The Shop ( Larry Stylinson)

The Shop-dopis osudu

Louis:

Dveře od kina byli úzké,museli jsme jít za sebou.Harry šel předemnou a uprostřed dveří se zastavil.Rychle mě čapl za ruku a odtáhl za roh kina.,,Co se děje?“ ptal jsem se nechápavě.Začal nahlas dýchat a celý se rozklepal.Ukázal prstem za roh na partičku chlapů,ani jsem se nemusel ptát co jsou zač.Byl to ten chlápek s obchodu se svou partou,kteří postávali před kinem.Vrhl jsem na něj nechápavý pohled,protože jsem netušil proč se ho pořád tak bojí.Sice chápu,že jsi s nima musel prožívat muka,ale teď má mě a já bych ho ochránil.,,On ti ublíží“ řekl a uprostřed se mu zlomil hlas.Přisunul jsem se k němu blíž a zahleděl jsem se mu do očí.,,Nic se mi nestane,neboj“ utěšoval jsem ho a objal jeho klepající tělo.,,Obejde me to ano?“ pronesl jsem,abych ho trochu uklidnil.Propletl jsem své prsty s jeho a jako nejkrásnější pár jsme šli od kina pryč.Cestou jsem měl opět v hlavě zmatek,sice mě těšilo,že se o mě Harry bojí,ale nechápal jsem proč.Mrkl jsem na Harryho výraz,byl zklamaný,obočí měl semknuté k sobě a díval se rozpačitě na zem.Zastavil jsem ho a vtiskl mu pusu,abych ho trochu rozveselil,když jsme došli domů.Rodiče stále nebyli doma,zase jsme měli dům pro sebe.,,Ty jsi můj Hazza“ zasmál jsem se a objal ho.,,Hazza?“ zoopakoval a s jedním zvednutým obočím na mě upřel pohled.,,Tak jo“ přikývl ,,a ty jseš můj Boo-bear“ souhlasil a vlepil mini pusinku.Zašli jsme do kuchyně,Harry se posadil na barovou židli a podepřal si hlavu rukama.Zašmatral jsem v ledničce,mamka ještě nebyli nakoupit a tak tam nebylo skoro nic.Bylo tam jen pár vajíček,aspoň ty jsem vyndal.Byla to celkem pro mě výzva,protože jsem nikdy nic nevařil.Možná jsem párkrát jako malý mamce pomohl vařit,ale to bylo jen ať jí podám támhle to a zamíchám s tímhle tím.S úsměvem a zvednutm obočím jsem věnoval Harrymu pohled.Zasmál se,seskočil ze židle,obešel barový stůl a stoupl si vedle mě.Vyndal jsem pánvičku,Hazz mi jí ihned vytrhl z ruky a položil na sporák.,,Ještě olej“ optařil mě a zapl plyn.S police jsem mu ho podal.Nalil na pánev kapky oleje.Společně jsme tam rozkřápli vajíčka a zamíchali.,,Už to zvládnu“ ujistil jsem ho,když vytahoval talíř.Pousmál se a znova se posadil na barovou židli.Na porcelánový talíř jsem nandal větší půlku vajíček Harrymu a ozdobil je kouskem petržele.Vzal jsem talíře do obýváku,Hazz za mnou šel jako poslušný beránek.,,Udělal si to skvěle“ pochválil mě,když si strčil do pusy první sousto.Usmál jsem se na něj-opět jsem se málem utopil jeho očích.Ty jeho tvářičky,ale nejvíc ten jeho úsměv-ten mě jednou zabije.,,To tě tvůj táta bil už od dětství?“ zeptal jsem se s Harryho úst,které vypadaly jako obrácená podkovička se teď změnili ve vodorovnou čáru.Odložil talř na stůl a zkarabatilo se mu čelo.,,Ne Hazz promiň,to mi jen tak vyklouzlo já...“ trvalo než jsem si uvědomil co jsem to právě vypustil s pusy.,,Vážně promiň,nechtěl jsem to říct“ omlouval jsem se a pohladil ho po zádech.vážně mě teď mrzelo co jsem právě řekl.Ani nevím,kde se to ve mně vzalo.,,Ne to je dobrý,máš právo to vědět“ odpověděl Hazz a otočil se ke mně.,,Nemusíš o tom mluvit,jestli nechceš“ pověděl jsem a přišoupl se blíž.S takovým faleným úsměv na mě upřel pohled.,,Ne,to je v pořádku“ uchlácholil mě ,,No ne,byl normální jako každý jiný otec,měl práci,vlastně i moje mamka,byli jsme šťastná rodina.Pak se ale táta začal opíjet,ztratil práci a poslední měsíce si vybíjel vztek na mě“ pronesl dlouze a podrbal se ve vlasech.,,A co tvoje mamka,ta ví o tom,že tě mlátí?“ přeptal jsem se a srdeční tep se mi trochu zrychlil.,,Bohužel ví,většinou mě mlátí před ní“ odvětil a pravou rukou artikuloval.To je strašné,litoval jsem ho,bylo mi z toho do pláče.Prožíval si peklo v práci i doma.Nechápal jsem jeho matku,jak se mohla dívat na to jak její ho vlastního syna bije otec.Zamrazilo mě při té myšlence v zádech.Odložil jsem talíř na stůl a silně ho objal.Byl znova napjatý a klepal se.Měl jsem slzy v očích,ale co nejvíc jsem se je snažil potlačit,aby je neviděl Hazz...

VEČER:

,,Louí můžu si půjčit tvůj kartáček,ať si konečně vyčistím zuby?“ křičel na mě zkoupelny,zatímco já v po klidu ležel v posteli.,,Jasně cokoliv lásko“ odpověděl jsem.Před chvílí mi volala mamka,že se v práci zdrží a táta,ten zas určitě řeší nějaký problém v práci.Hazz se vrátil ke mně do pokoje a zhasnul světlo.Přitulil se ke mně a já vdechoval jeho vůni.Začal jsem mu hladit kůži a líbat.,,Víš Boo-bear já nechci nic uspěchat“ odtrhl se náhle Harry od mých úst.,,Vždyť já taky ne lásko“ ujistil jsem ho a znova políbil.Otočil se ke mně zády a zachumlal se do peřiny.,,Ale mazlení uspěchat nechci“ zasmál se a přitiskl se ke mně blíž.,,Já tě miluju“ vtiskl jsem mu malou pusu do vlasů a ještě víc si ho k sobě přimáčkl.,,Já tebe taky“ opětoval mi,ale ke konci se jeho hlas trochu vytratil...

Ráno jsem se neprobudil ani první ani poslední.Probudila mě prázdnota vedle mě.Ještě se zavřenými oči jsem chtěl nahmatat svého kudrnáčka.Nebyl tam akorát studená půlka postele.Rozlepil jsem oči a rozhlídl se po pokoji-on nikde.Vstal jsem s postele a se zívnutím jsem přišel do koupelny s nadějí,že se třeba sprchuje,ale ani tam nebyl.Seběhl jsem dolů-prohledal jsem celý dům,dokonce i garáž.S rozbušeným srdcem jsem vyběhl schody nahoru a mířil pro telefon.Vešel jsem do pokoje a všiml si papíru,který ležel na dřevěném stole.Pomalu jsem k němu došel,byl přehnutý a zezadu bylo napsáno Pro Louise.Běhal mi mráz po zádech,dech se mi zrychlil a moje srdce v mém hrudníku skákalo.V konečkách prstů jsem cítil elektrický proud.S roztřesenýma rukama,potem na těle a s nádchem jsem začal číst.

Drahý Louisi,

Pokud tohle čteš,nejspíš už nejsem ve tvém domě.Oba jsme dobře věděli,že to nemůže trvat věčně,nemůžeš mě chránit před vším zlým ikdyby se co nejvíc chtěl.Unesl bych kdyby mě zbili do bezvědomí,ale za žádnou cenu bych neunesl,kdyby někdo ublížil tobě.Oni tě hledají a to kvůli mně.Nemohl bych žít s pocitem,že by ti někdo ublížil kvůli mně-to po mě prosím nechtěj.Věř mi,že pro mě není lehké odejít,prožili jsme spolu nádherné chvilky a ty jsi si zasloužil místo v mém srdci a tam taky navždy zůstaneš.Slib mi,že neuděláš žádnou hloupost prosím.Bude to jako bych nikdy neexistoval.Omlouvám se ti,omlouvám se ti za to,že jsem ti spletl hlavu a že jsem ti dával naději.Máš navíc Lousi,najdi si někoho kdo ti dá to co ty jemu.Já ti tohle dát nemůžu.Děkuju ti,děkuju ti za překrásné dva dny mého života. Miluji tě Lousi

Tvůj Harry

Táák další.Musím se přiznat,že když jsem psala ten dopis,jedna slza mi kápla-já vím jsem měkota.Děkuju moc,že vás to baví,mám to te´d těžký a vy jste vážně jediný kdo mi pomáhá,budu se snažit psát a psát další díl.Pro vás všechno.BTW:slyšela jsem,že by prý Louis měl něco důležitého oznámit dne 22.2.2014 je to pravda??Jinak moc vás miluju <3Jste moji zachránci<3