The Shop ( Larry Stylinson)

The Shop-pravé objetí...

,,Ahoj mami“ vydechl jsem, když jsem ji spatřil v bílém kabátu. ,,Louisi !“ vykřikla a vrhla se mi kolem krku. Lehce jsem ji objal, nejradši bych si jí taky co nejvíce k sobě přitulil, ale tohle Harry vidět nemusel. Už tak pro něj musí být těžké sledovat to, když věděl, že mu tohle jeho matka nikdy neposkytla.

,,Mami“ trochu jsem se od ní odtrhl ,,tohle je Harry, můj přítel“ na slovo přítel jsem kladl důraz. Usmála se na něj, až se jí objevily vrásky pod očima.

,,Ahoj Harry, ráda tě poznávám“ držel jsem ho okolo pasu, sledoval jsem jeho rty. Byly v obrácené podkovičce. Očka mu doslova zářila. ,,Já vás taky“ podali si ruce, dokonce i moje mamka se usmívala. ,,Ukažte“ Harry jí nabídl, že jí pověsí kabát. On je hotový gentleman, můj gentleman. Poděkovala a pak se všude rozhlížela.

,,Pak tě tu provedem, teď si pojď sednout“ zavedl jsem jí ke čtyřmístnému stolu, ještě jsem jí vysunul židli. Hazz se posadil naproti ní a já přinesl naší pochoutku i sklenku vína a usedl vedle něj. Koutkem oči jsem se na něj usmál a pak mu rukou přejel po stehně. Musí se mé matce líbit, vždyť je dokonale roztomilý.

,,Ještě než se pustíme do jídla“ zahleděla se do sklenice z polovině nalitým vínem. ,,Chtěla bych se vám omluvit za tu scénu, kterou jsem před tím předvedla, ale neuvědomila jsem si, že láska může být i taková. Já jsem nad tím celou dobu co jsi odešel přemýšlela a zjistila jsem, jak moc mi chybíš a já, že jsem byla strašně hloupá, teď vidím, že to ze sebou myslíte vážně a já se vám strašně moc omlouvám“ pohlédla zamračeně dolů na svůj klín a dokončila to, málem měla na krajíčku. Podíval jsem se na Harryho, který měl sice zkrabacené čelo, ale usmíval se.

,,To je v pořádku paní Tomlinsonová, každý to vezme jinak“ čekal jsem od Harryho, že jí to odpustí.

,,Ale prosímtě, říkej mi Johannah“ mrkla na něj, zatímco já jen překvapivě koukal. Nastalo ticho a oba dva čekali co řeknu já. V duchu jsem hledal správná slova.

,,Louisi, já vím, že jsem udělala chybu, tolikrát jsem ti chtěla zavolat, ale nenašla jsem odvahu...“

,,Jo to je dobrý“ skočil jsem jí do toho, protože jestli by to co měla na jazyku dořekla celý, tak by se asi rozplakala.

,,Tak na co si připijeme?“ snažil se to kudrnáček odlehčit. ,,Tak na vás dva“ zvedla sklenku a naše skleničky o sebe cinkly nad prostředkem stolu. Pustili jsme se do jídla.

,,A jak jste se vlastně poznali?“ otázala se a napletla si špagety na vidličku. Když jsem nad tím, tak zauvažoval, kdy jsem poznal tohohle anděla, který teď sedí vedle mě, opětuje mi lásku a usmívá se, tak poprvé jsem ho spatřil za pultem obchodu, nevinnýho, třesoucího a vystresovaného.

,,V jednom obchodě, kde Harry pracoval, takže dalo by se říct, že láska na první pohled?“ zasmál jsem se a odtrhl oči od jídla, učinil i tak Harry. Podíval se na mě s úsměvem a já ho políbil. Jen ať se mamka podívá, jak silná je naše láska. Dál jsem se v minulosti patlat nechtěl. Nechtěl jsem to ani jí říkat.

,,Aha a kde teď pracujete?“ vyzvídala dál. ,,V jedný kapele“ odvětil andělíček vedle mě. ,,Oh netušila jsem, že umíš zpívat“ obrátila se na mě. ,,No vlastně je to díky Harrymu, on umí nádherně zpívat a taky díky němu jsem tam šel“ vychvaloval jsem si svého přítele, až to hřálo i mé uši. Ten se jen krapet začervenal. Defakto jsem jí teď řekl,že už se nevěnuji studiu.

,,Tohle je výborný“ koukla do talíře. ,,To jste vařili vy?“ poznal jsem na ní, že chtěla změnit téma, očividně jí zahození školy vadilo. ,,Harry“ odvětil jsem z přímým pohledem na ní. ,,Ne, ty jsi mi pomáhal“ oponoval a zakřenil se na mě.

,,Táta nemohl přijít?“ zeptal jsem jí, protože mě to trochu zarazilo a dalo by se říct, že i mrzelo. ,,Chtěl přijít, ale na poslední chvíli mu do toho něco vlezlo“ typický táta, vždy mu byla přednější práce, než vlastní rodina.

,,Co tvůj otec, Harry?“ vzhlédla k mé kudrnce s poloúsměvem. Hazz se zamračil a pomalu k ní zamířil očima. ,,Já nemám otce“ odpověděl pomstichtivým tónem. Nevím zda to Harry bere, jako že už pro něj táta není. ,,Jeho táta od nich odešel, když byl ještě malý“ snažil jsem se to trochu odhlečit a znovu jsem pohladil Harryho po stehnu. Podíval jsem na něj ustaraným pohledem. ,,To je mi líto“ řekla a znovu se napila.

,,Tak chceš tu provést?“ otázal jsem se jí, když jsme dojedli. ,,No, že se ptáš“ všichni jsme se zvedli a já jí zavedl do obýváku. Nebyla to až tak moc velká místnost, ale na to, že jsme si jí udělali podle svýho se mi líbila. Pak následovala ložnice, ihned její zrak spadnul na náš ,,nápis lásky“ , který psal Harry, když jsme malovali a usmála se na něj. Teď jí muselo dojít, že se skutečně milujem a že s ním chci doopravdy ztrávit zbytek života. Do naši místnosti navíc jen tak nakoukla, protože tam stejně není nic k vidění.

,,Jo, máte to tu moc pěkné“ pochválovala nás, když v tom jí zazvonil mobil. Kabelku si nechala pověšenou na opěradle židle v kuchyni. Rychle se tam rozběhla a zvedla to.

,,Jsi v pohodě?“ pohladil jsem Harryho po zádech, páč od tý doby co se moje matka zmínila o jeho otci mi připadnul smutnější. ,,Jo to nic, měl bych už celou minulost hodit za hlavu“ upíral pohled do země obýváku. ,,A začít myslet na budoucnost“ koukl se na mě a usmál se. ,,Jsem rád, že přišla“ dodal a přitulil se ke mně.

,,Moc mě to mrzí kluci, ale budu muset jít, volala mi Alice, musím se vrátit do práce“ vykoukl její hlava z kuchyně.

,,Přijdete ještě někdy?“ pousmál se. ,,Přijdeš !“ opravila ho matka a upozornila na to, že si tykají. ,,S radostí, pokud mě pozvete“ Zandala si telefon do kabelky a objala mého kolouška. ,,Moc ráda jsem tě poznala Harry“ řekla v objetí, které bylo pravé. Poznal jsem to podle toho, že u toho zavřela oči. ,,Potěšení je na mé straně“ nechápu jak Harry dokáže být, tak moc vlídný a k tomu neodolatelný.

,,Děkuju, že jsem mohla přijít a děkuju za tu výbornou večeři“ objala tentokrát mě. ,,Umíš si dobře vybrat“ pošeptala mi letmo do ucha a usmála se.

Otevřel jsem jí dveře a Harry jí pomohl obléknout do kabátku.

,,Tak se mějte, moc vám to spolu sluší“ tahle věta mě vážně potešila. Rozloučili jsme se s ní a zavřeli dveře.

,,Ani nevíš jakou jsi mi udělal radost“ vrhl se mi kolem krku. ,,To jsem rád, broučku“ přičichl jsem si k jeho krku. Miloval jsem jeho přirozenou vůni.

,,Tak co budem dělat teď?“ ušklíbl jsem na něj. ,,Já bych věděl“ položil ruce na mé tváře a začal mě líbat. Přemýšlel jsem jestli je správné se s ním teď potom psychologovi pomilovat, ale jelikož už mě stačil v té minutě vzrušit, nedalo se to zastavit. Rukama jsem mu sjel po zádech až k jeho pozadí, které jsem pevně stiskl. To vzrušilo i jeho, protože mi zavzdychal do pusy. Se spojenými rty jsme došli do naši nové postele....