LYŽÁK (1D)

21. Vloupačka vol. 2

,,To jsou paka."pošeptala jsem Niallovi a ještě víc se k němu přitulila.Slyšeli jsme, jak se kluci za zavřenými dveřmi domlouvali, kdo z nich půjde prozkoumat, jestli tady jsme, nebo ne, jako by se snad báli, že tady na ně čeká nějaká příšera.
,,Tak já jdu."ozvalo se zpoza dveří, které se následně otevřely a v nich stál Liam, kterému kluci koukali přes rameno.
,,Ahoj."zasmála jsem se.
,,Čau, my jsme jen nevěděli-"Harry Liamovi skočil do řeči, a ten ho pohledem málem zavraždil.
,,Prostě jsme nevěděli, jestli tady něco neděláte."
,,Seš blbej."zakroutila jsem se zasmáním hlavou.
,,No nic, vypadá to, že si to tady užíváte, tak mi půjdeme."ozval se opět Liam a společně s klukama vycouval z rámu dveří.
,,My za váma kdyžtak pak přijdeme."křikla jsem ještě za nima.

Ještě chvilku jsme s Niallem trávili koukáním se na film, než jsem ho donutila se zvednout a jít za klukama.Ne, že by mi jeho přítomnost vadila, stěžovat jsem si v žádném případě nemohla, ale kluky jsem už taky chtěla vidět.

,,Hej, Louisi, schovej to! Rychle!"uslyšela jsem Harryho hlas, když jsem otevírala dveře do obýváku.V následujícím momentu jsem uviděla kluky, sedící na pohovce, s trapnými a trošku nervózními úsměvy.Mezitím, co jsme si s Niallem sedali bylo ticho, nad námi se vznášel oblak trapnosti a nervozity a dokonce i Ni začal být jaksi nervózní.
,,Ehm, takže co přede mnou skrýváte?"zeptala jsem se.
,,Nic, nic neschováváme, opravdu."přispěchal jako první s odpovědí Liam.
,,Jo, tak to mě akorát utvrdilo v tom, že něco jo."založila jsem si ruce na prsou.,,Bože tak to vykopte."vyzvala jsem je.Oni se po sobě dívali, jako by chtěli v tom tichu přijít na to, na co ti ostatní myslí.
,,Ash, hele ty se na nás budeš nejspíš zlobit, ale..."začal Niall.
,,Ale?"taky jsem začínala být nervózní, hlavně díky tomu, že řekl, že se nejspíš budu zlobit.
,,Prostě tohle."Louis odněkud vytáhl dva malé kousky papíru a položil je na stůl před námi.Detailněji jsem se na papírky podívala a zjistila, že jsou to dvě vystřižená písmena, stejná jako bývají na vzkazech.
,,Co to má být?"vzhlédla jsem směrem k nim.,,To jste si mysleli, že se budu zlobit kvůli dvěma písmenům?"
,,No to právě ne."řekl Harry, který si teď pohrával s lemem trička.
,,Spíš jde o to, jak jsme je získali."dokončil to Niall.
,,Poslouchám."pomalu jsem přikývla.Kluci se po sobě ještě jednou koukli, než Liam promluvil.
,,Víš jak jsi nám včera večer říkala, že jste zapomněli prohledat koš v koupelně a ještě k tomu dodala, že nic nemáme zkoušet?No tak se to úplně nepovedlo."
,,Neudělali jste to, co si myslím, že jste udělali, že ne?"zalapala jsem po dechu.
,,Nevím, co si myslíš, ale asi jo."přikývl spokojeně Louis.
,,Opravdu jste se vloupali do pokoje Caitlin a opravdu se hrabali v koši?"mluvila jsem pomalu, snažila se aby to znělo úplně normálně, ale jak si sami mysleli, byla jsem naštvaná.Sami věděli, že je to nebezpečný se už podruhé vloupat do cizího pokoje.Ale oni to i přes to udělali.I když jsem jim řekla, že to dělat nemají.
,,Ash omlouváme se, ale podařilo se nám tam najít ta písmena.Nebudeš tomu věřit, ale byly přesně v tom koši, který jsme  neprohledali.A není to to jediný, co jsme našli.Na jedné skříňce, úplně nahoře, kam není skoro vidět ležely nůžky, jako by je chtěl někdo schovat a ještě k tomu to bylo přímo nad tím košem."začal s vysvětlováním Harry.
,,Přesně a to nám připadalo podezřelý, tak jsme se rozhodli to tam ještě trochu prohledat, koneckonců jsme měli-"navázal na něj Louis, ale já ho přerušila.
,,Já jen nechápu proč jste to udělali?Víte, kolik jste toho riskovali?Kdyby to někdo zjistil...Ani nechci myslet na to, co by se stalo.Já vám navíc řekla, že nic zkoušet nemáte a věřila jsem vám, že nic ani neuděláte.Nebudu lhát, když řeknu, že jste mě fakt naštvali.Ani jste mi nic neřekli."soptila jsem ze sebe a nepřemýšlela o slovech, která Harry s Louisem řekli.Jediné, co jsem vnímala bylo to, že to udělali a ještě k tomu mi o tom nic neřekli.
,,Ash, chápeme, že seš naštvaná.Ale prosím poslouchej nás.Chtěli jsme ti pomoct.A vyšlo to."chytil mě za ruku Niall.Nevěděla jsem co na to říct.Měl pravdu.Opravdu mi chtěli pomoct, měla bych je vyslechnout i přes to, že nejsem vůbec nadšená z toho, co udělali.
,,Omlouvám se...já jen, dneska mi moc nepřidává to, že už naštvaná jsem."omluvila jsem se.
,,To nic.Takže to vezmeme od začátku?"zeptal se Liam, já přikývla a kluci začali vyprávět.