The Shop ( Larry Stylinson)

The Shop-jen už to prosím nedělej...

Louis:

Probudil mě telefonát od mamky.Nejdřívě jsem se podíval kolik je hodin,bylo 18:25,zase o mě určitě měla strach.,,Ano?“ šeptl jsem do telefon,abych nevzbudil Hazzyho.Opět spustila to svý ,,Lousi proboha,kde jsi,, a všechno možný.Rozskočí se mi z ní jednou hlava.Stále do mě hučela,odtrhl jsem mobil od ucha,abych to nemusel poslouchat a podíval se na spící nádheru vedle mě.Byl tak sladký,tiskl si mě k sobě s cípem peřiny.Sotva jsem se hnul,ale to mi bylo ukradený.,,Jo mami,už jdu domů“ ujistil jsem jí.Nechtělo se mi ho budit,byl to požitek se na něj koukat.Stejně jsme museli pryč,zaplatil jsem hotel asi jen na pět hodin.Vtiskl jsem mu malou pusinku do jeho hnědých kudrlinek.,,Broučku musíme vstávat“ řekl jsem nechtěně a do široka se usmál.Byl jako malý medvídek,který se právě probudil ze zimního spánku.Zamručel,chytl mě za horní lem trika a přitáhl si mě k sobě.Začal jsem mísit svoje sliny s jeho.Hladil jsem ho po tvářích a převalil se na něj,tak aby on byl dole.Vjel jsem mu do vlasů a znova pocítil chuť chtíče.Musel jsem to zastavit,dřív,než to zajde moc daleko.,,Hazz-přestanu-se-ovládat“ pověděl jsem mezi polibky.Nikdy jsem netušil,že jsem až tak moc dravý.Vždy,když ho líbám,hladím,cítím nebo na něj jenom koukám,vždy se musím ovládat,ale už se opravdu bojím,abych to příště dokázal.Odtrhl jsem se o něj a znova koukal do jeho smaragdů.,,Já už tě nebudu trápit“ pošeptal mi laškovně a sundal mě ze sebe.Posadil se a podrbal se ve svých kudrlinách.,,Co teď bude?“ zeptal se a zakřenil se,jeho obočí se zvedlo a ihned zase sklopilo.Sice jsem nevěděl co přesně myslí,zase jsem neměl slova.Při pohledu do jeho očích se prostě nešlo neutopit.,,No budeš u nás“ odvětil jsem s klidem a pohladil ho po zádech.Bylo šero,venku byla taková polotma a ze škvírek u okna proudil studený vzduch.,,Tvým rodičům to nebude vadit?“ zeptal se a z jeho pusy vyšlo zívnutí.Doufal jsem,že ne,ale nechtěl jsem tím,Harryho zatěžovat.,,Ne jasně že ne“ trochu jsem zalhal.Vstal jsem s postele a oblékl si Harryho bundu,usmál se na mě.Přece si znova neoblékne tenhle hadr,kterému se bunda ani nedalo říkat.Pomohl jsem mu vstát,postavil se naproti mně a čekal.I přes tmavou místnost,byl vidět jeho zklamaný výraz.,,Hazz“ vydechl jsem,když jsem mu oblékal svou bundu.,,Víš,já myslel jak to bude dál“ pověděl a koukl na mě s lesklými oči.Chytl jsem ho za ruku a vyšli jsme z pokoje.,,Přece nemůžu pořád přespávat u vás“ zastavil mě.Měl pravdu,ale teď jsem to nechtěl řešit,ne když je Harry pořád takový roztikaný.,,Hele s tímhle se teď vůbec netrap ano?“ utišil jsem ho ,,Potom něco vymyslíme“ objal jsem ho a silně si ho přitiskl k tělu.Bylo to silnější objetí,než kdy jindy.Sledoval jsem jeho výraz,když jsme vycházeli ven.Nebyl už tak smutný,ale ani veselý.V havě mi zněla ta slova,snažil jsem se něco vymyslet.Byla to dobrá otázka,na kterou jsem nemohl odpovědět,sám jsem nevěděl.Musel jsem nahodit jiný výraz,aby si toho nevšimnul.Došli jsme ke mně domů,otevřel jsem dveře,vešel jsem tam jako první a Hazz ihned rozpačitě za mnou.Pustil jsem naše ruce,ne že bych se styděl,ale teď by nebyla vhodná doba to říkat rodičům.,,Ahoj mami“ pozdravil jsem jí,když vyšla z kuchyně s hrnkem v ruce,který utírala utěrkou.,,Ahoj“ opětovala mi a pak se zasekla při pohledu na mýho boyfrienda.,,Jo tohle je Harry,můj kamarád ze školy,může u nás přespat?“zeptal jsem se lží a čekal na její reakci.Byl pátek,musela mi to dovolit,navíc jsem si nikdy nepřivedl kamaráda.,,Jo jasně“ usmála se na nás.,,Za chvilku budu dělat večeři,tak pak vás zavolám“ úsměv se jí roztáhl ještě víc,až jsem se bál,že se jí rozthne,opravdu byla štěstím bez sebe.Zavedl jsem Harryho do svého pokoje,už to tam znal,tak jsem mu nic nemusel ukazovat.,,Boo ještě si mi neodpověděl“ odhalil mě a upřel na mě vážný výraz.Tohohle jsem se bál,nemohl jsem odpovědět.V hlavě jsem si rychle musel vymyslet nějakou výmluvu nebo ještě líp změnit téma.Byl jsem vyděšený,hodiny nad dveřmi hlasitě tikaly a mně přišlo,že už si to vymýšlím příliš dlouho.Zamumlal jsem a v rozpacích si podrbal ve vlasech.,,Víš co?Co kdyby si mi radši zazpíval“ konečně jsem se zmohl na pár slov.Odfrkl jsem si.Nechápavě se na mě podíval a koutky úst se mu zvedl k pousmání.,,Už jsem ti říkal,že to neumím“ ohradil se a ve vzduchu mávl rukou.Oba jsme se posadili na postel.Znova se to stalo,zabíjel mě jeho vůní a jeho pohledama,já si snad budu muset držet trochu větší odstup.,,No tak Hazz,slyšel jsem tě umíš to!“ nedal jsem se a dál se snažil vykroutit s předchozí otázky.Ušklíbl se na mě a podrbal se pod nosem.V tu chvíli mě něco zarazilo,něco čeho bych snad nikdy nebyl schopen.Chytl jsem mu ruku,abych se na to podíval,otočil jsem jí a spatřil strašně moc řezných ranek.Harry se polekal,vytrhl ruku a stáhnul si tam rukáv.Bylo jich tam strašně moc,měl to od zápěstí až po loket.Sklopil hlavu a dal si vlasy na jednu stranu,tak abych mu neviděl do obličeje.Nevěděl jsem,co na to mám říct,byl jsem jak přikovaný.Nechtělo se mi věřit,že se ještě sebepoškozuje.Možná proto,právě pořád nosil dlouhé rukávy.Ikdyž já si toho všiml,až teď,protože to bylo zevnitř.,,Bože můj Harry“ zmohl jsem se a přikryl si rukou ústa k údivu.Teď jsem nevěděl co dělat.Můj malej kudrnáček,bylo mi ho tak líto,on opravdu musel mít těžký život.V tu chvíli mě to napadlo!Vždyť si s Harrym,můžeme pořídit vlastní byt!Nějaký malinký by nám přece stačil.Měl jsem z toho radost,ale jakmile jsem opustil myšlenku a moje oči znova pohlédly na Harryho,posmutněl jsem.Pravou rukou jsem mu chytl pár kudrlinek a dal mu je za ucho.Už jsem mu konečně viděl tvář z profilu.Jedna slza se mu skutálela po tváři.,,Nechtěl jsem aby si to zjistil“ povzdechl si a rukávem si přejel přes oči a zakašlal.,,Promiň“ zafňukal.Nechápal jsem sice proč se omlouvá,ale jednu věc jsem věděl jistě.,,To-to nic“ zakoktal jsem a vstal.,,Jen už to prosím nedělej ano?“ domlouval jsem mu a se zdola jsme uslyšeli mamku,jak na nás volá,že už je večeře.Přikývl a znovu si rychle utřel slzy.Postavil jsem ho.,,Teď je na čase představit mou životní lásku rodičům“ zašeptal jsem a uličnicky se usmál.,,Co? Louí!“ naříkal,když jsem ho vlekl dolů.Všichni jsme usedli ke stolu,já samozřejmě vedle Harryho.Mamka nám donesla talíře s jídlem.Byli špagety s omáčkou.Chytl jsem Hazzyho pod stolem za ruku a nenápadně na něj mrkl.,,Víte, my bysme vám chtěli něco říct“ trochu jsem znervózněl.Chtěl jsem to už mít za sebou,než se všichni dáme do jídla.Nadechl jsem se.,,Víte no,jak jste mi vždycky říkali,že se budu mít dobře s holkou mých snů?“ začal jsem takticky,oba jen koukali.,,No tak já už ji našel a není to holka,ale je to tady Harry“ vydechl jsem,skousl spodní ret a políbil ho.Naše spojené ruce se vynořil z poza stolu a položily se na stůl.Čekal jsem na jakoukoliv reakci a tuhle doopravdy ne...

Táák vím,že už vás nebaví číst,že mi pomáháte a že vám moc děkuju :D Tak se zaptám takhle nemohl by si semnou někdo založit na facebooku stránku o Larrym?Jinak děkujůůů <3