I will touch you

25.Kapitola

Jungkook
Nevěřil jsem, že něco takového dokázal říct Taeho táta. Vždy působil mile, sice přísně, ale mile. Tohle jsem naprosto nečekal. Vzal jsem Taeho kolem pasu a začal ho strkat ven. Zastavil jsem se až u parkoviště, kde bylo zaparkované Jinovo a Joonovo auto.

Podíval jsem se za nás a viděl, jak k nám jdou i ostatní kluci. Rodiče očividně zůstali vevnitř a já za to byl vděčný. Chtěl jsem něco Taemu říct, ale nedostávalo se mi slov. „Tae? Vnímáš mě." zamumlal Joon a mávl před obličejem Taemu. Ten jen přikývl a Joon si povzdechl.

„Ignoruj to Tae, mě nikdy ničím nezklameš ano? A i kdyby, máš Kooka. A to nemluvím o Jinovi, Hoseokovi a Yoongim, kteří by mě skopali, kdybych ti nějak ublížil." usmál se vřele Joon a rozcuchal Taemu vlasy. Tae se mu hned vrhl kolem krku a začal vzlykat. „No tak Tae." poplácal ho Joon po zadku a ostatní jen mlčky přihlíželi. Myslím, že tohle nečekal nikdo.

„Tae povez mi na rovinu. Od doby, co jsem pryč. Opravdu byl na tebe přísnější? Choval se i někdy jindy takhle?" zeptal se Namjoon a obmotal ruce kolem vzlykajícího chlapce. Tae jen přikývl a začal si stírat slzy. „Proto jsem chtěl tolik k tobě. Proto jsem vytopil přízemí školy. Nebavilo mě, že musím dělat vše perfektně. A ty jediné co chceš, je abych nedělal problémy a učil se. A takhle se už pár krát zachoval. Nikdy mu není dost dobrý, co udělám." to poslední Tae zašeptal a jestli jsem byl před chvílí beze slov, tak teď už ani nevím, jak se mluví.

„Neboj už budeš u mě." Joon dal Taemu pusu do vlasů a v tom mu začal vyřvávat telefon. „Promiň mrně, tohle je z práce." řekl, než se trochu vzdálil a já kolem Taeho obmotal ruce. „Vím, že Joona bys nezklamal nikdy. Nebo kohokoliv z kluků, na to jsi až moc dokonalej." zašeptal jsem mu do ucha, když jsem ho objímal zezadu a viděl v očích kluků, že jsem řekl něco správně, jelikož z jejich smutného výrazu přešli na slabý úsměv.

„Sakra Tae je mi to líto, budu muset být dlouho v práci. Něco jsem tam pokašlal." řekl naštvaně Joon, když házel Taeho věci k němu do auta a Tae jen zavrtěl hlavou. „Hlavně na sebe dávej pozor Joone." zašeptal a Joon vzal do dlaní Taeho tvář. „Jin tě určitě rád vezme i s Kookem a Hoseokem k sobě a já s Yoongim se postaráme o mou práci a ráno si tě vyzvedneme." řekl Taemu a Jin jen něco mlaskl.

„Udělal jsem chybu já?" zeptal se Yoongi a Joon pokrčil rameny. „Něco s hudbou. Mohl jsem to jen blbě uložit nebo něco. Podíváme se na to společně, jo?" v Joonových očích se zobrazovala naděje v Yoongiho pomoc a ten s vrtícím ocáskem přikývl.

„Tae, Kooku do auta. Pojedeme. Joone... dávej na sebe bacha a nepřepracuj se. Plus máš se k tomu o koho starat." řekl vážně Jin, když nás cpal do auta a Joon přikývl. „Neboj se o nás." Joon dal rychlou pusu do vlasů i Jinovi, než s Yoongim vlezli do druhého auta. Hoseok a Jin si na rozdíl od nás sedli do předu a když jsem se připoutal chytl jsem Taeho za ruku. On se je sladce usmál, ale nic neřekl.

Tae byl pořád bledý v obličeji a já se tak někde v půl cesty k němu natáhl a sáhl mu na čelo. „Máš horečku." zamumlal jsem nelibě a Jin na nás střelil pohled v zpětném zrcátku. „Tae? Je ti jinak dobře?" zeptal se nervózně Jin a Tae jen souhlasně zamručel. Nebylo mu dobře, ale nechtěl nic říkat.

Hned, jak jsme dojeli, Jin vyskočil z auta a začal pomáhat ven i Taemu. „V pořádku Jin-hyung. Zvládnu to." řekl Tae, ale nikdo mu to nevěřil. „Kookie běž napřed prosím odemknout." zamumlal Jin a já chápavě přikývl. „Tae, chceš čerstvý vzduch nebo raději si hned lehnout. Co chůze zvládneš?" řekl Jin vyděšeně a Tae si jen povzdechl.

„Zvládnu hyung." otočil jsem se a viděl, jak se Tae rozešel. Byl jen pár kroků za mnou, tak jsem tedy šel i já a hmatal v kapse klíče, když v tom jsem uslyšel jen ránu. Když jsem se otočil u Taeho už klečel vyděšený Jin a Hoseok.

„Tae!" vyjekl jsem, zatímco mu kluci pomáhali vstávat. „Pardon, když jsem pod stresem, tak se mi někdy trochu víc motá hlava." zamumlal Tae a já k němu přišel. „Zvládneš chodit." zamumlal jsem, ale Tae si očividně už ničím jistý nebyl.

Dal jsem jeho ruce kolem svého krku a zvedl ho do náruče jako nevěstu. Hm.. Tae jako nevěsta.. ženich.. to je jedno..

„Blbej nápad." zamumlal Tae, když jsem ho zvedl a celej zezelenal. Jin se rychle vydal ke dveřím, aby odemkl a podržel nám dveře. „Kooku... koupelna.. záchod.. prosím.." zaškemral Tae a já ho hned poslechl a u záchodu ho pustil. Hned dopadl k míse a začal zvracet. „Hoseoku prosím vodu." zamumlal jsem a on hned odešel pryč.

Sedl jsem si vedle Taeho a hladil ho po zádech. „Lepší?" zeptal jsem se, když přestal zvracet a on jen přikývl. „Tady." zamumlal Hoseok, když Taemu podal sklenku a on vděčně přikývl, když ji začal srkat. Bohužel za chvíli i voda skončila v záchodě a Tae se začal lehce klepat.

Hoseok namočil nějaké látky a jednu dal Taemu na čelo, zatímco druhou za krk. „Jak často se ti to stává?" zamumlal a přitáhl si Taeho tak, aby se o něj Tae mohl opřít. „Moc často ne." zamumlal Tae a Jin si povzdechl. „Zkolaboval jsi s Joonem." zamumlal a Tae se usmál. „Bylo to před pár měsíci a k tomu, to jsem fakt zkolaboval. Teď se mi jen motá hlava. A je to většinou před závěrečnýma testama nebo po nich." zamumlal a Hoseok okolo něj ochranářsky omotal ocásek.

„Už nebudeš zvracet?" zeptal se Hoseok a Tae zavrtěl hlavou. „Ne je mi lépe, už se to nemotá, jen mi je docela zima." zamumlal a já ho pohladil po tváři. „Dáš si sprchu a pak si půjdeš lehnout." zamumlal jsem a Hoseok zavrtěl hlavou. „Teplá mu zvedne horečku a mokré vlasy-" „Budu u něj. Bude to jen vlažná sprcha a pak mu vlasy vysuším. Neboj hyung." usmál jsem se a pomáhal Taemu vstát.

Kluci se vydali pryč z koupelny a Jin se ještě zarazil. „Nezamykat a kdyby se cokoliv dělo, hned na nás křičte." zamumlal Jin a já přikývl. Zavřely se dveře a já z Taeho pomalu sundal tričko. „Opravdu je ti lépe?" zeptal jsem se a Tae se usmál. „Tobě bych nelhal." řekl se slabým úsměvem a já se sladce usmál.

Ozvalo se zaťukání a ve dveřích se objevil Jin. „Čisté věci na spaní." řekl a položil věci na pračku, než znovu odešel a zavřel za sebou dveře. „Asi se zase budeš muset spokojit s mými věcmi." zamumlal jsem a pomohl mu z kalhot a trenek. „To mi rozhodně nevadí, mám rád tvou vůni." zamumlal a já cítil červeň.

„Půjdeš se mnou?" zeptal se Tae a já se zasmál. „Jin s tím očividně počítal." komentoval jsem to oblečení, které Jin přinesl a Tae se taky zasmál. „Takhle jsi naprosto neodolatelný. S úsměvem a smíchem." zamumlal jsem, když jsem se dostával z oblečení a pak se přidal do sprchy k Taemu.

„Ty jsi dokonalý za každých okolností." řekl Tae a já se snažil naštelovat vodu, aby Taemu a jeho stavu vyhovovala. „Nech toho, budu se červenat." zamumlal jsem a Tae se znovu zasmál. Tak dokonalý zvuk pro mé uši, možná lepší než jeho vzdechy... ne to zase ne... Nebudeme to přehánět...

„Už se červenáš Kookie." zamumlal a já konečně našteloval vodu. „Pšt.. to je jen detail a k tomu špatné světlo." zavrčel jsem a znovu tak rozesmál mou milovanou osobu. Oba jsme se omyli a Tae si ještě z umyvadla vzal kartáček s pastou. Ani jsem si to neuvědomoval, ale to že jsme u sebe měli kartáčky bylo normální. To, že se v mém pokoji povalovali Taeho hadry a ty moje zase v jeho. Opravdu se mi tohle líbilo.

Tae vyšel ze sprchy a obalil si kolem pasu ručník. Dal kartáček na své místo a tentokrát jsem to byl já kdo si vzal kartáček. Tae se opřel o pračku a já vyvalil oči. „Je ti zase blbě?" zeptal jsem se s kartáčkem v puse. „Jen trochu hlava." zamumlal a já rychle vyplivl pastu do umyvadla a vypláchl si pusu.

„Neboj, jsem u tebe." řekl jsem a dal mu ruce kolem pasu. Pomalu jsem mu pomohl do pokoje a oba nás zahrabal pod peřinu. „Můžu se přitulit? Nehrozí, že mě pozvracíš?" zeptal jsem se a Tae roztáhl ruce a já se přitulil do jeho náruče.

Opravdu jsem toho šmudlu miloval.

xxxxx

No tak další díl bude už epilog...

Doufám, že se vám povídka líbila a že se bude líbit i poslední díl :3