I will touch you

13.Kapitola

Jungkook
Probral mě křik z vedlejší místnosti a tak jsem se chtěl přitulit k Taemu, ale místo něho tu byla studená, prázdná část postele. A když mi došlo, že to, co se z vedlejší místnosti ozývalo, byl Namjoonův křik Taeho jména vřela se ve mně krev.

Rychle jsem vylítl z postele a převlékl se do kalhot a bílé košile. Nesměl jsem nechat Joona řvát na Taeho, za něco co nemohl. Když jsem vcházel do obýváku, uviděl jsem svého staršího bratra, jak drží za paži Joona a snaží se něco říct.

„Joonie, miláčku... Za tohle Tae nemohl. Jestli ho po tom všem Kookie chtěl u sebe, tak za to nemohl." snažil se Taeho bránit i Jin a byl až přeslazeně sladký, ale stejně nic nezabíralo.

Joon dál řval na Taeho, dokud místnost neproťal Taeho vzlyk. „Dost!" vyštěkl jsem a přišel k Taemu a obmotal se kolem jeho paže. „Nic... nic se nestalo. Byla to moje blbost, Tae za nic nemohl a ani to nezpůsobil!" bránil jsem Taeho a začal mu stírat slzy.

Víc než cokoliv, tak Tae nezvládal jeho bratra, když křičí a k tomu na něj. Nemohl jsem si pomoct, ale část mě za tohle Joona nesnášela. „Zbožňuju Taeho a on je poslední, kdo by tohle všechno způsobil. Nevím jak, ale on ví, jak mě uklidnit. On ví, jak se ke mně chovat nebo se mnou mluvit, když mám problémy. Tak tohle nedělej Namjoone." potichu jsem zavrčel a držel jsem se, abych Taeho slzy nezačal přede všemi slíbávat.

„Už jste skončili s tím řvaním?" zeptal se Hoseok, který vycházel z Joonova pokoje se Soomin v ruce a za ním cupital Yoongi se sklopenými oušky a jednu svou ruku měl v ruce Hoseoka. Hobi opravdu vypadal, jako otec, co se stará o svoje dvě děti, aby se jim nic nestalo.

Hoseok došel ke gauči, kam Yoongimu pokynul, aby si sedl a dal mu do rukou batole. „Nevím, co se s vámi dvěma děje, ale jste idioti. Proberte se! Jin obviňuje Kooka z toho, že mu lže a Joon nedokáže věřit Taemu. To si říkáte starší bráchové? Nebo si na ně hrajete, jen když se vám to hodí?" zavrčel Hoseok a klekl si před dva zbývající hybridy.

„Ti dva zlí kluci teď dojdou pro něco dobrého a my se pak pěkně napapáme." zašišlal Hoseok na Min a jí se zaleskla očka. Hoseok vytáhl peněženku z baťohu a podal mi Jinovu kreditku.

„Vy dva si běžte koupit něco na nervy a předstírejte, že ti dva idioti neexistují." usmál se na nás a já přikývl. Začal jsem Taeho tahat odsud pryč a nechal vše za námi.

Dotáhl jsem ho do obchoďáku a ukradl si Taeho mobil. „Heslo?" zeptal jsem se a Tae vyvalil oči. „Neřeknu.." zamumlal Tae a já do něj drkl. „Jsem tvůj přítel, mám na to nárok." usmál jsem se a on napsal do hesla "Jungkook" a já cítil červeň na tvářích. „Milé." kuňkl jsem a dal mu rychlou pusu na tvář.

Vytočil jsem jedno číslo a Tae mě překvapeně a zmateně sledoval. „Ahoj TaeTae!" vyjekl Jimin a já se zasmál. „Musím tě zklamat Jimine." řekl jsem se smíchem a Tae vyvalil oči. „Kooku?" zeptal se zmateně Jimin a já si skoul ret.

„Jsem s Taem v obchoďáku kousek od tebe a máme mého bráchy kreditku. Máš čas?" zeptal jsem se a Tae překvapeně otevřel ústa a na prázdno je znovu zavřel. „Chceš, abych byl s váma dvěma?" zeptal se a já si povzdychl.

„Tae neměl dobré ráno s jeho bratrem a je trochu smutný a kdo ho víc rozveselí než mi dva?" zeptal jsem se a Jimin se zasmál. „Budu tam. Sejdeme se u Bubble?" zeptal se a já souhlasně zamručel. „Dobře dobře. Budeme tam a s kelímkem i pro tebe." zasmál jsem se a ukončil hovor.

„To jsi nemusel." zamumlal Tae, ale bylo vidět, že ho to potěšilo. „Mám Jimina rád a vím, jak moc ho máš rád ty. Chci, aby ses dnes měl dobře." řekl jsem a rozhlídl jsem se kolem, jestli tu není moc lidí, než jsem mu vtiskl rychlý polibek a začal ho táhnout na smluvené místo.