LYŽÁK (1D)

19. Potlesk

Už jenom to, že jsem ráno zaspala jsem brala jako znamení, že dnešek opravdu dobrý nebude.Pak se k tomu přidalo málem ukopnutí palce a spadnutí mobilu, kterému se naštěstí nic nestalo a bylo jasné, že to jako znamení brát mám.

,,Tak jdeme, ne?"vyrušil mě z přemýšlení nad novým textem Bethin hlas.
,,Jo, jdeme."souhlasila jsem.
,,To bude skvělý.Můžeme zajít na kafe."napadlo El po zamčení našeho pokoje.
,,A kam se vlastně jede?"zeptala jsem se znuděně a už si připravovala sluchátka.
,,Zase do nějakého města...Prý za kulturou, jako bychom snad nějakou vidět potřebovali.Vždyť muzea a kostely máme i v Londýně."z hlasu Beth jsem poznala, že by mnohem radši šla do nějakého klubu, než do muzea.Já sice muzea taky moc nemusím, ale přežít se to dá, jsou mnohem nudnější věci.

U autobusu jsem zjistila, že už je normálně otevřený a my můžeme dovnitř, což už holky samozřejmě díky prvnímu výletu věděly, a tak jsme se jen venku u učitelek nahlásily a rozešly se dovnitř, já šla jako poslední.Bylo mi jasné, že dneska budu sedět sama, takže holky se rychle rozeběhly a hledaly si nějaké místo, zatímco já pomalu vystoupala po schůdcích nahoru a začala se rozhlížet, kde je volné místo.Autobus už byl skoro plný a jakmile mě ostatní uviděli, začali tleskat, pískat a bůhví co všechno.Absolutně jsem nevěděla, co to má znamenat a tak jsem si hleděla svého a šla hledat volné místo.

,,Je tady volno?"zeptala jsem se Dylana vedle něhož nikdo neseděl.
,,Co?Jo, klidně si sedni."usmál se se sluchátky kolem krku, jak už je to jeho zvykem.Jelikož je to člověk, se kterým se občas nějaké to slůvko prohodit dá, rozhodla jsem se, že bych se ho mohla zeptat na ten potlesk, který ještě občasně autobusem zněl.
,,Nevíš proč tleskají?"
,,Ty jsi to neviděla, že?"nasadila jsem nechápavý výraz a on začal hledat mobil.
,,Co bych měla vidět?"zeptala jsem se nervózně, když začal v mobilu něco hledat.
,,Tohle."ukázal mi displej a já se v tu chvíli soustředila jen na to, abych nezapomněla dýchat.,,Myslím, že ti asi nemusím říkat, co to je."uchechtl se a já si od něj mobil převzala a koukala na fotku, která byla součástí nějakého článku a na které se s Niallem líbame.NE, NE, NE, NE!Tohle nemůže být pravda.Mobil jsem mu vrátila a popadla můj, po jehož displeji mi prsty začaly lítat kosmickou rychlostí.Hledala jsem, kde všude na internetu to je a k mému neštěstí to bylo skoro všude a nic jiného, než kdo je ta dívka líbající se s Niallem se snad ani neřešilo.

Ani jsem si nevšimla, že autobus už vyjel, takže jsem si do uší dala sluchátka, do kterých si pustila písničku Clouds a rozhodla se napsat Niallovi.Ještě, že jsem seděla v části, kde seděli spíš takoví ti odpadlíci, takže jsem se nebála toho, že by mi někdo jako Caitlin koukal přes rameno.

Já:Víš, jak Harry reagoval na tu fotku na internetu doprdele?Tak taková reakce by se teď taky hodila

Napsala jsem a zprávu odeslala.Niall už to stejně nejspíš věděl, ale i tak jsem čekala na jeho odpověď, která přišla skoro hned.

Niall<3 : Taky jsem to viděl a hrozně moc se ti omlouvám.Měla jsi pravdu, někdo v tom lese nejspíš byl a vyfotil nás, teď jdu zavolat managmentu, ale pochybuju, že se jim to podaří stáhnout, protože je to na internetu rozšířený už hodně.Opravdu se ti hrozně omlouvám <33

Já: Nemusíš se omlouvat, nevěděli jsme, že tam někdo je...měl by sis dávat větší pozor ty, o mně lidi nic neví :)

Niall<3: Jdu to nějak vyřešit, až dojedete tak mi napiš

Já: Jasně, napíšu <3

Pro sebe jsem se pousmála.Nevím, jestli měl o mě strach nebo něco takového, ale bylo hezké, že chtěl vědět až dojedeme.Ještě jsem projela pár článků, u pár se mi chtělo smát, protože opravdu nejsem jeho lektorka na snowboard na což by mě dost zajímalo, jak někdo mohl přijít.Vlastně nejhorší na tom všem je, že nevíme, kdo dal tu fotku do oběhu jako první.