21

793 42 0
                                    

"No fakt," usmála jsem se, pomalu jsem připlavala blíž k němu a ruce jsem si obmotala kolem jeho krku.

"Doufám, že příště už nic nepokazí," zamumal Kuba.

"Nesmí," řekla jsem.

Po chvilce se ke mě Kuba znovu přibližoval a ani tentokrát se mu spojit naše rty nepovedlo.

"Maso je kde?" křikl ode dveří Matěj.

"V lednici," zavolal Kuba.

"Asi bychom měli vylézt," zamumlala jsem.

"Oni to zvládnou," odpověděl Kuba a dolil mi víno.

"O to nejde, je mi trochu zima," špitla jsem.

"Tak jak myslíš," řekl a já s přikývnutím vylezla a s ručníkem jsem došla dál od něj, do klidu na lehátko.

Pořád jsem myslela na ranní radu od Em a taky na to, co jsem včera večer slyšela.

Byla jsem zmatená.

Moc.

Nakonec jsem došla domů, převlékla jsem se do suchého oblečení a šla jsem jim pomoct s burgery.

"Užili jste si odpoledne?" zeptala jsem se, když jsem míchala majonézu.

"Jo, bylo to dokonalý," usmála se Em.

"Jo, tady kousek je taková vyhlídka s rozhlednou, tak jsme si tam vylezli, sedli si a povídali si," řekl Matěj a pro něco běžel do domu.

"Jsem ráda, že jsi šťastná, Em," odpověděla jsem a pevně jsem ji objala.

Úplně z ní to štěstí zářilo.

"A co vy dva?" zeptala se.

"Já nechci v žádném případě nic uspěchat," špitla jsem.

"No očividně se ti to nedaří, když už došlo na líbačku v bazénu," zasmála se.

"Hele ticho, žádná líbačka nebyla," řekla jsem.

"Fakt?" začala, "hele zapomeň na to, co jsem ti řekla ráno," zamumlala.

"Proč?" zeptala jsem se.

"Došlo mi, že já Kubu neznám skoro vůbec a nemám žádný právo na to, abych ho soudila," odpověděla.

"Však pokud to je blbeček, tak se časem vybarví," usmála jsem se.

"Taky pravda," řekla Em a v tom přišel s bulkama Matěj.

meet me // cz U20Kde žijí příběhy. Začni objevovat