Nesnáším, když můj bratr Charlie musí jít pryč.
Moji rodiče se mi neustále snaží vysvětlit, jak je nemocný. Že mám štěstí, když mám mozek, kde všechny chemikálie plují správně ke svému cíli, jako nepoškozené řeky. Když si stěžuji, že se bez malého bratra s kterým bych si mohl hrát nudím, snaží se, abych se cítil špatně, že on se ve svém stísněném pokoji v ústavu musí nudit mnohem víc.
Vždycky jsem je prosil, aby mu dali ještě poslední šanci. Samozřejmě, že nejprve ano. Charlie se několikrát vrátil domů, ale pokaždé se doba jeho pobytu zkracovala. Pokaždé to bez vyjímky začalo znovu. Kočky sousedů s vydloublýma očima s hračkou v hrudníku, tátovy žiletky rozházené na dětské skluzavce, máminy prášky vyměněné za kousky tablet do myčky. Moji rodiče pomalu váhají s „posledními šancemi". Říkají, že díky poruše je okouzlující a zlehčuje mu falšovat normalitu, aby oklamal doktory, kteří se o něj starají a mysleli si, že už je připraven na rehabilitaci. Budu se muset nudit, pokud to znamená, že před ním zůstanu v bezpečí.
Nesnáším, když můj bratr Charlie musí jít pryč. Dokud se nevrátí, musím předstírat, že jsem hodný.
https://www.reddit.com/r/shortscarystories/comments/21xi83/i_hate_it_when_my_brother_charlie_has_to_go_away/
ČTEŠ
Děsivé Příběhy z Ledničky
HorrorJá, velký a mocný Kryšpín, spolu s mým věrným přítelem Hranolkou, Vám přináším překlady všemožných i nemožných Creepypast. Hranolka nic z toho nepřekládá a je jako autor uvedena proto, aby se necítila osamělá a bezcenná. Pak by si mohla podřezat žíl...
