20.Kapitola

2.7K 215 18
                                    

Taehyung

Opatrně jsem klepl do vajíčka a nechal ho se roztéct na pánvičce. Míchané vajíčka nebylo nic těžkého k udělání a Joon to měl rád, takže jsem se jemu i Yoongimu rozhodl udělat snídani.

Když jsem už začal nandávat na talíř jídlo, otevřely se dveře z Joonovi ložnice a ospalý Yoongi vešel do místnosti a za ním šel i Namjoon. „Máte tu snídani." řekl jsem, když jsem nesl talíře ke stolu a oba se na mě vděčně usmály. „Můj malý bráška je dokonalý." usmál se na mě a dal mi pusu do vlasů.

„Hyung s tou školou... Neřeš to, mám tam Kookieho a kdyby se něco stalo, tak ti to řeknu. Slibuju." řekl jsem a Joon mi pocuchal vlasy, než si sedl ke stolu.

Oba snídali, zatímco já si naléval džus a pak si k nim sedl. „Ty jsi jedl?" zeptal se Joon a já přikývl. „Neboj Joone postarám se o sebe." řekl jsem vážně a on jen přikývl. Když oba dojedli, chtěl jsem to jít dát do myčky, ale Yoongi mě předběhl a udělal to za mě.

„Děkujeme za jídlo TaeTae." řekl Yoongi a s úsměvem na tváři nádobí odnesl. „Yoongi chce jít do kina, jdeš s námi? Můžeš vzít Kooka a tak." usmál se Joon a já zavrtěl hlavou. „Chci se učit hyung." řekl jsem a chtěl odejít do pokoje, když jsem se zasekl. „Hyung? Nevadí ti, že já a Kook?" zeptal jsem se pro jistotu a Joon si povzdechl.

„Tae miluju tě, ale nebudu ti říkat, že jsem proto, abyste to spolu zkoušeli. Jungkook je prakticky rodina, je to divné. Co na to teprve řeknou rodiče... Ale znám tě Tae a vím, že říct ti, abys to vzdal nemá cenu. A Yoongi je za vás dva rád. Když se stane cokoliv, jsem tu pro tebe, ať už se jedná o Kooka nebo ne." řekl popravdě a já přikývl. „Taky tě miluju hyung." zašeptal jsem a odešel do pokoje.

Vzal jsem knížku a lehl si na břicho. Snažil jsem se do hlavy dostat látku a asi tak deset minut po tom, co brácha a Yoongi odešli, se znovu ozvaly dveře. Tušil jsem, že Joon něco zapomněl, tak jsem to ignoroval, až do doby, kdy se otevřely i mé dveře a za chvíli jsem na sobě cítil něčí váhu.

Ztuhl jsem, ale jakmile se o můj krk začaly otírat rty a ucítil jsem Kookovu vůni, byl jsem v klidu. „Kookie musím se učit." zamumlal jsem, ale Kook mě jen zlehka kousl do krku. „Kookie~" zasténal jsem a pomalu se pod ním otočil, abych na něj viděl. „Bylo vše včera pak v pořádku? A co na nás říká Joon?" vyhrkl Kook a já ho pohladil po tváři, zatímco jsem se dostával do sedu a opřel se o čelo postele s Kookem na mém klíně.

„Není nadšený, ale nevadí mu to. Yoongi je z toho nadšený a ano bylo to v pořádku, Joon se mi stále omlouval." zamumlal jsem a Kook šťastně přikývl. „Dopadlo to lépe, než jsme čekali." zamumlal a já přikývl. „Ale pořád naši bráchové... pořád se jim to nelíbí." zašeptal jsem a Kook vzal můj obličej do dlaní.

Jeho palce mě hladily po tvářích a sladce se na mě usmíval. „Mohli jsme dopadnout tak, že bychom se nesměli vídat a u Jina k tomu nebylo daleko. Ale oni si zvyknou Tae. Jako já si zvykl na tvé dotyky oni si zvyknou na nás." řekl a já se zasmál. „Jsem rád, že se na to díváš takhle." usmál jsem se a přitáhl si ho do polibku.


Jungkook
Tae mě pečlivě líbal na rty a já si poposedl, což asi nebylo moc chytré řešení, jelikož jsem takhle na svém zadečku cítil, jak je tvrdý. Tae se odtáhl a omluvně se na mě podíval. „Jen jsme se líbali." zašeptal jsem a Tae zrudl. „Šílím jen z tvé přítomnosti, tak se tak nediv." Tae ucukl pohledem a já se vítězně usmál.

Líbilo se mi, že mu něco takového způsobuju jen svou přítomností, ale zas na druhou stránku, to pro něj muselo být nepříjemné. Jsme spolu často a už několik měsíců, i když s menší pauzou a já mu kromě toho v pátek nic nedovolil.

I will touch youKde žijí příběhy. Začni objevovat