LYŽÁK (1D)

22. Rtěnka

Hned po probuzení jsem cítila, že je mi trochu divně.Pokašlávala jsem a byla mi trochu zima.Po chvilkovém přemýšlení, kdy mi došlo, že přece na horách kašle skoro každý a je to z té zimy jsem to přestala řešit.Jenomže ještě k tomu jsem byla unavená, protože jsem v noci nemohla usnout.Sice jsem byla unavená, ale musela jsem myslet na tu záhadu.Všechno jsem si v hlavě přehrávala, den po dni, událost po události a došla k závěru, že by to opravdu mohla dělat Caitlin.Co nejdřív se jí budu muset zeptat, chci vědět proč to dělá, co ji k tomu vede.

Převalila jsem se z jednoho boku na druhý a vypla budík, který jsem zaprvé nepotřebovala, protože jsem vzhůru byla a zadruhé, protože logicky vyzváněl.Jako první jsem si na čelo a následně tvář přitiskla ruku, abych zjistila, jestli nemám náhodou teplotu, ale ukázalo se, že naštěstí nemám.Vstala jsem z postele, holky už taky vstávaly a zamířila do koupelny.

,,Další kafe?Víš o tom, že už jsi jedno měla?"zeptala se mě Beth.Donesla jsem si totiž ke stolu, kde před mým místem stála miska s jogurtem, už druhé kafe, poté, co jsem to první vypila během pěti minut.
,,Jo, v noci jsem toho moc nenaspala.A než začnete mít nějaký narážky, nemohla jsem usnout, protože jsem přemýšlela."položila jsem hrnek na stůl.
,,No vidíš to, jak se těšíš na svého přítele?"usmála se El.Až po pár vteřinách mi došlo, že myslí Nialla a s tím mi taky došlo, že si až moc troufá na to, jak jsem je včera seřvala.Navíc jsem jim při tom řekla, že on neví, že jsem do něj zamilovaná.
,,Nemám přítele.A jestli myslíte Nialla, tak vás asi zklamu, protože spolu nejsme."odpověděla jsem chladnokrevně, popadla lžičku, která vypadala, jako by měla každou chvilkou spadnout do jogurtu celá a začala jíst.
,,Tak se hned nečerti, jen jsem se zeptala."napomenula mě El a dopila svůj čaj.Znovu se ve mně začínala vařit krev, takže jsem co nejrychleji dojedla a z jídelny vypadla.Do doby, než jsem musela jít na svah zbývalo ještě docela dlouho, a tak jsem si do uší dala sluchátka a poslouchala hudbu.Upřímně jsem chtěla spíše zpívat, ale kašel mi to úplně nedovolil.

,,Vzala jsem s sebou tu rtěnku."oznámila jsem klukům při tom, co jsme si sedali k jednomu ze zapadlejších stolů v altánku.
,,A ty jí to tady chceš teď přede všema předat jako nějakou relikvii, nebo?"ptal se Liam.
,,To by byla dost amatérská chyba."stihl ještě před mojí odpovědí všechny upozornit Louis.
,,Moc díky Tomlinsone, že máš tak nastudovaný detektivky, ale ne.Nějak šikovně jí to podstrčím, uvidíte."sundala jsem si bundu, helmu si položila na okraj stolu a sedla si.Rtěnku jsem měla schovanou v kapse u kalhot a při každém pohybu ji cítila, jako by mi připomínala krutou realitu při bavení se s přáteli.
,,A kdy nám tento nebezpečný a jistě ninja kousek předvedeš?"zeptal se Harry.
,,Já nevím, třeba hned?Caitlin je tam."kývla jsem hlavou směrem ke skupince, s naší hvězdou uprostřed, na druhé straně altánku.Kolem ní se motali všichni populární lidi naší třídy a vlastně i školy.Zvedla jsem se ze židle, kterou jsem zasunula, čapla peněženku, pobaveně se koukla na kluky koukající na mě s otevřenými pusami, že to jdu udělat opravdu teď a nedělala jsem si legraci, a chtěla udělat první krok, když mě zastavila ruka obtáčející se kolem mého zápěstí.
,,Nevím, co máš v úmyslu, ale zvládneš to."Niall se na mě usmál takovým tím jeho jedinečným úsměvem.Úsměv jsem mu oplatila a vyšla.

Můj plán byl jednoduchý.Projít kolem té skupinky a přitom hodit na zem rtěnku.Dojdu až k pultu, kde se objednává jídlo a pití, abych nebyla podezřelá a je to vyřešený.To, jestli tu rtěnku někdo najde nebo ne mi bylo jedno, hlavně abych se jí zbavila.

Ruku jsem zabořila do kapsy a nahmatala rtěnku.Šla jsem jakoby nic, jako bych si šla normálně objednat jídlo.V pohodě jsem došla až k nim, naštěstí se horečně bavili, takže si mě a mého vyhození rtěnky na zem nevšimli.Došla jsem až k pultu a objednala si párek v rohlíku.Ne, že bych teď měla velkej hlad, ale aspoň by to zametlo určité stopy, kdyby mě někdo sledoval.