LYŽÁK (1D)

28. Konečně doma

Prošla jsem plným autobusem, než jsem došla k Dylanovi, který mi držel místo.Nebo možná nedržel, ale bylo vedle něj volno.Do prostoru u stropu autobusu, kam si člověk může dát nějaké věci jsem dala krabici s fotkami, doufajíc že během jízdy horskými serpentinami nespadne.

,,Ash, co se děje?Pojď si sednout."Dylan se zvedl, abych si mohla sednout na místo u okna.Kolem krku měl jako vždy sluchátka a u nohou batoh plný techniky a jídla.Utřela jsem si slzy a sedla si.
,,Nic, jenom loučení je hrozně těžký."jelikož autobus stál přímo před vchodem do hotelu, mohla jsem si všimnout, jak vevnitř pořád stojí Niall a kouká na mě.
,,Jste spolu, že?"usmál se Dylan.
,,Jo, jsme."přikývla jsem a pohladila srdce na náhrdelníku. Don't forget where you belong. Vím, co tím chtěl Niall naznačit.
,,Tak to moc gratuluju."Dylan mě lehce objal a v tu chvíli se autobus rozjel.Z oka mi vyklouzla ještě jedna neposedná slza.Tohle není konečné loučení. Připomněla jsem si.Naposledy jsem se ještě koukla na všechny ty sjezdovky a altánek a pak už se otočila na Dylana.
,,Díky."usmála jsem se.
,,Mám celkem dost jídla, tak kdybys něco chtěla, klidně řekni.Mám kebab, dva burgery, nějaký hranolky, sušenky, gumový medvídky a...ech, je toho docela dost."
,,Můžeš mi říct, kde to všechno bereš?"zasmála jsem se a až teď mi došlo, že dneska už dokážu mluvit bez kašlání.Občas trochu zakašlu, to ano, ale mluvím už vpohodě.
,,Mám své vlastní zdroje."mrkl.

Jeli jsme už asi hodinu a půl, když mi došlo, že kluci už taky vyjeli a mně právě pípl mobil.Podívala jsem se, kdo co chce a uviděla oznámení z twitteru.Někdo mě někde označil, což se skoro nestávalo.Odemkla jsem mobil a zmíněnou aplikaci rozklikla.Ten tweet byl od Nialla.Byla to fotka mě, jak spím a u ní popisek ,Nejde ji nemilovat <3 ' . Zamračila jsem se.Ani nechci myslet na to, kolik lidí tuhle fotku uvidí, už teď tam byly mraky komentů.V galerii jsem našla nějakou naší společnou fotku a k ní připsala: Taky tě miluju, ale tohle byla podpásovka. Tweetla jsem to a mobil odložila.

,,Chceš taky něco?"zeptal se mě Dylan, v ruce držící burger.
,,Hm, mohla bych ty Sour Patch prosím?"nakoukla jsem do jeho batohu, v dalším momentě mi balíček kyselých bonbónů přistál v klíně.,,Díky."usmála jsem se.Zase mi cinkl mobil a tak jsem se koukla, co se děje tentokrát.Usmála jsem se, protože to byl Niall.

Niall <3: Tak jaká je cesta, zlato?Hrozně            mi chybíš :(

Do pusy jsem si hodila jeden bonbón a odepsala.

Já: V pohodě, ale taky mi tady chybíš :(
      Jak dlouho vám to bude ještě trvat do        Londýna?

Niall: Teprve před chvilkou jsme vyjeli, 
            takže ještě dlouho.Tobě?

Já: Ještě přes dvě hodiny

,,Ashley, jak se máš?"dolehl na mě zvuk ze zadu autobusu.S Dylanem jsme seděli skoro vzadu, protože zasedací pořádek byl úplně jednoduchý.Ti nejpopulárnější úplně vzadu a čím míň jste populární, tím víc vepředu sedíte.Já bych normálně seděla někde vepředu, ale díky Dylanovi můžu sedět skoro vzadu, za což by mě normálně Caitlin a spol vyhodili dopředu.Podívala jsem se, kdo to na mě zavolal a zjistila, že to byl Jacob.
,,Sklapni!"zařvala jsem na něj a autobusem se rozeznělo ,Wow'.Někdo na něj zařvat musel.
,,Ashley, a jaký je to líbat se s Niallem Horanem?"uslyšela jsem další otázku, která mě dost naštvala.Přišla od Emily a já se na ni ani neotočila.
,,Nevšímej si jich."řekl mi Dylan.Přesně to jsem taky měla v úmyslu.Až teď jsem si všimla, že Dylan už do sebe cpe kebab. Jako Niall. Pomyslela jsem si.
,,A jaký je to s ním spát?"další otázka ani nevím, od koho přišla.
,,Držte huby!"odsekla jsem.
,,Dobře ty."Dylan si se mnou ťukl pěstí.
,,Díky."usmála jsem se a do pusy si hodila další bonbón.