LYŽÁK (1D)

16. Mise

,,Mám to."řekla jsem s úsměvem poté, co jsem došla ke klukům do jejich úkrytu.
,,Už jsem si říkal, co tam tak dlouho děláš."přikročil ke mně Niall a zabalil mě do obětí.
,,Řekněme, že trvalo, než jsem se dostala do té koupelny."usmála jsem se.Ulevilo se mi, že už to mám za sebou, ale zároveň teď teprve přijde na řadu to těžší a horší.
,,No tak zaprvé my všichni jsme si říkali, kde seš a za druhé se prosím doobjímejte, protože by bylo fajn, kdybychom tady dlouho nestáli a šli do akce."přerušil nás Harry lehce otráveně.
,,Dobře, takže kdo tady zůstává?"odtáhla jsem se od Nialla.
,,Já tady zůstanu."řekl Liam a já přikývla.
,,Já s tebou."přišla se Louis.Oni dva zůstanou venku, protože všech pět by se nás na tom pokoji akorát tak motalo a navíc budou kontrolovat, jestli někdo třeba nejde.
,,Dobrý, tak jdeme na to."nadechla jsem se.
,,Ještě počkejte!"zastavil nás Louis a začal něco hledat v mikině.,,Tady."vyndal tři páry žlutých gumových rukavic.
,,To si děláš srandu, na co rukavice?My se nejdeme hrabat v odpadu, teda doufám."nevěřícně jsem přeskakovala pohledem z Louise na rukavice a zpátky.
,,Ash, Ash, copak ty jsi neviděla žádný film o agentech?Ty rukavice jsou proti otiskům prstů.Jakože aby nebyly tam, kam sáhnete."každému z nás, mně, Niallovi i Harrymu podal jeden pár rukavic.
,,Pochybuju, že by někdo někde hledal otisky."hodil na Louise trochu otrávený výraz Liam a já s klukama jsme si začali rukavice natahovat na ruce.
,,Takže teď jsme podle tebe už připraveni?"zvedl jedno obočí Harry.
,,Jo.Tak šťastnou misi."zasalutoval nám Louis a já se rozesmála, stejně jako ostatní.
,,Máte bejt potichu jako špioni a ne se tady smát."uvolnil svůj postoj Loui, ale nakonec to nevydržel a taky se rozesmál.
,,Tak my teda jdeme."řekl Niall a ještě s Harrym jsme se rozešli k pokoji.
,,Tohle co právě jdeme udělat je šílený."neodpustila jsem si poznámku.
,,Ale ty se aspoň přestaneš trápit."podíval se na mě Niall soucitný výrazem.
,,Na, tady máš tu kartu."vytáhla jsem z kapsy kartu od pokoje a podala ji Niallovi.
,,Lidi, rozdělíme se nějak ne?Ať to jde co nejrychleji."navrhl Harry.
,,Jo, to je dobrej nápad.Já půjdu do koupelny najít tu rtěnku, vy byste ji nenašli."souhlasila jsem.,,Můžete si vzít zbytek."došli jsme k pokoji, Liam nám z konce chodby dal znamení, že nikdo nejde a Niall odemčel.
,,Jdeme na to!"řekl potichu Harry a všichni jsme si těsně před tím, než jsme do pokoje vešli, plácli.

Zamířila jsem hned do koupelny a kluci do pokoje.Rozsvítila jsem světlo a začala hledat taštičku s líčidly, kterou jsem našla hned.Byla úplně napěchovaná, ale já se tomu upřímně vůbec nedivila.Spíš to byla taška díky tomu, kolik toho tak bylo.

,,Tak jo, hledám červenou rtěnku, která je nahoře zploštělá."zašeptala jsem pro sebe a v rukavicích začala prohrabávat tašku.Bylo mi jasné, že nemůže být někde dole, nýbrž spíš nahoře a tak jsem se opatrně prohrabávala líčidly.Ruce se mi klepaly a já si potichu zpívala pro uklidnění písničku Night Changes.Makeup, řasenky, linky, všechno jsem dávala na stranu, než jsem našla to, co jsem hledala.Červenou rtěnku.Třesoucími se prsty jsem ji opatrně otevřela a podívala se na ni.K mé smůle byla sice červená, ale byla o dost světlejší než ta, kterou jsou vzkazy psané a ještě k tomu na ní nebyly známky toho, že by s ní někdo psal.Vrátila jsem ji na své místo a hledala dál.Vteřiny ubíhaly až moc děsivou rychlostí a já pořád hledala.Možná tady vůbec nebude a my jsme tu zbytečně.

Probírala jsem se těmi kily malovátek, které bych nevypotřebovala za dva, možná ani za tři roky, když mi do ruky vklouzla rtěnka ve stříbrném obalu.Otevřela jsem ji a nemohla uvěřit vlastním očím, že jsem jí našla, jelikož měla přesně stejný odstín jako ta na vzkazech a ještě k tomu byla trochu zničená tím, jak se s ní psalo.Co nejrychleji jsem za sebou zametla všechny stopy a vyšla z koupelny.

,,Našla jsem to!"vběhla jsem radostně za klukama do pokoje a hned při prvním pohledu jsem chytila záchvat smíchu.Byl tak velký, že jsem snad musela znít jako hroch, až mi z toho bylo trapně.Harry dřepěl na zemi a prohraboval se košem, zatímco Niall prohledával stůl.
,,Nekoukej tak na mě, prohledat se musí všechno."pokrčil rameny Harry a vrátil se ke svému zaujetí odpadkovým košem, kterým bych se prohraboval vůbec nechtěla.Došla jsem k Niallovi a ukázala mu rtěnku.Ten ani na nic nečekal a obejmul mě.
,,Mám z toho radost."usmál se na mě, když se ode mě odtáhl, ale jen trošičku, aby mi mohl dát pusu na tvář.
,,To já taky."uculila jsem se a zakoukala se do jeho očí.Trošku jsem se uchechtla a chtěla mu dát pusu, ale když už byly naše rty skoro u sebe, vyrušil nás Harry.
,,Lidi já taky, ale jinak vás asi zklamu, protože tady nic není.Žádný odstřižky, prostě nic."otočil se na nás od koše.Povzdechla jsem si.
,,A dívali jste se všude?"zeptala jsem se s mírnou nadějí v hlase, i přesto že jsem věděla, že odpověď na moji otázku bude nejspíš záporná.
,,Dívali."Niall se na mě podíval očima, ve kterých jsem viděla smutek.
,,Takže myslíte, že by to mohlo-"začala jsem, ale v tu chvíli stuhla, protože se pokojem rozeznělo klepání o vstupní dveře.Jako na povel mi začalo bušit srdce neskutečnou rychlostí a já už viděla, jak nás tady někdo najde.Rozklepaly se mi kolena a jen jsem se dívala po klucích s jasnou otázkou v očích.Co budeme dělat?
,,Doprdele."ozval se potichu Harry maskující ještě odpadkový koš aby nebylo poznat, že se v něm hrabal.
,,Není zamčeno, že?"zašeptala jsem.
,,Není.Sakra, možná bychom se měli někam schovat."navrhl Niall.
,,Asi jo, jediný místo kam bychom se vlezli všichni je, ale koupelna."napadlo mě.
,,Jdeme tam."přikývl Harry a my se po špičkách nejtiššeji, asi tak jako když si v noci jdete do lednice pro jídlo a nechcete, aby vás máma přistihla, vydali do koupelny.Už po pár krocích člověk za dveřmi, ale opět zaťukal a já málem spadla, jak moc jsem se lekla.Museli jsme se na chvilku zastavit, jen pro jistotu.Pak jsme se opět rozešli a tentokrát už konečně došli do koupelny, kde jsme se zamčeli.
,,Neměli nám náhodou dát Liam s Louisem dát vědět, kdyby někdo šel?"vychrlila jsem ze sebe šeptem.
,,Měli, takže je uškrtíme, nebo je upečeme?"Niall se se smíchem posadil na zem a já vedle něho.Harry stál u dveří, na kterých byl natisklý a poslouchal, jestli někdo opět naklepe.Mezitím, co jsme tam byli jsem propalovala pohledem rtěnku, kterou jsem držela v ruce a v hlavě mi kolovaly myšlenky typu, co se stane, když nás tady někdo najde, nebo jak to vysvětlíme.
,,Pšš, bude to vpohodě, nemysli hned na to nejhorší."přitáhl si mě Niall k sobě a já mu položila hlavu na rameno.Jeho přítomnost mě uklidňovala, takže jsem se za chvilku skoro úplně zklidnila.
,,Já vím, jenomže si prostě nemůžu pomoct."povzdechla jsem si.
,,Vypadá to, že tam už nikdo není."ohlédl se na nás Harry.
,,Zkusím napsat Liamovi, jestli tam někdo je nebo ne."Niall vytáhl z kapsy u kalhot mobil a napsal krátkou zprávu Liamovi.Hned poté mi ruku dal zpět kolem ramen.Asi tak za minutu mu cinkl mobil oznamující novou zprávu a on popadl mobil a zprávu nám nahlas přečetl.
,,Ne, nikdo tam není, píše."odvrátil zrak od mobilu a podíval se na mě a pak na Harryho.
,,Já bych už šel zpátky, tady už nic nenajdeme a zdržovat se dlouho tady asi taky úplně nemusíme."řekl Harry už trošku hlasitěji.
,,Jo, myslím že můžeme jít."trochu smutně jsem kývla a vstala.Dopředu jsem samozřejmě věděla, že tady nemusíme najít vůbec nic a už jen to, že máme aspoň tu rtěnku je úspěch, ale i tak jsem si uvnitř asi trochu naivně myslela, že bychom tady našli všechno a celý to odhalili.Harry odemčel dveře a my vyšli ven.
,,Máte někdo tu kartu?"zeptala jsem se a hned poté ji beze slov odněkud vytáhl Niall.
,,Super, tak vypadneme."usmála jsem se, protože jsme tuhle misi, když to tak řeknu zvládli a mně se ulevilo.Niall otevřel dveře a když jsme vyšli, zamčel je a kartu mi vrátil.

,,Máte to?"vykoukl zpoza úkrytu Liam, poté, co jsme k nim došli.
,,Jo, nebo teda jednu z těch věcí."přikývla jsem a ukázala mu a Louisovi rtěnku.
,,No tak to je skvělý."radostně poskočil Louis a my s klukama jsme si začali sundávat rukavice.
,,Za to vy jste jaksi neuspěli."zvedla jsem jedno obočí a založila si ruce na prsou.Oni na nás jen nechápavě koukali.,,No co mělo znamenat to, jak někdo na ten pokoj klepal."pokračovala jsem.
,,Tak to nevíme, hned jsme si říkali, proč nám Niall píše.Louis tady málem shodil kytku."Liam kývl k jedné velké kytce v ještě větším šedém květináči.

U kytek jsme ještě chvilku stáli a probírali to, co se dneska událo, než jsme se rozhodli, že už půjdeme ke klukům na pokoj a nejspíš spát.

,,Tak já se vyspím tady na pohovce."plácla jsem sebou po zádech na pohovku.
,,To v žádným případě, budeš spát v posteli."nesouhlasil Niall.
,,Jo a v jaký prosimtě?"zasmála jsem se a trochu zaklonila hlavu, abych na něj viděla, jelikož byl za mnou.
,,V mojí."usmál se na mě.
,,Jakože bychom spali spolu v jedný posteli?"opět jsem se zasmála, i přesto, že by mi to vůbec nevadilo, spíš naopak.
,,Copak se ho štítíš?"ušklíbl se Harry.
,,Nezapomeň na to, že už jste jednou v jedný posteli stejně spali."přidal se Louis.
,,Tak počkat.Ne neštítím se ho"usmála jsem se na Nialla a přitom jsem zrudla.,,a to, že jsme spolu spali v jedný posteli jsem zjistila až ráno."
,,No to nevadí, stejně budeš spát se mnou."ušklíbl se Ni.
,,Tak na tý pohovce budu radši spát já."ozval se Liam.
,,Tak to už je na tobě, ale já teď zalezu do koupelny, pokud to nebude vadit."zvedla jsem se a pobrala si věci, které budu potřebovat.
,,Klidně běž."usmál se na mě Niall a já se tedy do koupelny rozešla.

,,Co kdybys někdy přišla a koukli bychom se spolu na film nebo něco?"zeptal se mě Niall, když si vedle mě lehl do postele.Liam se nakonec opravdu rozhodl, že přespí na pohovce, takže jsme byli v pokoji, který ozařovalo jen světlo z lampičky, jen my dva.
,,To by bylo skvělý."usmála jsem se.
,,Nebo bychom se mohli jít někam projít."
,,Klidně."v pokoji se rozhostilo ticho.,,Co na mě pořád koukáš?"uchechtla jsem se po chvilce.
,,Jenom přemýšlím nad tím jak krásná seš."pohladil mě po tváři a já se opět začala červenat.
,,Vždyť nejsem namalovaná ani nic a mám na sobě pyžamo."
,,Však jo.Já tě přece ani neviděl nějak moc namalovanou a upřímně si myslím, že takhle ti to sluší i víc."řekl a já zívla, protože jsem po dnešku byla opravdu unavená.,,Myslím, že jdeme spát."zasmál se.
,,Taky myslím."zhasl lampičku a poté mi věnoval ještě malý polibek.
,,Dobrou princezno."
,,Dobrou noc."usmála jsem se do tmy, i když si myslím, že on to stejně viděl.

Ahojky všichni, s tady tou kapitolkou nejsem zrovna nejvíc spokojená, ale tak snad to není nějak moc velká katastrofa, protože mám pocit, že bych to stejně líp nenapsala.Každopádně co si myslíte o misi, kterou Ash a spol podnikli?

Caroline <3