5.

511 85 23
                                    

pátého prosince se Sebastian probudil velmi zmatený. nebyl si jistý tím, co je realita a co sen. měl pocit, že u něj někdo byl, seděl a dokonce jej hladil. jenomže netušil, kdo by to mohl být. nevěřil tomu, že nevlastní teta by se za ním přišla podívat, natož u něj strávit několik hodin. kantorky okamžitě zavrhl, jenže už ho nikdo jiný nenapadal. 

a proto se otázal jedné ze sestřiček. chvíli otálela, ale po pár minutách se jí zželelo chlapce se smutkem vrytým ve tváři. pověděla mu, že předchozí den přišla mladá dívka drobnější postavy s kaštanovými vlasy a v jeho pokoji proseděla až do večera. slušně jí poděkoval a jakmile se dveře zaklaply, neubránil se úsměvu.

Maureen u něj byla. nikdo jiný to být nemohl. byla ztělesněním anděla, seslána přímo z nebe jako dar lidem. její smích zněl jako nebeské zvonky, hlas byl přímo rajskou hudbou. mohl by ji poslouchat celý den, neomrzela by se mu. její vlasy se zdály tak jemné a hebké, v měkkých vlnách splývaly po zádech a nádherně se leskly. již několikrát zahořel touhou ji po nich pohladit, avšak zůstala nevyplněná. a och, jak on miloval její oči plné radosti! na první pohled se možná zdály nevýrazné, ale po bližším prozkoumání se v nich mísily odstíny hnědé s odstíny zelené, tvořily tak společně něco úžasného. dvě poskakující jiskřičky jim dodávaly na životu a laskavosti. ne nadarmo se říká oko, do duše okno. přál si vidět do její duše. poznat její pravou osobnost, i když věřil, že tato dívka se vždycky snažila být co nejupřímnější. chtěl znát její hříchy a činy, na které nebyla pyšná. chtěl znát její nejtajnější přání, aby je mohl postupně plnit. 

netušil však, že mezi její tajná přání patřil i on.


Maureen si promluvila nejprve s lékaři, poté s rodiči. zjistila si, jak Sebastian žije, že se nevrátí domů, kde ho bude čekat milující rodina, milá slůvka a vřelé objetí. jeho nevlastní teta, jež jej měla právně v péči, na něj jednoduše kašlala, neustále byla pryč, nezáleželo jí na něm. nebyla ochotna mu poskytnout láskyplný domov. 

napadlo ji, že by mu ho mohla poskytnout její rodina, dočasně. navíc se blížily Vánoce, čas, kdy by neměl být nikdo sám. a to uznali i rodiče Maureen. dmuli se pýchou, byli hrdí na svou dceru. dříve nevěřili, že jí taková povaha vydrží, ale mýlili se. vše to v ní naopak rostlo, kvetlo, Maureen dospěla a uvědomovala si, že zde na planetě je z nějakého důvodu. sice nebyla věřící, ale Boha nikdy nezavrhovala, naopak. 

vše zlé je k něčemu dobré a boží mlýny melou pomalu, ale jistě. všichni za své hříchy jednou zaplatí a naopak dobré skutky se jim vrátí v ještě lepší podobě. 

a zdálo se, že Sebastianovi se blýská na lepší časy. i on totiž nakonec souhlasil s její nabídkou.

ovšem pod podmínkou, že první noc po propuštění stráví ve své vlastní posteli. 

i Maureen na to přistoupila. ovšem pod podmínkou, že ona tam bude s ním.

♥ ♥ ♥







little things | cz ✔Where stories live. Discover now