I will touch you

19.Kapitola

Taehyung
„Dobré ráno." řekl Kookie, když jsem otevřel oči. Praštila mě do nosu vůně jídla a ospale jsem se protáhl. „Ahoj." zamumlal jsem a sledoval tác s jídlem v Kookově dlaních. „Chceš viď?" řekl se smíchem a já přikývl.

Kook mi podal tác s voňavými tousty a já se na něj vděčně usmál. „Mohl si mě vzbudit, pomohl bych ti s tím." zamumlal jsem, než jsem si nacpal toust do úst a začal žvýkat.

„Brácha se pořád nevrátil, takže jsme pořád samy." usmál se na mě a já odložil tác s jídlem na noční stolek. „A tím samy jsi mi chtěl říct?" začal jsem, ale Kookie se jen dál culil. Přitáhl jsem si ho k sobě a on si sedl obkročmo na můj klín. Pomalu jsem začal ochutnávat jeho rty a Kookie v tu chvíli mi Jungkookie vzdychl do rtů.

Miloval jsem jeho rekce a miloval jsem všecičko na něm. „Hyung měl by ses nasnídat." zamumlal mi do rtů a já jeho spodní ret stiskl mezi svými zuby. „Užívám si tě, než mi tohle všechno ostatní zakážou." řekl jsem smutně a Jungkook vyvalil oči. Zmateně se na mě podíval a já rukou přejel po jeho krku.

„Nadělal jsem ti na krku paseku a můj krk na tom není o nic líp. Všem to bude jasné, až se Jin vrátí bude mu vše jasné a on to řekne Joonovi. A ty víš, že oni z nás zrovna nadšení nebudou." omluvně jsem zašeptal a jeho rty se opět spojili s těmi mými. Tentokrát ty polibky byly jiné, něco, co jsem předtím necítil a bylo to až bolestné. „Ať brácha řekne cokoliv miluju tě. A sám si řekl, že díky tomu všemu máme silný vztah." v jeho očích se odráželo odhodlání a já ho přetočil tak, že byl zády ke mně.

„Děkuji Jungkookie." zamumlal jsem, když jsem ho zezadu objal a nosíkem se otřel o jeho krk. Natáhl jsem se pro toust a poté, co jsem si kousek ukousl, jsem ho přiložil ke Kookovým rtům a on si také ukousl. Oba jsme se o zbytek snídaně postarali a pak už to byl jen on v mém objetí.

Netrvalo to dlouho, nestihl jsem Kookovi dát více než jen pět polibků a my uslyšeli přední dveře. „Oblékni se a jdeme tomu všemu čelit." řekl jsem rozhodně a Kookie zavrtěl hlavou. „Nechci, chci zůstat takhle." víc se o mě opřel a natočil hlavu tak, abych mu mohl dát další polibek.

Tohle bylo dokonalé, ale já si přál mít ten rozhovor za sebou, a tak jsem Kooka donutil vstát a obléct se do něčeho jiného než jen do trenek. „Jsem rád, že máme stejnou velikost." zamumlal jsem, když jsem ukradl jedno z Kookových triček a on se jen sladce uculil, než mi vtěsnal další polibek, i když tentokrát jen na tvář.

Vážně to byla změna, když vezmu pár měsíců zpátky. Bál se mě jen dotknout a teď si žádal o polibky a sám mě pusinkoval. Jungkook se tolik změnil, a to díky mně. Jak moc mě ještě donutí, abych se do něj zamiloval?

Když jsem už na sobě měl nějaké oblečení, Jungkook mě vzal za ruku a propletl se mnou prsty. Jungkook udělal první krok a otevřel dveře. Hoseok seděl u jídelního stolu, zatímco Jin se hrabal v ledničce. „Dobré poledne." zasmál se Hoseok, když si nás všiml, ale jeho pohled hned spadl na naše ruce a pak na můj i na Kookův krk.

„Páni." zamumlal překvapeně a Jin vykoukl z lednice s mlékem a džusem v ruce. Myslím, že říct, že byl překvapený, bylo slabé slovo. Krabice s pitím byly najednou na zemi a jeho brada pomalu klesala dolů.

„Takže nevinný vztah Hoseoku?!" zavrčel Jin a Hoseok jen pokrčil rameny. „Hyung omlouvám se." zamumlal Kook a víc mi stiskl ruku. „Neomlouvej se Kooku. Hoseok mi to řekl a snažil se mě přesvědčit, že vy dva spolu nejste... no že z toho nevznikne nic špatného." řekl Jin trochu mimo ducha a já se lehce pousmál.

„Neřeknu, že se máte rozejít anebo že se nemáte vídat. Ale ani neřeknu, že s tím souhlasím. Na Kooka je všechno tohle moc brzy a nelíbí se mi to." řekl vážně a Kook se na mě víc natiskl. „Hyung..." zasténal Kookie a Jin si povzdechl.

„Pokud chce Tae spát tady může. Ale nebudete od teď ve stejném pokoji." Jinovi slova byla ostrá a já protočil očima. „Kolikrát jsme už spolu spali v jedné místnost Jine." řekl jsem nechápajíc o co mu jde a Jin si povzdechl.

Sjížděl pohledem ze mě na Kooka a pak stiskl ruku v pěst. „Sakra mi všichni víme, že jste mezi sebou něco měli, ale sakra Kook může pořád dostat záchvat, a to ani nemluvím, co se může stát, když spolu něco děláte!" vyštěkl Jin a Kookovi ruce se obmotaly o kolo mé paže.

„Nic nevíš hyung!" řekl naštvaně Kook a já si ho pomalu stočil do objetí. „Dobře, jestli si to přeješ, nemusíme spát v jednom pokoji. Když nebude mít nic proti tomu, že ho mám rád. Mám ho opravdu rád a nechci poslouchat nic o našem věku nebo Kookovi a jeho strachu z dotyků." řekl jsem vážně a Kook se odtáhl.

„Ne. Ne to nechci." řekl Kook a podíval se na Jina. „To mi nedělej hyung. U něj spím lépe." Kookovi očka se začala zrcadlit a Jin se zarazil. „Co?" řekl Jin a Kook si skousl ret.

„Jin-hyung? Jak často mívám noční můry." zamumlal jsem a Jin začal přemýšlet. „Pokaždé je to jiné. Někdy jednou za měsíc a někdy je to i obden." zamumlal a Kook se slabě usmál. „Tae? Kolikrát jsem měl s tebou noční můru?" položil teď otázku mě a já mu úsměv oplatil. „Ty první dny u Joona a teď to před tím záchvatem... Pak si pamatuju asi jen další dvě v těch prvních týdnech. Jinak nic." řekl jsem popravdě a Jin vyvalil oči.

„Cítím se s Taem v bezpečí. To proto. I když se mi někdy zdají hnusné sny, neprobouzím se v slzách, ale jen se probudím a zase hned usnu. Řekl jsem to už Taemu a řeknu to znovu. Ten den, kdy jsi mě přivedl k Joonovi, bylo to poprvé, kdy jsem chtěl, aby mě někdo objal. Chtěl jsem, aby mě Tae pořád objímal." Jin nevěřícně Kooka sledoval a pak se podíval na Hoseoka, který nás celou dobu mlčky pozoroval s úsměvem na rtech.

„Nech je Jine. Myslím, že ti dva si spolu poradí." řekl nakonec Hoseok a Jin nad tím jen mávl rukou, než zvedl ze země džus a mléko. Nalil bílou tekutinu do sklenice a podal ji Hobimu, zatímco sobě nalil pomerančoví džus.

Jin se nadechoval k něčemu, ale u dveří se ozvalo klepání. Do bytu vtrhl Joon a za zády měl Yoongiho. „Kurva Taehyungu, od čeho máš ten telefon." zavrčel a já se na něj tázavě podíval. „Volám ti už dvě hodiny. Volali mi ze školy, že jsi včera nebyl na dvou hodinách." řekl naštvaně a já vyvalil oči.

„Promiň hyung." zamumlal jsem a Joon se na mě naštvaně podíval. „Sbal si věci. Jdeme domů." řekl naštvaně a já přikývl. „Tae..." zamumlal Kook a Já ze sebe dal jeho ruce. Nechtěl jsem dráždit Namjoona, když už byl naštvaný.

Vzal jsem si batoh a vrátil se do obýváku. „Nebudu se ani vyjadřovat, k tomu, co jsi dělal místo školy." řekl naštvaně a sledoval můj krk. „Namjoone, je to moje vina." řekl Kook a Jin ho naštvaně sledoval. „Nech to být Kookie, uvidíme se." řekl jsem a přede všemi ho políbil na tvář. „Tae?" řekl a sledoval mě bedlivě.

„Namjoone, opravdu za to můžu já. Nemohl jsem to tam vydržet, tak jsem odtáhl Taeho. Nesnesu to, co mu dělají." zasténal a já se zarazil „Kooku stačí." řekl jsem a Joon se podíval na Kooka. „O čem to mluvíš?" řekl a Kook se na mě omluvně podíval. „Kookie nech to sakra být." řekl jsem varovně a Kook se smutně usmál.

„Tae má problémy se spolužáky. Oni jsou k němu hnusní. Je to prakticky šikana." řekl Kook a ve mně by se krve nedořezalo. „Tae?" řekl vyděšeně Joon a já se naštvaně podíval na Kooka. „Promiň Tae, ale nechci poslouchat jejich kecy, nechci, aby se tě kdokoliv znova dotkl. A já u tebe nejsem pořád. Bojím se o tebe." řekl se slzy v očích a já ho pohladil po zádech.

„Jsem v pořádku. A v poslední době jsou to jen blbé kecy a nikdo na mě ani nesáhne." řekl jsem a cítil, jak se mi klepaly ruce.

Joon ke mně přišel a vyzvedl mě do jeho náruče. Obtočil jsem kolem něj nohy a Joon mě vzal odsud pryč. „Promiň Tae, měl jsem se zajímat, než jsem něco takového odvodil." řekl ublíženě Joon a já ho víc objal.

Díky mému menšímu výpadku a Kookovým slovům jsem tak skončil v noci mezi Joonem a Yoongim, aby mě nenechali samotného. Oba se o mě báli a Joon začal uvažovat, že mě pošle na jinou školu.

Nevěděl jsem, jestli souhlasit nebo protestovat. Chtěl jsem být u Kooka a v poslední době se to zlepšovalo, ale zároveň jsem to tam nemohl vystát.

xxxxx

Takže je pravda o Taehe stavu ve škoke venku... Jak dál bude Joon a Jin reagovat?

Jinak děkuji za vote, komentáře a vaší podporu 😘😘😘