LYŽÁK (1D)

27. Zpátky do Londýna

Otevřela jsem oči a vedle sebe uviděla usmívajícího Nialla.Na takové vstávání bych si dokázala zvyknout.Měl lehce rozcuchané vlasy a oči mu zářily jako vždy.

,,Dobré ráno, lásko."usmál se a odhrnul mi jeden pramen vlasů, který mi spadnul do obličeje.
,,Dobré.Kolik je hodin?"usmála jsem se na něj.
,,Myslím, že půl desáté."řekl s naprostým klidem.
,,Tolik?Nialle já nestíhám.Měl jsi mě vzbudit."vystřelila jsem do sedu.
,,Klid, stíháš úplně vpohodě.A nechtěl jsem tě budit, protože jsi spánek potřebovala a ještě k tomu jsi byla hrozně roztomilá."opatrně mě zase položil.
,,Ale to nemění nic na věci, že bych teda už měla jít."smutně jsem se na něj koukla.
,,Nebuď smutná, ještě než odjedeš se uvidíme."
,,Opravdu?"rozzářila jsem se.O tomhle mi do teď totiž neřekl.
,,Jo."políbil mě.Poté jsem se zvedla z postele a zamířila do koupelny, abych si mohla vyčistit zuby a převléct se.Ještě, že jsem si včera nezapomněla vzít nějaké to oblečení a hygienickou taštičku.Když jsem z koupelny o pár minut později vyšla, Niall byl taky převlečený a jen se se mnou vyměnil.

,,Dobré ráno."pozdravili jsme s Niallem jednohlasně kluky při příchodu do obýváku, kde ostatní snídali.
,,Spali jste nějak dlouho, ne?"neodpustil si otázku společně s ušklíbnutím Harry.
,,To říkej jemu, neprobudil mě."kývla jsem na Nialla, který si mě držel v těsné blízkosti, která mi absolutně nevadila.Niall se jen uculil.,,Ale to je jedno, už jdu.Prý se ještě uvidíme."
,,Jo, uvidíme."přikývl Liam.
,,No a nechcete mi třeba tak čistě náhodou říct, kdy?"zvedla jsem jedno obočí.
,,Neboj, zachvilku ti to řekneme."ubezpečil mě Louis.
,,Zachvilku tady nebudu, jestli ti to nedošlo."zasmála jsem se.
,,Budeš, protože bychom ti chtěli něco dát."s těmito slovy se Harry společně s Louisem a Liamem zvedli.Já na ně a taky na Nialla, který se usmíval jako měsíček na hnoji, jen vyjeveně koukala.
,,Teď zavři oči."dal mi pokyn Niall a já je zavřela.Pokojem se najednou začalo ozývat pochodování kluků a nejrůznější zvuky, které mi připadaly, jako by snad přehazovali celý pokoj naruby.
,,Já se bojím."řekla jsem Niallovi, se kterým jsem se držela za ruku.
,,Neboj se, jenom jsou to trotlové a nemůžou to najít.Harolde, tam to není!"zakřičel na Harryho a já se uchechtla.Ještě chvilku jsem poslouchala, jak se dohadují a hledají danou asi věc, než se rachot uklidnil a v pokoji bylo skoro hrobové ticho.Říkám skoro, protože s touto čtveřicí nikdy nemůže být úplný ticho, to je asi nějaká zákonitost.
,,Teď otevři oči."pošeptal mi do ucha Niall.Udělala jsem, co po mně chtěl a spatřila přede mnou ostatní.Liam držel nějakou černou krabici, ani ne moc velkou, ani ne moc malou, na které byl nápis FRIENDS a byl stejný jako ten z toho seriálu.
,,Ash, není to nic převratného, ale chtěli jsme ti dát něco na památku.Třeba, aby sis na lyžák vždycky vzpomněla i jako na skvělý dva týdny."s těmito slovy mi Liam krabici předal.
,,Neměli jste mi nic dávat, já pro vás nic nemám."povzdechla jsem si.
,,Ale my ti to dát chtěli.A teď už to konečně otevři."divím se, že Louis neposkakoval.Nadechla jsem se a opatrně sundala víko krabice.Když jsem uviděla, čím je krabice naplněná začaly mi z očí stékat pramínky slz.Začala jsem se na všechny ty fotky dívat, na jednu po druhé.Byly tam všechny polaroidky, kterých nebylo zrovna málo, jelikož jsme na polaroid fotili opravdu hodně.Pak tam byly i normální vytisknuté fotky, kterých bylo taky nespočet, od nějakých, které byly úplně random vyfocené, po ty, na kterých jsme třeba pózovali.Jako předposlední fotka byla fotka mě s Niallem, kterou jsme vyfotili před pár dny a mám takový pocit, že si ji tam tajně procpal.Poslední byla skupinová s boby.
,,Kluci já-moc vám děkuju.Ale teď mi řekněte jak?A kdy?"vzhlédla jsem od krabice a oni mě okamžitě uzavřeli ve skupinovém objetí.
,,Ash, tohle je přesně to, kvůli čemu jsme včera odjeli.A ta věc, kterou Harold zapomněl byla ta krabice, takže jsme se museli vracet."vysvětlil mi Niall.,,Slíbil jsem ti přece, že se dozvíš, kvůli čemu jsme odjeli."
,,Aha no...Já prostě nevím co říct, je to úžasný."utřela jsem si slzy.
,,Jsme rádi, že se ti to líbí."usmál se Louis.
,,Je to skvělý.A teď mi ještě řeknete, kdy se teda ještě uvidíme."
,,Těsně před tím, než odjedete na nás počkej v hale."řekl mi Harry.
,,Dobře, počkám tam na vás.Ale teď už musím jít."koukla jsem se na čas.
,,Tak ještě poslední fotka, ne?"Liam vytáhl mobil a i přes můj odpor, že vypadám hrozně jsme se vyfotili.