36) První školní den (200)

1 1 0
                                    

První školní den. Vkročím do třídy plné neznámých obličejů a nervózně polknu, když si uvědomím, že mě tu s těmito lidmi čekají celé čtyři roky bez ohledu na to, jestli se z nás za tu dobu stanou nejlepší kamarádi, nebo jestli si půjdeme po krku noži. Tajně zadoufám, že tomuto scénáři by zabránil alespoň školní řád, ale jistotu nemám a tak se rozhodnu, že bude lepší, když na sebe nebudu příliš upozorňovat a posadím se do zadní lavice.
„Ahoj,“ promluví na mě někdo znenadání a když se otočím, nestačím se divit. Je to člověk se zelenými vlasy, v tmavém volném oblečení a na krku má řetěz. Vypadá jako někdo, s kým se chci přátelit, ale kdo se v životě nebude bavit se mnou. A přesto…
„Ahoj,“ řekne. „Jsem Sam.“
„A-ahoj,“ odpovím nepřítomně, protože mi v hlavě ohledně toho člověka právě běží spousta myšlenek.
Nejspíš si všimne mého zkoumavého pohledu, protože mávne rukou k žluto-bílo-fialovo-černé roušce, kterou má na obličeji, a kývne: „Třípísmenný stereotyp, ano.“
I když nemůžu vidět, jak se zubí, slyším to, a nemůžu potlačit vlastní úsměv.
„Já jsem…“ zaváhám, ale pak se usměju: „Pro tebe Jamie. Těší mě.“
Možná to nakonec budou dobré čtyři roky.

Třiapadesát útržků (drabbles)Tahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon