rodiny jej zavrhl a ostatních lidí -nejen ve svém věku- se stranil. jak by někteří, jistě inteligentní studenti prohlásili, měl na háku, kdy se z nemocnice dostane domů.
což ho dovedlo k úvaze na téma domov. co to vlastně takový domov je? zajisté by měl představovat zázemí a pocit bezpečí. první věc, kterou ten jeho nesplňoval.
mělo by to být místo, do kterého se člověk rád vrací, má k němu nějaké to citové pouto. druhá věc špatně.
nejen pocit bezpečí, ale i pocit lásky a pohody by nás měl zaplnit, jakmile si domov představíme. to bylo něco, co neznal. neměl šanci to poznat a byl si jistý, že už ji ani nedostane. byl přesvědčený, že si lásku nezaslouží, není ji hoden. to mu ostatně bylo vštěpováno do hlavy již od raného dětství, tak jak by si mohl myslet opak? 

lásku znal pouze jako slovo ze školy, popřípadě vyjádřenou slovy a činy ve filmech či písních. existuje několik druhů lásky. 

láska mateřská, která je snad tou nejdůležitější. jak se má dítě dál citově vyvíjet, když jej matka nemiluje? odvozeninou mateřské je příbuzenská, bez které je život též těžký.

láska k idolovi. tu zná zřejmě každý, málokdo nikdy neměl pocit, že ten a ten zpěvák/zpěvačka, herečka či jen starší osoba v okolí je sám Bůh, ztělesnění dokonalosti a vás ubíjí to, že on pravděpodobně ani neví, že existujete.

sebeláska. do určité míry je to to nejlepší, co můžete udělat. mít rád sama sebe. tolerovat některé své nedostatky, dbát o sebe. jak vás má mít někdo rád a jaky vy máte mít rádi někoho jiného, když to nedokážete u sebe?

platonická láska. i tu si lidé velmi často zažívají, avšak velmi často bývá -bohužel- jednostranná. kdybychom v tom dlouze hloubali, shledali bychom fakt, že za platonickou lásku se dá označit i mateřská láska.

dále je tu něco jako láska k lidstvu, předmětům, hudbě, jídlu, zvířatům a podobně.

avšak pro člověka hraje obrovskou roli zamilování a láska ke druhé osobě. touha snést jí modré z nebe, sdílet s ní celý svůj život. 

Sebastian přemýšlel, jaké by to bylo, mít s někým vztah. mít někoho rád. cítit se milovaně. nedokázal si to plně představit. dle jeho mínění by se nenašla osoba, která by ho mohla milovat a kterou by mohl milovat i on. vyhýbal se veškerým příležitostem s někým známost navázat, udělat ten první krok, z nějž by mohlo rozkvést něco nádherného. 

možná se bál.

možná nechtěl zažít zklamání.

možná si nevěřil.

možná naivně čekal, až si ho láska najde sama.

a i přes všechna tvrzení, že vlastně on lásku nepotřebuje... věděl, že po ní zoufale touží. 

a netušil, že jeho touha bude brzy ukojena dívkou, jež si právě pročesávala své hedvábné vlasy a přemýšlela právě o něm. 

♥ ♥ ♥