I will touch you

18.Kapitola

Hoseok
Sledoval jsem, jak si Jin pomalu vkládá jídlo do úst a pro sebe se usmál. „Co?" zeptal se nechápavě a já se jen víc zaculil. „Necul se a odpověz mi." řekl s úsměvem na rtech a já se kousl do vnitřní strany tváře. „Jen pořád obdivuju tvou krásu." zamumlal jsem a viděl, jak Jinovi po tvářích přeběhla červeň.

„To že máme výročí neznamená, že ze sebe musíš soukat jednu lichotku za druhou, Hobi." upozornil mě a já zavrtěl hlavou. „Nedělám to kvůli výročí, jen si uvědomuju, jak moc málo ti říkám, jak tě miluju a jak jsi nádherný." řekl jsem upřímně a Jin na mě jen zíral. „Sakra Hoseoku, co ti vlastně Tae s Kookiem řekli, že mě od té doby tak zbožňuješ?" zeptal se a já si povzdechl.

„Ukázali mi to, jak jeden druhého podporují. I kdyby to znamenalo, že by všichni měli jít proti nim, oni prostě byli připraveni za vše bojovat." usmál jsem se a Jin mi povzdechl. „Nelíbí se mi to." řekl a já přikývl. „Nedivím se. Jsou mladí a Kook a jeho strach..." zamumlal jsem a Jin si skousl ret. „Nechme to na potom, teď jen mi dva, lásko." řekl Jin a já šťastně přikývl, než jsem si dal do úst další sousto.

„Nemůžu uvěřit, že už se známe rok." zamumlal jsem po chvíli a Jin se uculil. „Pamatuješ si, když jsme se poprvé viděli?" zeptal se a já protočil očima. „Samozřejmě, polil jsi mě kávou." zavrčel jsem a on se zasmál. „Promiň, nečekal jsem, že na mě promluví hybrid a k tomu tak krásný hybrid." řekl, než si usrkl víno ze skleničky.

„Důvod proč jako odčinění jsi mě pozval na rande?" zeptal jsem se a Jin si povzdechl. „Nedopadlo to, ale podle mých představ." zamumlal a já se ušklíbl. „Celý ten týden pršelo, mohl si čekat, že bude znovu." řekl jsem výsměšně a on si pocuchal vlasy. „Ale zkazilo to, tu nádhernou vyhlídku." zamumlal smutně. „Stejně jsi mě na ní vzal znovu, a to už jsem ji mohl spatřit v celé své kráse." poukázal jsem na plus a Jin se na mě podíval.

„Nevím, jestli je dobré na prvním rande najít někoho v příkopu." povzdychl si a já se podíval někam do místnosti. „Yoongi vlastně ještě dodnes neví, že jsi byl u toho, když jsem ho našel." zamumlal jsem a Jin mě přes stůl chytl za ruku. „Udělali jsme dobře. Hlavně ty. Ujal ses ho a teď je to přítel Namjoona. Oba jsou teď šťastní." Jinovi z očí přímo sálalo štěstí a já musel uhnout pohledem.

„Hoseokie?" zamumlal zmateně a já si povzdechl. „Myslel jsem, že to nezvládne. Ty první dny byli pro něj strašné. Myslím, že bych nikdy nevěděl, co se mu vlastně stalo, kdyby neměl ty horečky. Díky, že jsi mi tehdy pomáhal, i když Yoongi o tom vůbec nevěděl." zamumlal jsem a Jin mě bedlivě sledoval.

„Yoongi je jeden z důvodů, proč jsme se tak rychle sblížili, ale není to ten hlavní Hobi." upozornil mě Jin a já přikývl. „Vím hyung. Lásku bys z tohoto nevytvořil." zamumlal jsem a Jin mi sjel palcem po ruce. „Vím, že mi Yoongi řekl, že nebudeš rád, že ví, kdo jsem, když jsme se poprvé, co si Yoongi pamatuje, viděli. Proč to řekl?" zeptal se a já prudce polkl.

Kmital jsem pohledem mimo Jina a znovu na něj, ale on stále čekal na odpověď. „Protože, jsem tě měl rád a bál jsem se." zamumlal jsem po dlouhé mučivé chvíli, ale než Jin stihl odpovědět nebo se v tom šťourat ukázal se číšník a Jin mu sdělil, že zaplatíme.

Když jsme zase zůstali o samotě Jin mi věnoval pohled plný nevyřčených otázek. „Bal jsi se?" řekl nakonec a já se zhluboka nadechl. „Měl jsem tě opravdu rád. Byl jsi nádherný a miloval jsem to, jak se mnou flirtuješ, ale myslel jsem si, že když poznáš to, jak je Yoongi roztomilý to, jak se chová jako kotě a když si vlastně uvědomíš, jak je on na rozdíl ode mě krásný, že budeš chtít spíše jeho než mě." vyklopil jsem ze sebe a Jin mě probodával pohledem.