"Vstávat, snídaně," zavolal ode dveří Kuba a já ho viděla, jak táhne tác plný jídla.
"Kolik je hodin?" zeptala jsem se.
"Půl devátý, za chvíli jdem s Matějem na led a pak vás vytáhnem na oběd, může být?" pousmál se.
"Jo, klidně," řekla jsem.
"A potom něco vymyslíme," řekl, položil na postel tác a vlezl si ke mně pod peřinu.
"Tak jo, to bude fajn," usmála jsem se a otočila jsem se k němu.
"Tak dobrou chuť," naznal a pustil se do své porce lívanců.
"Máš to moc dobrý," řekla jsem.
"A nezasloužím si malou odměnu?" pousmál se.
"Možná," pokrčila jsem rameny a natáhla jsem se k němu, abych mu mohla dát letmou pusu na tvář.
"Tak to ti budu snídani nosit do postele častěji," odpověděl a s tácem zase zmizel na chodbě.
Mezitím jsem se vyhrabala z postele a po krátké sprše jsem ve sportovních kraťasech a volném triku došla dolů.
"Už šli?" zeptala jsem se Em, která seděla na sedačce s kávou v ruce.
"Jojo, Kuba tě nechtěl rušit v koupelně," odpověděla.
"Chápu," zamumlala jsem a sedla jsem si vedle ní.
"Hej, já mám asi problém, Baru," začala Em.
"Poslouchám," pousmála jsem se.
"Já jsem se asi fakt zabouchla, ale mega moc," řekla.
"To víme," zasmála jsem se, "a moc vám to přeju, jste spolu roztomilí," odpověděla jsem.
"Dík, Baru," zamumlala s úsměvem.
"Dáš si taky ledovou kávu?" zeptala se.
"Tak jo, prosím," odpověděla jsem a šla jsem s ní do kuchyně.
"Hele, Baru," začala po chvíli Em.
"Hm?" pousmála jsem se.
"Buď opatrná," řekla.
"Jak to myslíš?" zeptala jsem se.
"Myslím Kubu," odpověděla.
"Matěj něco říkal?" zamumlala jsem.
"No, už dřív, že je Kuba trochu nerozhodný a přelétavý a tak," špitla.
"Dík za upřímnost," řekla jsem a upila jsem si ze své kávy.
ČTEŠ
meet me // cz U20
FanfictionJá jsem toho dobrodružství zažila až moc. Teda hlavně po tom, co jsme se poprvé potkali...
