LYŽÁK (1D)

6. Boby

Hned jak jsem se ráno probudila, můj pohled zabloudil na noční stolek, kde ležel vzkaz, který jsem našla včera večer před dveřmi do pokoje.Chtěla jsem ho vyhodit, ale taky jsem chtěla jít už spát, takže jsem ho jen odložila na stolek.Zajímalo by mě, kdo ho před ty dveře dal.A taky, kdo nás s klukama včera viděl.

Holky byly už probuzené, takže jsem se rozhodla ten vzkaz neřešit a vstala jsem.Měla jsem nutkání jim ten vzkaz ukázat, ale nakonec jsem to neudělala.Zase tak moc jim nevěřím.

Dopoledne se neslo v lehce smutném duchu.Kromě klasické ranní nudy jsem totiž na svahu neviděla kluky a tak jsem jezdila sama.Bez nich to nebyla taková zábava.A ani mi nedali vědět, že dneska nepůjdou jezdit, žádná zpráva ani nic.

,,Co ti je, dneska seš nějaká smutná?"zeptala se mě Beth, když jsme si vybíraly jídlo.To to šlo na mně tak vidět?
,,Nejsem, jsem vpohodě."pokrčila jsem jen rameny.
,,Nehraj to na mě, neumíš lhát."
,,Prostě mě to tady štve."zalhala jsem.
,,Obě víme, že tohle není ten pravý důvod.A co ti kluci, se kterýma jsi včera jezdila?Mně to můžeš říct."povzbudivě se na mě podívala, zatímco já si ji podezřívavě prohlížela.
,,Jak o nich víš?"
,,Jezdíte po tý sjezdovce, jako by vám za patama hořelo a všude se smějete.Vás si musel všimnout každej.Jo a mimochodem ti kluci s tebou dělají divy, do teď jsi byla mnohem veselejší než jindy."
,,Aha.No takže sis musela i všimnout toho, že dneska jsem jezdila sama.A oni mi ani nedali vědět, že nepřijdou."začala jsem se svěřovat.
,,Počkej a nezabouchla jsi se nám do někoho?Protože takhle jako ty člověk vypadá, když v tom hraje roli i láska a ne jen přátelství." jenom mrkla na mě.Je pravda, že zrovna Niall mi chyběl možná až moc.
,,Ne!To v žádným případě!"řekla jsem rázně pravdu.
,,No tak aspoň časem v tom něco bude.Podle mě."ušklíbla se na mě a já zakroutila hlavou.

Po obědě jsem se vrátila na pokoj a aspoň nějaká zpráva od kluků v nedohledu.Z kufru jsem vydala svůj sešit s koženými deskami, které jsem měla polepený nejrůznějšími samolepkami a pro mě vlastně bezvýznamnými citáty, do kterého si píšu texty k písním, které mě napadají.Psát texty mě hrozně moc baví.Sedla jsem si ke stolu, otevřela sešit, vzala tužku a začala psát to co mě právě napadlo.

Snažila jsem se asi hodinu, ale nic normálního mě nenapadlo.Občas to hold nejde.Sešit jsem tedy zavřela, opět uklidila do kufru, protože nepotřebuji, aby někdo to co napíšu četl, a do sluchátek si pustila hudbu.

Po nějaké době jsem si řekla, že už bych se mohla jít nachystat na svah, takže jsem se oblékla, rozloučila se s holkama, které už na pokoji byly a vyšla ven.

,,Dávej pozor!"někdo do mě zezadu narazil, zrovna když jsem si do kapsy schovávala to jedno neposedné sluchátko.Člověk, který do mě narazil byla Caitlin, celá v bílým, jako by vylezla z nějakého Barbie dětského časopisu a očividně si to taky mířila na sjezdovku.Skvělý, takže teď budu muset jet s ní výtahem.
,,Kdybys nekoukala do toho mobilu, tak bys do mě nenarazila."odsekla jsem a pohled stočila na mobil v její ruce.
,,Obě víme, že jsi to byla ty, kdo do mě narazil.Ale teď už vlez do toho výtahu, už chci být dole."já nad tím jen protočila očima.Nemělo cenu se s ní hádat.

V tichosti jsme dojeli až dolů, kde jsme vystoupily a každá si šla po svým.

,,Ash!Ty na nás nepočkáš?"uslyšela jsme hlas, když jsem šla do fronty na lanovku a otočila se.
,,Kluci!"snažila jsem se, aby to neznělo moc naštvaně.Oni ke mně dojeli a usmívali se jako sluníčka.,,Kde jste dneska byli?"to už jsem trochu posmutněla.
,,To se dozvíš, neboj, ale je to překvapení."řekl Liam, ale stejně mi tak nic neodhalil.
,,A to jste mi nemohli aspoň napsat?"
,,Hele uvidíš.No a jak jsi se měla?"zeptal se Louis, zatímco jsme se ve frontě posouvali.
,,Včera večer jsem před dveřma do pokoje našla vzkaz z vystříhaných písmen.Stálo tam něco jako, že je zázraky že jsem si našla kamarády."
,,Takový vzkazy se dělaly někdy ve středověku, ne?"nechápal Harry.
,,Přesně!To si taky říkám.V této době pošleš esemesku z neznámého čísla nebo tak něco, ale tohle ne."to už jsme byli na řadě, takže jsme se rozjeli na pás a sedli si na sedačku.