LYŽÁK (1D)

20. Štve mě to

Z autobusu jsem vystoupila mezi posledními opozdilci, abych se vyhla nové vlně posměchu a tleskání od mých spolužáků.Výtahem jsem dojela do našeho patra, došla do pokoje a zavřela za sebou dveře.Měla jsem v plánu se co nejrychleji převléct a zase vypadnout, tentokrát ke klukům, na které jsem se už neskutečně moc těšila.

,,Ash, tak povídej!"hned jak mě po příchodu do pokoje Beth uviděla vypískla.
,,Co mám povídat?"nechápala jsem, místo nějaké obsáhlejší odpovědi jsem jen popadla tepláky a mikinu, kterou nosím převážně na hotelu a namířila si to ke koupelně.
,,No přece tohle."přidala se k Beth i El, díky kterým jsem se v koupelně očividně zavřít nemohla, protože kdybych se pokusila zavřít, smetla bych je dveřmi.El v ruce svírala mobil a na něm fotku mě s Niallem.Ignorovala jsem je, trochu odstrčila a pak se v koupelně konečně zamčela.

,,Ash, no tak, mluv."hned jak jsem vyšla z koupelny už převlečená a odlíčená na mě začala mluvit El a tvářila se asi jako dítě, kterému slíbíte bonbón i přesto, že je jen jeden.Pevně jsem stiskla zuby, abych na ně nezačala řvát, protože už jenom samotné články na internetu mě dost štvaly a holky mému naštvání momentálně daly úplně jiný level.Prošla jsem kolem nich a i přesto, že mě následovaly jsem nějaké věci, které jsem měla s sebou ve městě uklidila a s mobilem v ruce se vydala ke dveřím do pokoje i když mi byly pořád v patách.
,,Co sakra chcete slyšet?To, že na netu lítá fotka, na které se líbám s klukem, kterýho miluju, ale on to neví a shodou okolností je to i slavný zpěvák?Nebo to, jak mě to celý neskutečně štve, jak mě štvete vy, protože na mě pořád dotíráte?Budtě už radši zticha."nevydržela jsem to a došla ke dveřím.,,Doprdele, tohle jsem říct nechtěla."zamumlala jsem, když mi došlo, že jsem jim řekla, co k Niallovi cítím a ještě tak nahlas, že to musel slyšet celej hotel.Zabouchla jsem za sebou dveře, zatímco holky stály v pokoji jako opařené.,,Sakra."bouchla jsem naštvaně do zdi pěstí.Ani jsem si nevšimla, že se mi po tvářích koulí slzy.Měla jsem chuť něco rozbít, jak moc mě tohle štvalo.Jak moc mě štval ten člověk, který mi tohle všechno dělá, protože nemůže být náhoda, aby jeden člověk psal vzkazy a někdo jiný nás fotil.Za tím vším musí být jeden, nebo maximálně dva, ale pořád to budou určitě ty stejné osoby.

Na chodbě jsem chvilku stála, než mi došlo, že jdu za klukama, takže jsem se sebrala, řekla si, že to bude vpohodě, vydechla a rozešla se směrem k výtahu.

,,Ať s tím už jdou někam."zamumlala jsem naštvaně když jsem ze zdi vedle výtahu strhla papír se vzkazem, na kterém stálo, že jsem děvka a zlatokopka.Zuřivě jsem papír zmačkala a nejprve ho chtěla zahodit, ale pak mi došlo, že každý vzkaz se jako důkaz hodí, takže jsem ho schovala do kapsy u tepláků.

Netrvalo to dlouho než výtah přijel, já nastoupila a vyjela až do patra kluků, kde jsem došla k jejich pokoji a zaklepala.Ještě předtím, než kdokoliv stihl otevřít jsem si otřela rukou zbytky slz.Sotva jsem ruku spustila dolů, dveře se otevřely a z nich vyloukla blonďatá hlava.

,,Ahoj."usmál se na mě.
,,Ahoj, ráda tě vidím."rovnou jsem mu skočila kolem krku.
,,Co se děje?"zavřel za námi dveře a aniž by se odtáhl ustaraně se zeptal.
,,Nic, co by se mělo dít?"
,,Seš smutná, máš zarudlý oči, jako bys brečela.Myslel jsem, že sis ten výlet nakonec užila."konejšivě mě hladil po zádech.
,,Já jen...prostě mě to všechno štve.Všechny ty vzkazy, jak se mi dneska v autobuse smáli a tleskali za tu fotku, vzkaz, že jsem děvka a zlatokopka a nakonec jsem začala řvát na holky něco, co jsem nechtěla, aby věděly."zakroutila jsem hlavou a divila se, že jsem kupodivu nezačala brečet.
,,Neplakej, chceš mi o tom říct?"
,,Já nebrečím."lehce jsem se usmála.,,A řeknu ti to, ale kdyby ti to nevadilo, tak potom...Teď jsem na to moc naštvaná, ještě bych si ten vztek na tobě vylila."
,,Tak jdeme něco dělat."chytl mě za ruku a někam mě táhl.
,,A co?"zajímala jsem se.
,,Říkal jsem si, že bychom si mohli pustit nějaký film nebo seriál, pokud bys chtěla."
,,Jo, to bude dobrý...Kde jsou kluci?"podívala jsem se po obýváku, kde nikdo nebyl.Kluci většinou jinde nebývají, takže mi to přišlo divné.
,,Šli do posilovny, prý tady nějaká je."dál mě někam táhl, poznala jsem, že nejspíš k němu do pokoje.
,,A jak to, že jsi nešel s nima?"zvedla jsem jedno obočí a dělala překvapenou.
,,Já to přece nepotřebuju."ušklíbl se.
,,Tím bych si nebyla tak jistá."taky jsem se ušklíbla.
,,Tak ty mi nevěříš?"
,,Hm...ne!"zasmála jsem se, načež mě vzal do náručí a jakmile jsme se objevili v pokoji, ocitla jsem se v jeho posteli.
,,Teď přemýšlím nad tím, co s tebou udělám.Mohl bych tě zase vzít a hodit z toho okna nebo možná zlechtat."lehl si nade mě a zatímco já se pořád smála, on nasadil přemýšlivý výraz, ale bylo vidět, jak mu cukaly koutky a nakonec se začal taky smát.
,,Ale na to, abys mě vyhodil seš moc mírumilovnej a na zlechtání jsem zase já moc hodná."podotkla jsem.
,,S tím prvním souhlasím, ale u toho druhýho si nejsem jistej."
,,Tak tohle mě teda velice urazilo, ale teď se už jdeme na něco dívat."trošku jsem se na posteli šoupla, aby měl taky místo a dělala uraženou.
,,Snad by ses na mě nenaštvala kvůli něčemu takovému."
,,To teda naštvala."odsekla jsem a čekala, co udělá.Niall se sklonil a dal mi pusu, po čemž jsem začala spolupracovat.,,Tak teď jsi to odčinil."uculila jsem se poté co se odtáhl.

,,Co jste vlastně dneska s klukama dělali?"zeptala jsem se po nějaké době dívání se na film.Leželi jsme v posteli, já měla hlavu položenou na jeho hrudi a on měl ruku danou kolem mých ramen.
,,Vlastně skoro nic, ráno jsme se pokoušeli dostat dolů tu fotku, což se bohužel nepovedlo a odpoledne šli jezdit.Ty?"
,,Tak to já to měla trochu obsáhlejší.Hned jak jsem vlezla do autobusu lidi začali tleskat kvůli tý fotce, pak pouštěli Better Than Words a tvoje sólo, při čemž ukazovali na mě-"
,,Best I ever had, hips don't lie, you make me wanna...sss, one more night."zazpíval a přitom na mě laškovně mrkl.
,,Nech toho."bouchla jsem ho do ramene.,,Já se ti tady snažím říct moji dnešní story a ty mě takhle přerušuješ."
,,Ale musíš uznat, že ta písnička je dobrá."
,,Není špatná, ale teď budu pokračovat, jestli můžu.Takže jsme byli v autobuse, dojeli do města, kde jsme šli do muzea, tam jsem se začala bavit s Dylenem, prošli jsme město a pak měli rozchod.Já šla do kavárny, kde jsem si volala s tebou a pak už byla jen zpáteční cesta, kterou jsme celou s Dylenem prokecali."
,,Počkej, a ten Dylan..."nasadil zase ten zvláštní tón.
,,Je to normální kamarád."ubezpečila jsem ho.
,,Jo, no já jenom nechci, aby ti něco udělal."usmál se.
,,Neboj se, dám si pozor...Každopádně zase jsi mě přerušil.Když jsme sem dojeli, na pokoji jsem začala křičet na holky, protože na mě dotíraly s tou fotkou a když jsem šla sem, našla jsem vzkaz.Sám víš, co na něm bylo."
,,Nedivím se, že seš z toho smutná."
,,Hlavně naštvaná."povzdechla jsem si.
,,Zvládneme to.Přijdeme na to, kdo se za tím vším skrývá a třeba z něj díky těm fotkám vytáhneme i nějaké peníze."
,,Nepotřebuju z nikoho tahat prachy, jen bych se té osoby chtěla zeptat, proč to všechno dělá.Obzvlášť, pokud je to Caitlin.Vždyť je nejpopulárnější holkou na škole, peněz její rodina taky nemá málo a kamarády taky má."
,,Však mi to odhalíme, neboj se."ve znamení podpory mi trochu stiskl rameno.

,,Dojdu si pro něco k pití, chceš taky něco?"zeptal se po chvilce sledování filmu.
,,To bys byl hodnej."vděčně jsem se na něj usmála a hlavu položila na polštář, aby mohl vstát.
,,Dobře, tak zachvilku jsem zpátky."Niall odešel z pokoje a mně začala být zima.Nohy jsem už přikryté měla, takže jsem jen deku vytáhla nahoru, pořádně se do ní zabalila a dívala se film běžící na Niallově notebooku.

Ni byl už nějakou dobu pryč, až mi to bylo podezřelý.Ještě chvilku jsem byla v pokoji sama, než mi přišlo, že slyším nějaký zvuk a tak jsem pohled odlepila od obrazovky a koukla se ke dveřím.

,,Ty si mě fotíš?"zeptala jsem se nechápavě, když jsem uviděla Nialla s mobilem namířeným na mě.
,,Jo.Seš hrozně roztomilá, jak seš zachumlaná v té dece."přikývl, a do rukou vzal dva hrnečky s čímsi.Došel až k posteli a jeden z nich mi podal.
,,Horká čokoláda?"zablýsklo se mi v očích a s úsměvem na rtech jsem se podívala na Nialla.
,,Přesně."přikývl a společně se svým hrnkem si zalezl zpátky ke mně.Upila jsem ze svého hrníčku.Tak dobrou horkou čokoládu jsem už dlouho nepila.,,Chutná ti?"zeptal se mě.
,,Je skvělá!Dokonce jsi tím vykompenzoval i to, jak sis mě vyfotil."
,,Tak víš co?Uděláme tohle.Aby ses nezlobila, že tě fotím na tajňačku."popadl z nočního stolku můj mobil a rychle nás vyfotil...No, rychle úplně ne, nakonec jsme se vyfotili ještě několikrát.Moje nejoblíbenější z těch všech fotek byla asi ta, kdy mu dávám pusu na tvář.Možná bych si ji mohla dát na tapetu.

,,Je ti zima?"odložili jsme svoje hrníčky a já zase kompletně zalezla pod deku.
,,Trochu."přikývla jsem.Nato si mě Niall přitáhl ještě blíž k sobě a mně bylo hned líp.

,,Hola hej, kde jste kdo?"ozval se po půl hodině z obýváku hlas, konkrétněji Louisův hlas.
,,No tak ti nám tady ještě chyběli."zasmáli jsme se společně s Niallem.Nevím, jestli se mi to zdálo, ale Niall narozdíl ode mě trochu nervózně.

Hola hej, musím říct, že tady ta kapitola pro mě byla boj.I tak doufám, že se dala aspoň trošku číst

Caroline <3