I will touch you

14.Kapitola

Minjea mě propalovala pohledem a rozmýšlela se, co chce říct. „Tak to není Minjea. My dva spolu nejsme." snažil jsem se to zakecat, i když nejspíš zbytečně. Jimin se na mě naštvaně podíval a Tae stiskl mou ruku pod stolem. Nemohl jsem dovolit, aby to věděla. Ne, kvůli mně, ale kvůli Taemu. Už takhle to měl na škole těžké.

„My dva jsme jen-" než jsem to stihl doříct, tak se Taeho rty ocitly na těch mých a já slyšel překvapené zalapání po dechu od těch dvou. Praštil jsem Taeho do ramene a odtáhl se od něj. „Neblbni." zavrčel jsem a Tae se na mě usmál, než mě znovu chytl za ruku.

„Já a Kook jsme spolu a je to pár měsíců. I když s menšími komplikacemi." řekl Tae hrdě a mě to nedalo a usmál jsem se. Bylo hezké, jak si užívá, že to může říct. „Idiote, kde je to nebudeme to nikomu říkat." protočil jsem očima a naoko hrál naštvaného. „Neřekli jste to nikomu?" zeptal se najednou zmateně Jimin a já přikývl.

„Byl jsi jediný, teď to teda už ví i Minjea." zamumlal jsem a Tae mě pohladil po zádech. „Chápu, že to neříkáte veřejně, ale Joon a Kookův bratr by vás měli chápat." řekl nechápavě Jimin a my s Taem jsme zavrtěli hlavou. „Berou nás jako bratry. Jakože jsme sourozenci, co spolu vyrostli a to že se po sobě válíme, je normální. Ti dva to dělají taky a to mají své drahé polovičky." vysvětlil situaci Tae a oba dva na nás koukali.

„Počkej... Jako vážně Taehyung? Ta osoba co miluješ?" zeptala se Minjea a já přikývl. „Jo, on a Jin jsou důvod, proč se zbavuju toho strachu. A Tae je ten, co mi nejvíce pomáhá." usmál jsem se a zadíval jsem se na Taeho.

„Minjea prosím, neříkej to. Nesnesu, jestli se kvůli mě Taemu něco stane." zaprosil jsem a Jiminovi zazářila očka. „Nečekal jsem, že ty budeš ochraňovat Taeho. Čekal jsem, že ty budeš ten, který bude potřebovat ochránit." zamyslel se Jimin a já si ho změřil pohledem. „Proč?" nechápal jsem a Jimin jen pokrčil ramena a nevypadalo to, že by mi chtěl dát nějaké vysvětlení.

„Jakej je sex?" zeptala se Minjea a Tae se začal dusit jídlem. Oba jsme se na sebe podívali a já cítil červeň v tvářích. „My spolu ještě ne.. " zamumlal jsem a Minjea zamrkala a usmála se. „Roztomilé a kdo by-" Jimin, ale přiložil ruku na její ústa a tak jsme zbytek věty neslyšeli.

„Roztomilé a tečka." usmál se na Minjea Jimin a naznačil, ať už dál nepokračuje. „Co takhle jít ke mně?" navrhl Jimin, když dal ruky pryč s dívčiných úst a my s Taem přikývli. „Nevím, jestli bych měla." zamumlala Minjea a Jimin se na ní přátelsky usmál.

„Můžeš pozvat někoho, ať si nepřipadáš sama." mrkl na ní a ona se lehce začervenala. „Nebude to vadit?" nejdříve se podívala na Jimina a pak i na nás. „Za slib, že opravdu o nás nikomu neřekneš." nadhodil jsem předchozí téma a ona se na mě překvapeně podívala.

„Neplánovala jsem to nikomu říct, mám tě ráda a jsi důležitý kamarád Kookie." pronesla a vypadalo to dost upřímně a tak jsem se jí rozhodl věřit a usmál se na ní děkovně.

Všichni čtyři jsme se zvedli a vydali se k Jiminovi. Popravdě netuším jak, ale do dvou hodin jsme seděli u Jimina v obýváku s jeho a Taeho kamarády a nějakou holkou od Minjea. Ani u jednoho toho člověka jsem netušil jméno a snažil se, aby to na mě nepoznal. Nejvíc mi to asi ulehčoval fakt, že jsem měl v sobě tolik alkoholu, že se mi točila celá místnost.

„Dejte mi úkol." slyšel jsem vyjít ze svých úst, když přišla řada na mě. „Polib Jimina!" vyjekla jedna z holek a já se vyděšeně podíval na ní, pak na Jimina a nakonec na Taeho. Tohle byl blbý nápad, ale Tae se jen přiopile usmál a pokynul mi. Byla to jen hra.. Nic vážného.