9. Tajemství

584 27 0
                                    

,,C-Cože?"teď už se hlas třásl i jemu.
,,Slyšel jsi dobře."zašeptala jsem a než jsem se nadála, ocitla jsem se v Niallově objetí.Už jsem se ani nepokoušela zadržovat slzy.,,Stalo se to při autonehodě."
,,To je mi tak strašně moc líto."chvilku jsme stáli na místě, než jsme popošli do pokoje, kde jsme si sedli na zem a opřeli se o postel.
,,Máma tehdy jela pro ségru do školy a když ji vyzvedla a jely zpátky, silnice byla zledovatělá a ony se vybouraly.Někdo je viděl a zavolal záchranku.V nemocnici musela máma na hodně operací a nevypadalo to s ní dobře, ale nakonec se z toho dostala.Ségra už takový štěstí neměla.Nepodařilo se ji zachránit.Promiň, že tady brečím, jak malá holka, ale-"brečela jsem.Niall si mě k sobě přitáhl ještě blíž a dal mi ruku okolo ramen.
,,Brečíš oprávněně a já to chápu, takže se neomlouvej.Dneska nikam nepůjdu a zůstanu tady s tebou."
,,Ne Nialle, to ne.Ty jsi sem přijel na dovolenou a ne abys tady utěšoval nějakou bezvýznamnou holku."
,,Ale ty pro mě nejsi bezvýznamná.Já to jenom zajdu říct klukům a převlíknout se a pak přijdu.Zvládneš to tady?"
,,Jasně, že jo...Jo a Nialle?"začal se zvedat.
,,Ano?"
,,Neříkej to klukům prosím.Prostě jim řekni, že mi není dobře.Nikdo kromě rodiny, jedné holky a teď tebe to neví."
,,Jasně.Chápu, že to pro tebe není lehký."smutně se na mě usmál a poté odešel.Za chvilku se ozvalo opět zaklepání a já mu šla otevřít.
,,Jsem tady.A vzal jsem s sebou kytaru."ukázal na kytaru v jeho ruce a já ho pustila dovnitř.Už na sobě neměl oblečení na snowboard, nýbrž tričko a tepláky.Opět jsme si sedli před postel o kterou jsme se opřeli a já vzala do ruky mobil a našla v něm to, co jsem hledala.
,,Tohle je jedna z mála fotek s ní, které v mobilu mám.Když umřela bylo jí devět a mně jedenáct.Jmenovala se Avery."popotáhla jsem a fotku Niallovi ukázala.Byla pořízena pár měsíců, než se to stalo, obě se na ní usmívaly a v rukou držely plastové mikrofony.Niall si ode mě mobil převzal a na fotku se díval.Viděla jsem, že měl také skelné oči.,,Potom co umřela to pro mě bylo těžký.Pár dní jsem mohla zůstat doma, ale pak už jsem musela jít do školy.Pořád jsem tam brečela.Moje tehdejší kamarádka Kelly mě prvně utěšovala, ale po pár dnech na mě vyjela, co furt brečím, že to moc prožívám.Neměla sourozence a tak to nechápala.Společně jsme byly ve třídě v takové té populární skupince holek, ale ony mě po tomhle odkoply.Já teda byla ten postradatelný článek, ale i tak.Pak to začalo být pro mě ještě těžší.Přišla jsem o sestru i nejlepší kamarádku."vyprávěla jsem dál, i když jsem se občas musela zastavit a zhluboka nadechnout.
,,Jsi neskutečně silná.Že jsi dokázala tohle všechno zvládnout."Niall mi vrátil mobil a po tváři mu také stékala slza.,,Nedokážu si představit, že bych přišel o bráchu."přitáhl si mě blíž.
,,Víš i kvůli tomuhle jsem na tenhle debilní lyžák jet nechtěla.Nemůžu teď jít na hřbitov zapálit svíčku a říct jí, jak moc mi chybí.Jak moc bych chtěla, aby tady byla se mnou."moje oči vyhledaly ty jeho.Svou rukou mi setřel slzy a následně ji nechal na mé tváři.Zakoukala jsem se do jeho očí.Byl v nich vidět smutek.Koukali jsme si do očí a nikdo nic neříkal.Po chvilce se ke mně začal nepatrně naklánět a já udělala to samé.Netušila jsem co dělám, můj mozek na mě křičel nedělej to a přestaň a srdce mi bilo jako zplašené.Naše rty se o sebe maličko otřely a já ucítila skvělý pocit.Niall nejspíš čekal, že se odtáhnu, ale když jsem tak neučinila spojil naše rty, teď už pořádně.Pomalu začal rty pohybovat a já začala spolupracovat.Byl to pomalý polibek, trochu smutný, ale i přes to skvělý.Naše rty do sebe dokonale zapadaly, jako by pro sebe byly dělané.

Po chvilce jsem se odtáhla, jednak kvůli nedostatku vzduchu a jednak kvůli tomu, že jsem nechápala, co se tady právě teď stalo.Oba jsme na sebe koukali, jakoby bychom v tom druhém chtěli něco vyčíst, než jsem svůj pohled sklopila ke špičkám mých nohou.Došlo mi, co se teď událo a musela se i přes slzy trošku pousmát.

,,Ta písnička, kterou jsem vám tehdy zpívala mi ji připomíná...dokázal bys ji zahrát?"kývla jsem směrem ke kytaře.
,,Říkal jsem si, že jsi za tím musela něco vidět...jo, myslím, že bych to zvládl.Budeš zpívat?"vzal do ruky kytaru.
,,Jo.Bude to pro ni."znovu jsem si utřela slzy z tváří.Bože, já teď musím vypadat příšerně.Niall začal hrát a já si hlavu položila na jeho rameno.Zahrál předehru a pak už jsem začala zpívat.

LYŽÁK (1D)Kde žijí příběhy. Začni objevovat