The Shop ( Larry Stylinson)

The Shop-pro něj bych i umřel...

,,Já tebe taky“ pošeptal mi Hazz a jemně políbil.,,Lásko,omlouvám se“ omlouval jsem se,cítil jsem pocit viny,když jsem si toho nevšiml.Byl jsem tam myšlenkami úplně jinde.Umí zpívat a ještě ke všemu skládat nádherné písně!Opravdu mi ho seslalo samo nebe.Jedině co mi vrtalo hlavou byla ta poslední věta.Jednou budeme svoji.Co tím chtěl říct?,,To je dobrý,netrap se tím“ oponoval mi a podrbal ve vlasech…

Uprostřed noci mě něco probudilo a to něco byl křik.Hazz zničehož nic začal křičet a třást se ze spaní.V rychlosti jsem se posadil,promnul si oči a snažil se pochopit co se děje.Jeho tělo se hýbalo sem a tam,obličej si schovávál pod peřinu a pevně jí tiskl mezi prsty.Jeho medvídek byl teď pohozený u jeho nohou.Přímo mě to děsilo na minutku jsem zpanikařil.,,Ne prosím ne!“ zařval z pod peřiny a choulel se do klubíčka.Ležel na boku a tak jsem mu něžně položil ruku na rameno.Mírně jsem s ním zařásl s nadějí,že se probudí.To nezabíralo,přidal jsem druhou ruku.,,Hazz,lásko prober se“ probouzel jsem ho.Stále nic,začal jsem se chvět i já.Nevím proč,ale bylo to strašně děsivé,něco jako náměsíční lidé.Nemůžete je probudit a musíte je nechat chodit si samovolně po bytě.Objal jsem ho.Vytvořil rychlý pohyb rukou a chytl mě za mou.Vytřeštil oči a hlasitě dýchal.,,Pššt“ utěšoval jsem ho a dal mu pusu na tvář.,,Jen se ti něco ošklivého zdálo“ chlácholil jsem ho a propletl své prsty mezi jeho.Otočil se ke mně,byli jsme blízko,skoro jsme se dotýkali nosy.Z jeho oka se vynořila slzička.Musel se mu zdát opravdu hrozný sen,ačkoliv mě to zajímalo,radši jsem to neřešil.Nechtěl jsem ho vyděsit ještě víc.Jedním prstem jsem slzu utřel a vtiskl mu malý polibek.Čekal jsem,až se jeho oči zavřou.Chtíč se kterým jsem usínal byl pryč.Bylo mi ho tak líto,to co si prožil ho bude doprovázet na do smrti.,,Miluju tě“ šeptl,až jsem ho skoro neslyšel.Schoval své smaragdy pod víčka a dýchnul na mě.Jeho dech voňěl jako květiny na rozkvetlé louce.Nechápal jsem,že i jeho dech bude vždy dokonalý.,,Miluju tě“ zoopakoval jsem a silně se nadechnul.Se zavřenými oči jsem si v hlavě přemítal co se mu mohlo zdát.Možná to bylo něco s rodinou,přece jenom jsem ho já od nich otrhl.Ne!Nesmím si to vyčítat,dělám to pořád a to mě zabíjí.Harry mi pořád říká,že to moje vina není a že jsem ho zachránil,ale stejně.Také jsem přišel o rodinu,ale to bylo něco jiného.Oni mi neubližovali,jen si mě moc nevšímali,ale pořád byl na tom nejlíp.Nikdy ho neosvobodím od jeho výčitek,zklamání a snů.Otevřel jsem oči,díval jsem se do zavřených oči Harryho.Podle dýchání už asi usnul.Měl jsem na krajíčku,od té doby co jsem poznal Harryho život,jsem čím dál tím víc citlivý.Jakobych se vcítil do jeho situací.Znova se mi vybavila ta myšlenka.Ta myšlenka,která ve mně vzbuzovala zuřivost.Byla to ta,kdy jsem viděl,jak ti ohavní chlápkové bijí mojí lásku.Otřásl jsme se a pomalu vypletl naše prsty.Vstal jsem a opřel se o parapet.Koukal jsem ven,pouliční lampy svítili ve dvou odstínech-jedny modře,jedny žlutě.Ve větru se ohýbaly větve stromů.Nikdy nebyla ani noha,za to měsíc,nádherně svítil.Byl úplněk,ten jsem měl nejradši.Můj pohled se teď točil ke spícímu Harrymu.Viděl jsem jen jeho siluletu.Pořád jsem nemohl uvěřit tomu,že jsme tady-tady v hotelu spolu a zítra se jdeme podívat na ten byt.Můj život už nemohl být lepší,měl bych vlastně být vděčný svojí mamce.Kdyby mi tenkrát udělala tu svačinu,tak bych si toho pekařství ani nevšimnul.Proboha,vždyť Harry by to snášel pořád.Problesklo mi hlavou,zase jsem se zachvěl.Nechtělo se mi spát,nejraději bych tam stál jako socha a zíral na spící siluletu svého miláčka.Miláčka,který patřil mně.Napil jsem se ze sklenky,která ležela na nočním stolku.Voda v ní chutnala divně,jak tam byla skoro celou noc.Přilehl jsem si znovu k andílkovi a chytl ho za ruku.Doufal jsem,že už se mu nic zlého zdát nebude,Radši ať si ty hrozný sny prožiju já,než on.Udělal bych pro něj vše,klidně bych pro něj i umřel…

Ráno bylo jako každé jiné,až na jednu vyjímku.Hazz byl po celou dobu smutný,pokoušel se usmívat,ale bylo vidě že to hraje,neusmíval se očima.,,Nechceš mi něco říct?“ zeptal jsem s nejistotou,když jsme snídali.Narážel jsem na ten jeho sen,sice jsem ho nechtěl roztěkat,ale doopravdy by mě to zajímalo.Možná ho trápilo něco jiného.Štvala mě ta nejistota.Zamračil se a zatlačil víčka.,,Já…já tě nechci nijak…děsit nebo nutit tě abys…mi to řekl,ale musíš vědět,že já jsem tu pro tebe,můžeš mi říct cokoliv chceš“ ujišťoval jsem ho a podal mu ruku.,,Vím,že tě nedokážu osvobodit od vzpomínek a tak,ale….“ nedokončil jsem to,došlo mi slova a za to mohl jeho výraz.Tvářil se jako by opustil svoje tělo,jako by jeho duše odešla pryč a zbylo tam jen jeho dokonalé tělo.Stále mlčel a tiskl víčka do sebe.Nejspíš se snažil zatlačovat slzy.Už od začátku jsem věděl,že to byla chyba se ho na to ptát,ale podle mě by bylo lepší to říct,než to v sobě dusit.,,Tak víš co,nebudem na to myslet ano? Půjdeme se podívat na ten byt“ zkoušel jsem změnit téma.Slabounce kývl hlavou,rozevřel víčka.Jeho řasy se lepily k sobě,takže mu musela aspoň jedna slza ukápnout.,,Už nemám hlad“ odsekl,vstal a odnesl talíř na bar.Zmizel do vchodových dvěří od jidelny.Po celou dobu jsem ho sledoval.Byl jsem omámený těmi dveřmi a bez mrknutí na ně zíral.Naštval se snad na mě?Dotkl jsem se ho nějak?Vím,že bych za ním měl jít,ale mé nohy mi to nedovolily.Totéž ani můj zrak,stále jsem na ten kus dřeva civěl.Tohle nikdy neudělal,vždy čekal na mě a teď…Opět jsem měl na krajíčku.Podařilo se mi aspoň kousnout se do spodního rtu.Zrychlil se mi dech a přišlo to nějhorší.Vzpomínka,kdy odešel,opustil mě,nechal mě tady samotného.Zmizel bez rozloučení a já nedovolím aby se to opakovalo!Vyrazil jsem od stolu jako střela,až jsem málem srazil servírku,která nesla pár hrnků čaje.Zastavil se mi dech,když jsem pohlédl na vchodové dveře ven.Nemohl odejít,nemohl to udělat znovu!Vyběhl jsem schody nahoru do pokoje a po schodech vrazil do jednoho strašího pána.,,Dávej pozor,chlapče“ zasmál se pod vousy.Normálně bych se mu omluvil,ale byl jsem jako nějaký jiný člověk.Přepadl mě ten pocit,který jsem pocítil tehdy na obědě,kdy jsem se bál,že by mě znova opustil.Dveře od našeho pokoje byli polootevřené,no jasně zamykal dnes Harry.Vrazil jsem tam ještě rychleji.,,Harry!“ zaječel jsem na celý hotel.Nikde jsem ho neviděl,doběhl jsem do naší společné koupelny.Opět mi naběhl srdeční tep,Hazz byl opřený o umyvadlo a koukal do výlevky.Byl tam,to bylo to hlavní.,,Bože Hazz,omlouvám se,prosím promiň mi to“ stokrát jsem se mu omlouval a z boku objal.Už jsem cítil slzy na tváři.Vždycky jsem se je snažil potlačovat a ovládat se,ale teď mi to bylo úplně jedno.Celý se klepal,možná by doopravdy měl navštívit nějakýho odborníka.Posadil se na okraj vany a a podrbal se na tváři.Opičil jsem se po něm a přitom ho kolem pasu objal.S lesklými oči na mě pohlédl.,,Víš zdálo se mi,že…“ na chvíli se odmlčel.,,Že jsem zase tam,že se mi všechno jenom zdálo….že ty ses mi jenom zdál“ vydechnul a pro jistotu mi položil prst na pravou tvář.V jeho konečku prstu jsem cítil elektrické napětí.Když jsem nad tím tak přemýšlel,tak jsem z toho také párkrát měl strach,ale vždy jsem se probudil a vedle mě ležel a byl můj,jenom můj.,,Ne“ zalapal jsem po dechu.,,Jsem tady“ našel jsem správná slova ve kterých se mi lomil hlas.Vzal jsem jeho něžný obličej do dlaní a políbil ho.Zamísil jsem svoje sliny s jeho.Chytl mě za lokty a v polibku si křivil ústa.Bylo to překvapující,snad poprvé kdy jsem ho líbal jsem to necítil.Necítil jsem potřebu to chtít,možná to byl tím,že to byla blbá situace.Každopádně jsem si mohl být jistý,že to zvládnu.,,Tak pojď“ pobídl jsem ho a natáhl k němu ruku,abych mu pomohl z vany vstát.,,Jdem na ten byt“ připomněl jsem mu a chytl ho za zadek,tím jsem si ho následně přitáhnul k sobě.,,Ty moje mrkvičko!“ nazval jsem ho tak a olízl si rty.,,Mrkvičko?“ zoopakoval a nadzvedl obočí.,,Jasně proč ne?“ laškoval jsem s ním a vyvedl ho z koupelny.Teple jsme se oblékli a vyrazili.Po cestě vytáhl Hazz tu písničku,kterou jsme se měli naučit.Byla celkem rychlá,takže jsme si pomáhali luskáním.And we dance all night,to the best song ever.Zpívali jsme refrén,až se za námi lidé otáčili,ale mělo to i svoje plus.Skoro jsme se jí naučili,tedy aspoň já.I think it went oh,oh,oh.Hodil jsem na něj uličnický úsměv a teprve pak si všimli,že už jsme dorazili k bytu.Pán tam ještě nebyl a tak jsme se dále učili píseň.,,To bude horor,až budem někde vystupovat“ prohlásil jsem a zavrtěl hlavou abych tu představu vyhnal hned druhým uchem ven.,,Jo to asi jo“ přitakal kudrnáček a uculil se.,,Ale víš,že dokážeme všechno“ pronesl trochu vážně.You know I know you know i remember.Myslím,že jsme se jí naučili,konečně.Vždy jsem si zpíval jen ve sprše a pro sebe.Netušil jsem jak velký to bude dav,ale každopádně budu mít nervy jako trám.Konečně jsme uslyšeli zvuk auta a z poza rohu se vynořilo krásn černé nablýskané auto…

 Tento díl jsem dělala strašně dlouho,nevím proč vůbec mi to nešlo a tak ani nevím co z toho vylezlo :D.Další bude bohužel až příští víkend,nejspíš to nestihnu přes týden,ale uvidím.Harry si nechal přetetovat tetování I cant change na kotvu a ta dokonale pasuje do Louisova lana!!Jsem z toho úplně na větvi :DDD Děkuju za přečtení <3BTW:Happy birthay Zayn Malik!!