The Boy Next Door

Chapter 1.

Pohled Chrise:

Ahoj. To jsem já. Jmenuji se Christian Williams, ale všichni mi říkají prostě Chris. Je mi 17 a jsem gay. Nikdo to ale kromě mýho nej kámoše Luka neví. Když za mnou před pár týdny přišli rodiče s tím, že se stěhujeme, myslel jsem, že můj život skončil.... Ale co když jen začal nový?

Pojďme to vzít hezky od začátku......

Sedím ve třídě na hodině matematiky a jediné co mě zajímá je pomalu se pohybující ručička na hodinách. Ještě jednou... ZVONÍ! Pobalím si učení do ruky a vyběhnu ze třídy. Za mnou slyším jen hlas učitelky "Christiane! Žádné běhání!". Trochu zpomalím, ale po schodech dolu už zase běžím. Z kapsy vytáhnu klíče, chytnu ten od skřínky a odemknu ji. Hodím do ní učení a vyndám botasky. Obuju se, zabouchnu skřínku a vybíhám ze školy.

"Je hezky" pomyslím si když procházím školní brankou. "No aby nebylo, vždyť je pátek!" ozve se hlas za mnou a já hned vím komu patří. Když se otočím uvidím mého nejlepšího kámoše Luka, s úsměvem na tváři a mými klíči v ruce. Co já bych bez něj dělal... "Dík." řeknu Lukovi když mi je dá do ruky. "Konečně pátek, nechceš dneska ven když je tak hezky?" zeptá se mě Luke. "Sorry, dneska nemůžu. Máma chce abych šel hned domů, prej mi potřebujou něco říct." odpovím mu se zakroucením očí. "Aha, tak někdy jindy. Zatim čus!" křikne na mě když přechází přechod.

Doma:

Když dorazím domů slyším rodiče z kuchyně jak se hádají. "A jak mu to jako chceš jen tak říct?" křičí táta. "To jsem zatim úplně nedomyslela." pokračuje máma. "Tak, o co jde?" zeptám se když dojdu do kuchyně. "No, tak se předveď." odsekne táta směrem k mámě. "Zlato, já a táta to teď nemáme úplně lehký víš. A tak jsme se rozhodli, že si dáme takovou pauzu." začne máma trochu klidněji. "My se rozhodli?!" zařve najednou táta "Ty se tady vy***áváš s jinejma a MY se rozhodli?!" pokračuje. "Ehm..Co se teda děje? Rozvádíte se?" zeptám se vyděšeně. "Ještě to není jistý, ale možná..." mluví máma, ale je přerušena tátovým "Jo, rozvádíme!". Máma se chytne za hlavu a začne brečet zatímco já se snažím pochopit, proč se mi najednou sype život jako domeček z karet.

Po chvilce:

Nevydržel jsem to a utekl do pokoje, zamkl dveře a teď tu brečim jak malý dítě. Máma řekla, že se budu stěhovat s tátou do Queensu, protože ona zůstane tady se svým novým "přítelem" a bude vyřizovat rozvod. Beru do ruky telefon a píšu Lukovi.

SMS:

Ch: Hey, man. Naši se rozvádí a já se s tátou stěhuju do Queensu. Dost možná už se nikdy neuvidíme.

L: Jako fakt? Ty v**e.. jestli si ze mě děláš p**el tak počkej!

Ch: Myslim to smrtelně vážně. Odjíždíme v neděli.

L: V neděli?? To už je pozítří! To se neuvidíme páč zítra musim k tátovy. To víš.

Ch: Jo já vim bro...

L: To je v p**eli.

Ch: Hele.. Musim si jít sbalit. Čau.

L: Drž se kámo. Vim jaký to je když se ti rozvádí rodiče. Sbohem.

Ch: Díky, bro. 🙁

KONEC SMS.

Šel jsem si zabalit jen jeden kufr. Zbytek sbalim zítra. Dneska už to nedávám.

A tak se hnědovlasý kluk se slzami v očích sesunul na postel a po chvilce usnul. Nezbývalo mu nic než se rozloučit se svým starým životem.....

Tak joooo. Jak se vám to zatím líbí? Prosím napište mi svůj názor do komentáře.

U další kapitoly SAYONARA.

- Just Eli

😉💙💚💬⭐