Třiapadesát útržků (drabbles)

6) Proč jsou ženy dominantnější muži? (300)

Proč jsou ženy dominantnější než muži?
Studentka zoufale koukala na zadání své práce do sociologie. Co s tím, řekla si už po několikáté, a pak konečně začala psát.
„Myslím,“ napsala, „že ženy jsou v některých ohledech života dominantnější proto, že jsou to ony, kdo vychovává děti, a jsou tak zvyklé vyžadovat jistou autoritu.“
Dívka se na první větu úvahy nespokojeně zašklebila, ale odolala nutkání ji zase smazat. S takovou by nic nenapsala.
„A možná, že potřeba některých žen být dominantní,“ pokračovala raději, „částečně pramení i z toho, že nám celá staletí bylo diktováno, že takové být nemáme. Ženy mají být podřízené svému muži a jejich posláním je zajistit mu spokojený život. Možná, že to prostě bylo do hlavy vtloukáno tolika generacím žen, až se to některé rozhodly obrátit. Možná, že se tradici podřízenosti žen některé z nás chtěly vzepřít tím, že budeme bojovat za obrácení rolí spíše než za rovnocennost obou pohlaví. Něco jako odplata.“
Na obličeji středoškolačky se objevil ještě nespokojenější výraz než předtím. Tohle bude rozhodně nejhorší úvaha, jakou kdy odevzdala.
„Myslím si ale, že nelze tak úplně zobecňovat,“ napsala po chvíli přemýšlení, „a stejně tak jako nelze říct, že jsou dominantní všichni muži, není na místě to tvrdit ani o ženách.“
Potlačila úšklebek a pustila se do psaní závěru celé práce.
„Podle mého názoru tvrdit něco o celé skupině lidí vždy škodí. Možná, že kulturní změny a potřeba vzepřít se mnohdy ponižujícím očekáváním spousty žen přiměla stát se více dominantními, aby je jejich okolí začalo brát vážně a respektovat, ale,“ a tady se ušklíbla, trocha provokace neuškodí a jak znala svou vyučující, možná, že z toho dokonce bude zajímavá debata do příští hodiny, „při vší úctě, paní učitelko, není na místě spíš úvaha nad tím, proč pořád cítíme potřebu lidi a jejich vlastnosti posuzovat na základě pohlaví?“