LYŽÁK (1D)

30. Cover

,,Konečně jsem volná."rozhodila jsem rukama do prostoru při cestě ke skříňkám.,,Promiň."zachichotala jsem se, když moje levá ruka narazila do Dylana, jdoucího vedle mě.
,,V pohodě, taky jsem rád, že už bude konečně víkend.Mimochodem, co budeš dělat?"usmál se.
,,Řekněme, že moje plány jsou lehce nejisté, protože mi Niall včera řekl, že něco vymyslí a vezme mě na rande.Jenom nevím kdy a kam...Nevím vlastně vůbec nic, protože díky jeho práci se může všechno na poslední chvíli změnit.Takže je tady i možnost, že víkend strávím v romantické společnosti mé postele, notebooku a hrnku čaje."ušklíbla jsem se.,,Co ty?"shodila jsem batoh z ramene a položila ho na zem vedle mé skříňky, před kterou jsem momentálně stála.Dylan udělal to samé, akorát na protější straně, kde stála jeho skříňka.
,,Nejspíš se budu zlepšovat v mixování, dneska mi má přijít nový mixační pult."oči mu zářily, bylo vidět, že se těší.
,,Tak to si určitě užiješ."trošku jsem si povzdechla.
,,Neboj, vy s Niallem určitě někam vyrazíte.Nebo se minimálně uvidíte."povzbudivě se na mě usmál.
,,To doufám."pohled mi zabloudil k řetízku od Nialla, který pořád nosím na krku.

Domů jsem dojela docela rychle, nikde naštěstí nebyly žádné kolony, na které jsem už vlastně už docela zvyklá, protože prodrat se Londýnem odpoledne během všedního dne je občas trochu noční můra.Dneska jsem už neměla naštěstí nic na práci, takže jsem se rozhodla, že budu zpívat, zpěv mi už chyběl.Stoupla jsem si před mikrofon, pustila hudební podklad, jako první jsem si zvolila písničku Firework od Katy Perry, a začala zpívat.Prvně jsem byla trochu nejistá, ale pak už to šlo vpohodě.

Zpívala jsem asi hodinu, když se domem rozezněl zvonek, jako nějaký alarm.Stopla jsem tedy hudbu a neochotně se vydala po schodech dolů, abych mohla otevřít, jelikož jsem byla v celém domě sama, protože rodiče byli ještě v práci.Dopotácela jsem se až ke dveřím, vzala za kliku a dveře otevřela.Ve chvíli, kdy jsem uviděla, kdo za nimi stojí jsem nevěděla, co mám dělat dřív, protože jsem nemohla uvěřit, že je tady.

,,Nialle?"ani nevím, jestli jsem se někdy usmívala víc.Na nohách jsem měla jen ponožky, čehož si Niall všiml, takže udělal krok dovnitř a obejmul mě, abych nemusela do té zimy.
,,Ahoj lásko."oba jsme se usmívali jak blbí.
,,Co tady-jak?Co?Nemáš náhodou nahrávat?"užasle jsem se na něj podívala a konečně ho políbila.
,,Už jsem si myslel, že mi tu pusu nedáš."zasmál se.,,Jo a tohle je pro tebe."až teď jsem si všimla, že v ruce držel malou kytici složenou ze tří růží a nějakých okrasných listů a takových těch věcí, které se do kytic dávají, aby byly hezčí.Kytici jsem s úsměvem převzala a růže opatrně pohladila.
,,Je nádherná.Moc děkuju."dala jsem mu ještě jednu pusu.,,Teď mi, ale vysvětli, co tady děláš.A jak vůbec víš, kde bydlím?Nepamatuju si, že bych ti to říkala."objal mě kolem pasu a já svoje ruce spojila za jeho krkem.
,,Neříkala, ale mám své vlastní zdroje."lehce jsem se při myšlence, že mě například při cestě domů někdo sleduje, zamračila.,,No a nahrávání bylo naplánované do včerejška, jenom já ti řekl, že do dneška, abych tě mohl překvapit."
,,Ty jsi ten nejlepší přítel na světě...Tak pojď dovnitř, možná bychom mohli zavřít ty dveře."pokynula jsem rukou, aby mě následoval do chodby.
,,To asi jo."zasmál se.
,,Rodiče doma ještě nejsou, ale za nějakou hoďku dvě přijdou, takže sice nevím, jak dlouho máš v plánu tady být, ale nejspíš se s nimi setkáš."mezitím, co si sundával bundu a boty jsem ho informovala.
,,Budu tady tak dlouho, jak budeš chtít, zítra nic pracovního nemám."usmál se.
,,Tak jdeme do mého pokoje."vzala jsem ho za ruku a začala ho táhnout po schodech nahoru do mého pokoje.

,,Máš to tady hezký."začal pochodovat po mém pokoji a prohlížet si ho.,,To je hezký."ukázal na stěnu s fotkami.
,,Díky."plácla jsem sebou na postel.
,,Zpívala jsi?"kývl k mikrofonu.
,,Jo, zkoušela jsem."přikývla jsem.
,,Zazpíváš mi něco?"zaprosil a lehl si vedle mě.
,,Možná potom.Teď se mi nechce, jsem ráda, že jsi tady."usmála jsem se.,,Jen tak pro informaci, tohle mělo být to tvoje rande?"zasmála jsem se.
,,Ne, to teprve přijde."tajemně se usmál.
,,Takže už jsi to vymyslel?"
,,Jo, vymyslel."
,,No a řekneš mi co?"
,,Ne.Pak by to nebylo překvapení."zakroutil hlavou.
,,A aspoň kdy?"zkoušela jsem to dál.
,,Máš zítra čas?"
,,Celej víkend mám volnej, nevěděla jsem, kdy někam půjdeme."ušklíbla jsem se.
,,Promiň, musel jsem to vymyslet."
,,Nemusíš se omlouvat, chápu to."políbili jsme se.
,,Ty ho nosíš?"podíval se překvapeně na řetízek na mém krku.
,,Tak k čemu jinýmu by mi taky byl."zasmála jsem se.,,A taky mi něco připomíná... Don't forget where you belong."usmála jsem se.Chvilku bylo ticho, než Niall opět promluvil.
,,Zazpíváš mi už?"
,,Ne."
,,Prosím."udělal psí oči.Jak jsem tomu měla odolat?
,,No dobře."stoupla jsem si, Niall nasadil vítězný výraz a já došla k mikrofonu, kde jsem si pustila hudební podklad a začala zpívat písničku Diamonds od Rihanny.