LYŽÁK (1D)

17. Nemůžeš za to

Přetočila jsem se na bok a pokusila se nahmatat Niallovo tělo, které vedle mě očividně nebylo.Otevřela jsem víčka, abych se mohla vedle sebe podívat a zjistila, že tady opravdu není.Vlastně jsem v celém pokoji byla úplně sama.Protřela jsem si oči a myšlenky mi zabloudili ke včerejšímu večeru, konkrétně k momentu, kdy jsme šli spát.Řekl mi, že jsem hezká a...počkat, on mi řekl princezno?Aww, proč mi řekl tak pěkně?Vždyť jsme jen...NE! Už jsem se do toho zase začala zamotávat.

Chvilku jsem v tichu jen tak v posteli ležela, než se přes dveře ozval z vedlejší místnosti, tedy obýváku výkřik.

,,Doprdele!"no to je mi to teda krásný ráno.Začala jsem se zvedat a podle několika hlasů ozývajícícch se taktéž z obýváku mi došlo, že kluci už jsou nejspíš všichni vzhůru a o něčem se baví.Rozešla jsem se tedy ke dveřím, které jsem otevřela a uviděla kluky, jak se nad něčím sklání a diskutují.
,,Dobrý ráno."pozdravila jsem je ještě rozespale.,,Co se děje?"v tu chvíli se na mě všichni otočili a měli takové zvláštní výrazy.
,,No víš Ash...pojď se kouknout."vyzval mě Niall a bylo vidět, že je trošku utrápený.Udělala jsem tedy těch pár kroků k nim a podívala se na mobil, který ležel uprostřed nich.
,,Ne, to ne...že to není pravda?"podívala jsem se zoufale na kluky a doufala, že mi odpovědí, že to není pravda.
,,Je Ash.Někdo nás včera vyfotil."nevyvrátil to Liam.
,,Hrozně se vám omlouvám kluci."zadržovala jsem slzy.Vždyť někdo je včera vyfotil, je to na internetu a to všechno jen kvůli mně.To, že na té fotce jsem já mi bylo v tu chvíli jedno, ale to, že kdyby mi nepomáhali, tak by se to nestalo...prostě za to můžu já.
,,Za co?"nechápal Harry.
,,Můžu za to já.A neříkejte žádný námitky, prostě za to můžu já, hrozně moc se omlouvám, že kvůli mně teď budete mít problémy a hrozně mě to mrzí a chtěla bych to nějak odčinit, ale vy mě teďka asi za to budete nesnášet, takže já už radši půjdu."otočila jsem se a vydala se zpátky do pokoje, kde mi začaly téct slzy.Já kráva je nechala aby mi pomohli a teď je kvůli tomu budou lidi všude tady prohánět.Sotva jsem zavřela dveře a odstoupila od nich, dveře se hned rozletěly a v nich stál Niall.

,,Ash."dveře zavřel a došel ke mně.
,,Promiň."sbírala jsem si své věci a přitom vzlykala.
,,Neplač."došel ke mě a objal mě.
,,Jak nemám brečet, když kvůli mně teď -"
,,Nemůžeš za to, protože jsme ti chtěli dobrovolně pomoct.S tím, že nás někdo na tý chodbě vyfotil se nedá nic dělat, ale osobně se s klukama divíme, že to přišlo až teď a ne už dva dny po našem příjezdu.A stejně teď zavoláme našemu managmentu, aby zařídili zmizení těch fotek, už jen kvůli tomu, že seš tam i ty."
,,Třeba se to nepodaří."
,,Když ne, tak ne.Mně by na tom vadilo nejvíc to, že vyfotili s náma i tebe.My jsme světový celebrity, musíme vždycky počítat s tím, že je možnost, že se dostaneme na internet...Už jenom když si jdeme třeba jen nakoupit nás kolikrát fotí...Ale ty..."
,,Musí to být těžký.Pořád být proháněni paparazzi a tak."povzdechla jsem si.
,,Taky, že je...Ale na druhou stranu máme zase skvělý fanoušky a ti to kompenzují."pousmál se.
,,Počkej, takže...vy se na mě nezlobíte?"
,,Nezlobíme.Ani jeden z nás."setřel mi palcem jednu slzu a pak mě políbil.
,,Ale i tak už asi půjdu.Chtěla bych vám pomoct to vyřešit, ale asi nemám úplně jak."
,,To si vyřešíme sami a nepřemýšlej nad tím, že za to můžeš, protože to není pravda."i když jsem s tím nesouhlasila, přikývla jsem a odtáhla se od něj, abych mohla zamířit do koupelny.
,,Počkej, ty mi pořád utíkáš."udělala jsem sotva jeden krok, když mě chytila jeho ruka za zápěstí a přitáhla k sobě.Musela jsem se uchechtnout.
,,Tak promiň, že vám tady nechci překážet."zasmála jsem se.
,,Ty nám tady nikdy, ale opakuju pro někoho kdo to nechápe jako ty, nikdy nepřekážíš...No a nechtěla bys dneska někam zajít?Jakože se třeba jít jen projít když budete mít po obědě pauzu, nebo tak něco."připadalo mi to, nebo byl při posledních dvou větách trochu nervózní?
,,Já nevím.Víš, šla bych ráda, ale nevím, jestli je to teď bezpečný."
,,Takže mě čekej ve dvě před tvým pokojem."usmál se na mě.
,,Co mám s tebou dělat."uchechtla jsem se a dala mu pusu na tvář.V mysli jsem, ale skákala radostí.,,Ale teď padej, chci se převlíct."postrčila jsem ho ke dveřím, i když jen o jeden krok.
,,Mně by to nevadilo."ušklíbl se.
,,Ale mně jo.Padej!"zasmála jsem se a jakmile se za ním zavřely dveře, začala jsem se převlékat.