Třiapadesát útržků (drabbles)

2) Recenze /Good Omens/ (300)

Bod číslo jedna - jsem zrzek. V první chvíli jsem se málem rozesmál, ale nakonec jsem musel uznat, že jako zrzek nevypadám špatně. Celkově nevypadám vůbec zle, i když jsem starší. Chtěl jsem říct, že vypadám starší - vyobrazili mě stejně starého jako Azirafala, což je divná myšlenka, protože ve skutečnosti vypadám o dost mladší než anděl.

Když už je řeč o andělovi - co se to v tom seriálu mezi námi děje? Normálně moc nemrkám, ale to uvědomění, že někdo nás vztah pojal jako bolestivě očividné zamilovaní, si pár překvapených mrknutí vysloužilo. Zajímalo by mě, co by na to řekl Azirafal. Možná bych ho mohl přimět se na ten seriál podívat taky?

Sledovat něčí pojetí vlastního života by ho mohlo zaujmout, ale ne, Azirafal a televize, to se neslučuje.

Něco jsem našim televizním podobám vážně nezáviděl - to, jak měli Nahoře a Dole pořád za zadkem. Ještě že to tak nebylo. Nevím, jestli se mi víc příčí představa, že bych se musel hlásit Belzebubovi, nebo že by Azirafalovi dýchal za krk takový kretén jako Gabriel.

Když se objevili na letišti, měl jsem chuť je oba praštit - jo, i Belzebuba. Ale Gabriel byl horší. Scenárista se na Armagedonu celkové dost vyřádil - už vidím Satana, jak se jen tak osobně dostaví na kus řeči se svým synem.

To, co se dělo potom, mě taky překvapilo - únos a koupel ve svěcené vodě? Za spolupráce s Nebem? To je síla i na Belzebuba, jsem rád, že ve skutečnosti nás nechali na pokoji. I když musím říct, že myšlenka výměny těl je zajímavá a teď mám skoro chuť zjistit, jestli je to doopravdy proveditelný. Jak to nadhodit Azirafalovi, aniž by si myslel, že jsem se zbláznil?

Podtrženo sečteno, tvůrce toho pořadu má trochu moc bujnou představivost, ale užil jsem si to.

Anthony J. Crowley o seriálu Good Omens.